Vyhladit. Vymazat. Zaškrtat. Obliterate. Název krátký, úderný, výstižný. Kdybychom si jej přečetli jen tak a měli jej přiřadit k nějakému metalovému stylu, jistě by se nám v prvé řadě vybavily dva. Sludge a death metal. Košičtí Obliterate jsou však mnohem více. Od své úvodovky „Revolution of Misinformation“ zní do vašich oušek nejen vlny onoho stylu na s, ale hlavně hrubozrnný (hc) death metal (dle samotných členů kolidující s grindem, a u mne souhlas), na nějž lze v podnapilém stavu celkem slušně zapařit. Sem tam si riffově připomeneme album The Dice, které si již nevzpomínám, od jaké kapely že to bylo. Očekávejte dvouminutovky plné divných efektů, úchylných riffů, nátlakových pasáží přicházejících, jak se zlíbí jim, neberouce na vás pražádné ohledy. Sem tam disharmonický hc slide, triggerované bicí Barbuchy (a že bububu), ovšem nade vším tím bordelem se jako mlžný opar vznáší jakýsi majestátní obraz sludge, jenž vás během několika vteřin praští do uší.
Doteď vše v pořádku, jednička mne celkem baví, ovšem pro mne mírně problematické je vše, co přijde potom. Ať album „Something Wrong“ poslouchám sebevíc, vždy mi po několika minutách přijde, že je něco špatně. Já nevím, zda to tak pánové mají schválně, ale mně rozhodně nepřijde v pořádku, že jedna skladba zní jako druhá, a nebýt sem tam ozvláštnění v podobě vyhrávky či akustické pasáže (pětka „What It Leads Us To“, vyhrávka poslední „Tiesaurus“.), zněly by prostě úplně všechny skladby naprosto stejně. Jistě, něco je přirozený sound kapely, ale co je nám to platné, když si po několika posleších nevybavíme ani jeden silný a skutečně originální nápad? Já vážně nevím, co s tím, kluky hraní baví, vokalista Gabi div si hlasivky nevyřve, ale co je to všechno platné, když ve finále to album projíždíte skladbu za skladbou, a nenacházíte vůbec nic, co by vás donutilo si jej poslechnout podruhé.
Ačkoliv, nějaké pasáže by se našly, rozhodně palec vzhůru za slide v sedmičce Unhope“, jenž se bohužel brzy vytratí jak pára nad hrncem, a zbyde opět jen ta „klasika“, která byla již ke slyšení ve všech předchozích skladbách. Rád bych se chvíli zastavil u produkce a doufám, že kapela nevyhodila za zvukaře velké peníze, jelikož ta punková garážová špína, co se na mne ze sluchátek valí, to je tedy skutečně výkon. Až na bicí je vše nazvučené kulantně řečeno…pod laťkou průměru. Zastřené, neproniknutelné kytary, které snad mají být odkazem na špinavý grind první poloviny 90. Let, bohužel tak trochu neplánovaně ničí samy sebe, jelikož v té sonické kouli nakonec nerozeznáte ani zdaleka vše, co kytarista Ivin po hmatníku honí. O base se nezmiňuji, slyším ji jasně snad ve dvou skladbách (ohulená v „Human Parasite“, proč to tak není na celém albu?) Jako by si občas producenti říkali: „Ale vždyť to má jen 4 struny, to nemusí bejt slyšet..“ Cožeto? Velký omyl vážení..
Poslední čtvrtinu alba jen tak projíždím, zda-li pod hrubou skořápkou nenajdu nějakou skrytou nakopávačku, jež nakonec jazýček vah přenese přeci jen krapet nahoru.
Tak bohužel, snažil jsem se, ale je to stále „to isté“, a klukům bych doporučil, aby se snad ještě trochu mrkli po zahraničí, cože se tam v tomto ranku hraje. Mít vlastní ksicht je důležité, ovšem stejně, jako dobré nápady a silné (!) riffy. A lepší zvuk taky neuškodí.
Pokud jsem dal Opitz šestičku, tak u mne za pět, každopádně díky, že jste o sobě dali po letech vědět. Jak by řekl klasik: „Pokračujte, nenechte se rušit..“
Čas: 31:03
Doteď vše v pořádku, jednička mne celkem baví, ovšem pro mne mírně problematické je vše, co přijde potom. Ať album „Something Wrong“ poslouchám sebevíc, vždy mi po několika minutách přijde, že je něco špatně. Já nevím, zda to tak pánové mají schválně, ale mně rozhodně nepřijde v pořádku, že jedna skladba zní jako druhá, a nebýt sem tam ozvláštnění v podobě vyhrávky či akustické pasáže (pětka „What It Leads Us To“, vyhrávka poslední „Tiesaurus“.), zněly by prostě úplně všechny skladby naprosto stejně. Jistě, něco je přirozený sound kapely, ale co je nám to platné, když si po několika posleších nevybavíme ani jeden silný a skutečně originální nápad? Já vážně nevím, co s tím, kluky hraní baví, vokalista Gabi div si hlasivky nevyřve, ale co je to všechno platné, když ve finále to album projíždíte skladbu za skladbou, a nenacházíte vůbec nic, co by vás donutilo si jej poslechnout podruhé.
Ačkoliv, nějaké pasáže by se našly, rozhodně palec vzhůru za slide v sedmičce Unhope“, jenž se bohužel brzy vytratí jak pára nad hrncem, a zbyde opět jen ta „klasika“, která byla již ke slyšení ve všech předchozích skladbách. Rád bych se chvíli zastavil u produkce a doufám, že kapela nevyhodila za zvukaře velké peníze, jelikož ta punková garážová špína, co se na mne ze sluchátek valí, to je tedy skutečně výkon. Až na bicí je vše nazvučené kulantně řečeno…pod laťkou průměru. Zastřené, neproniknutelné kytary, které snad mají být odkazem na špinavý grind první poloviny 90. Let, bohužel tak trochu neplánovaně ničí samy sebe, jelikož v té sonické kouli nakonec nerozeznáte ani zdaleka vše, co kytarista Ivin po hmatníku honí. O base se nezmiňuji, slyším ji jasně snad ve dvou skladbách (ohulená v „Human Parasite“, proč to tak není na celém albu?) Jako by si občas producenti říkali: „Ale vždyť to má jen 4 struny, to nemusí bejt slyšet..“ Cožeto? Velký omyl vážení..
Poslední čtvrtinu alba jen tak projíždím, zda-li pod hrubou skořápkou nenajdu nějakou skrytou nakopávačku, jež nakonec jazýček vah přenese přeci jen krapet nahoru.
Tak bohužel, snažil jsem se, ale je to stále „to isté“, a klukům bych doporučil, aby se snad ještě trochu mrkli po zahraničí, cože se tam v tomto ranku hraje. Mít vlastní ksicht je důležité, ovšem stejně, jako dobré nápady a silné (!) riffy. A lepší zvuk taky neuškodí.
Pokud jsem dal Opitz šestičku, tak u mne za pět, každopádně díky, že jste o sobě dali po letech vědět. Jak by řekl klasik: „Pokračujte, nenechte se rušit..“
Čas: 31:03
Seznam skladeb:
- Revolution of Missinformation
- Petrolocracy
- Economic Megamessiah
- Known and Suspicious
- What it leads us to
- Generation deja-vu
- Unhope
- Run it for Real
- Human Parasite
- Seven days to Arrival
- Something Wrong
- Moving Targets
- Tiesaurus
http://bandzone.cz/obliterate
