Polská skupina Sonneillon existuje zhruba 2 roky, k zakládajícímu triu Seth (zpěv), Valsimont (kytara), Spirit (baskytara, klávesy, programování bicích) se po roce přidal Beh (baskytara) a loni v červnu pořídil kvartet první demo Polymorphous. To nejprve vyšlo v režii kapely na CD-R, následně zaujalo malý polský label LTCP, který jej letos vydal s jednou novou skladbou a videoklipem coby bonusy.
Symfonický, nebo atmosférický – jak libo – black metal, to je směr, kterým se Sonneillon vydali a že za svými vzory (Dimmu Borgir – jak jinak) silně pokulhávají, je nasnadě. Těch příčin je víc, takže popořadě. První, co nepotěší, je nepříliš kvalitní produkce. Průměrný zvuk, což je markantní zejména u kytary; nevyrovnaný mix, takže klávesy a samply spolehlivě přebíjejí ostatní nástroje. Další nedotaženou záležitostí jsou programované bicí, místy jednotvárné až běda. Ale aby se na adresu nahrávky nenesla jen nevlídná slova – v některých momentech je tvorba Sonneillon vcelku zajímavá. Povedly se obě instrumentální skladbičky, které nahrávku uvozují resp. uzavírají, potěší klávesy simulující klavír i snaha songy něčím zpestřit a rozčísnout vysokorychlostní marše odlehčujícími pomalejšími pasážemi. Nejsilnější momenty nabízí majestátní druhá polovina And I've Awaken a hlavně bonusová skladba Upon The Crimson Moon, která působí vedle staršího dema jako princezna vedle žebračky. Podstatně lepší zvuk, spousta nápadů, krásné melodie, čisté vokály i zastřené recitace vedle skřehotu – ohromný pokrok, překvapení na závěr a příslib do budoucna.
Videoklip je profi prací, na které se podílela řada tvůrců v čele s Majou Janickou, která si střihla roli psychicky zdeptané slečny. Nevím, nakolik dnes zaboduje zakrvácený zpěvák s páskou přes oči zmítající se na zemi, ale alespoň si kapela dala práci a neodbyla klip pořízením záběrů někde na koncertu. Ostatně grafickým záležitostem se věnuje dostatečná pozornost, o pěkný obal se postaral Xaay, který pracoval třeba pro Behemoth, Nile nebo Necrophagist.
Seznam skladeb:
Čas: 30:02
Symfonický, nebo atmosférický – jak libo – black metal, to je směr, kterým se Sonneillon vydali a že za svými vzory (Dimmu Borgir – jak jinak) silně pokulhávají, je nasnadě. Těch příčin je víc, takže popořadě. První, co nepotěší, je nepříliš kvalitní produkce. Průměrný zvuk, což je markantní zejména u kytary; nevyrovnaný mix, takže klávesy a samply spolehlivě přebíjejí ostatní nástroje. Další nedotaženou záležitostí jsou programované bicí, místy jednotvárné až běda. Ale aby se na adresu nahrávky nenesla jen nevlídná slova – v některých momentech je tvorba Sonneillon vcelku zajímavá. Povedly se obě instrumentální skladbičky, které nahrávku uvozují resp. uzavírají, potěší klávesy simulující klavír i snaha songy něčím zpestřit a rozčísnout vysokorychlostní marše odlehčujícími pomalejšími pasážemi. Nejsilnější momenty nabízí majestátní druhá polovina And I've Awaken a hlavně bonusová skladba Upon The Crimson Moon, která působí vedle staršího dema jako princezna vedle žebračky. Podstatně lepší zvuk, spousta nápadů, krásné melodie, čisté vokály i zastřené recitace vedle skřehotu – ohromný pokrok, překvapení na závěr a příslib do budoucna.
Videoklip je profi prací, na které se podílela řada tvůrců v čele s Majou Janickou, která si střihla roli psychicky zdeptané slečny. Nevím, nakolik dnes zaboduje zakrvácený zpěvák s páskou přes oči zmítající se na zemi, ale alespoň si kapela dala práci a neodbyla klip pořízením záběrů někde na koncertu. Ostatně grafickým záležitostem se věnuje dostatečná pozornost, o pěkný obal se postaral Xaay, který pracoval třeba pro Behemoth, Nile nebo Necrophagist.
Seznam skladeb:
- Prologue
- Stream of Obscure Consciousness
- And I've Awaken
- Pluralis Majestatis
- Lost Lonely Soul
- Into the Unknown
- Epilogue
- Upon The Crimson Moon
Čas: 30:02
