17.9.2009 – hezký slunečný den, jenž stylově má zakončit vystoupení vynikajících progresiviků Evergrey, které k nám přivezla agentura Blue- Effect. Ačkoliv jsem měl již možnost tyto talentované Švédy letos spatřit – a to na festivalu Masters Of Rock, klubová atmosféra je prostě klubová atmosféra, a proto jsme se již kolem páté hodiny pomalu odebírali směr Praha 3 Žižkov, kde se nachází proslulý, lehce „použitý“, leč stále stejně útulný klub Exit Chmelnice.
Na místo dorážíme kolem půl sedmé, očekávajíce menší frontu před vstupem. Jaké nás však čeká překvapení, před vchodem postávají pouze dva lidé, přičemž oficiálně má akce začít za zhruba 90 minut. Následují nechápavé pohledy, procházka po přilehlých žižkovských uličkách a návrat v čase otevření klubu pro návštěvníky. V tuto chvíli již vůkol stepuje asi 60 lidí a já se trochu děsím, co na to pořadatelé. Rychlé vyřízení všech potřebných propriet, čas na zakoupení pivka (za cenu více než lidovou, žádné bezdůvodné zvyšování cen za stejný produkt, jako v případě majority českých klubů), návštěva distra, ve kterém prodává sympatický Švéd v bílém ošacení, čekání.
Krátce po osmé se na pódiu začíná připravovat vystoupení pro předskokany hlavní hvězdy večera, italské prog-groove metalové Chaoswave. Zajímavé spojení dvou vokálů, které bohužel naživo znějí vcelku falešně, snaživý frontman Fabio Carta, ze kterého jen leje, opírajíc se o svou kolegyni, zpěvačku se zvláštním zabarvením vokálu, Giorgiu Fadda děkuje prořídlému obecenstvu a zve poněkud zaražený hlouček přihlížejících blíže k pódiu. Zazní věci povětšinou z nového alba kapely, Dead Eyed Dreaming, jako například „Fork Tongues And Foul Times“, How To Define A Race, přičemž kapele očividně chybí druhá kytara, Henrik Rangstrup vše jednoduše odehrát nestačí, a proto se kapele mnoho riffů a postupů, připomínajících počítálky Meshuggah ztratí někde na cestě. Zvuk při tomto vystoupení kytaře také právě nepřeje, naopak bicí znějí naprosto skvostně a nebýt ve druhé půlce silně přestřeleného zvuku činelů (z nichž se postupem času stal sonický bordel), musím za ty dobře nazvučené kopáky zvukaře výjimečně pochválit.
Italové zahráli, někoho potěšili, ovšem pro většinu osazenstva pochopitelně platili jen jako celkem schopná, leč nepříliš kvalitní podpora dnešních hvězd, na které se přišla podívat sice hrstka, ovšem dosti nažhavená hrstka příznivců melodických Seveřanů.
Evergrey nastoupili krátce po deváté večerní a ihned se spustil nekonečný jásot a projevy přízně všech dorazivších. Evergrey jednoduše nejsou v našich končinách masově uznávanou záležitostí, ale ti, kdo jejich tvorbu milují, na ně jednoduše nedají dopustit. Sebranka pod vedením pokuřujícího Toma Englunda otevírala Tornovskou „Fear“, kterou se chlapci spíše rozehřívali, mne potěšila očividně dobrá nálada kytaristy Henrika Danhageho, který s námi během koncertu i po něm vtipkoval a posléze naším směrem hodil i trsátko, jež jsem nechal ležet, jelikož jsem líný se shýbat, za což jsem byl následně přítomnou skalní fanoušicí jak se patří vyplísněn.
Následovala středně tempá „As I Lie Here Bleeding“ z dnes již klasického alba „Recreation Day“, při které si Henrik střihl své oblíbené melodické extempore. Kytarista je to sakra obstojný, takže to nikomu v sále vůbec nevadilo. Ba naopak. Jonas Ekdahl se zpoza bicí soupravy usmíval, často kynul do diváků, či si laškovně plácali s klávesákem Rickardem Zanderem, který svůj set také odehrál ve velké pohodě a během pomalejších kompozic si párkrát i do syta zaexperimentoval (samozřejmě v rámci mantinelů živého setu, jak jej mají Evergrey pečlivě naplánovaný). Vynikající a nikoho nemrzel opět slabší zvuk, jenž se linul malinkým sálem poloprázdné Chmelnice. Kapela byla očividně ve velké pohodě, Tom si tropil šprýmy ze sebe, padla i nějaká ta poznámka o „Finství“ basáka Jari Kainulainena, jednoduše dobrá nálada na obou stranách. Mini dav byl vstřícný, hodně jsme si společně zařádili a kapelu to očividně bavilo rovněž.
Přichází pro mne až příliš zastavovaná „Soaked“, která rozhodně nepatří na „Tornu“ k mým nejoblíbenějším, ale co zazpívali jsme si tak jako tak, kapela vše samozřejmě zvládá s přehledem, a tak zbyl opět čas na nějaké to skotačení. Přichází první track z oblíbeného, věru našlapaného alba „Inner Circle“, groovy riffy drtí strop, podlahu a vše mezi tím, zatímco Tom svým tklivým vokálem posílá ženské osazenstvo do kolen. Sleduji sezení kolem pódia a s povděkem kvituji, že kromě pár zbylých osamocených duší jsme všichni na nohou. A aby ne.
Následuje odbočka při, u mě naprosto šokující „She Speaks To The Dead“, jež se nachází na dnes pozapomenutém albu „Solitude Dominance Tragedy“ a ukazuje, že sakra i toto album má co říct. A opravdu, dynamická jízda, skvělý progresivní refrén, parádní kytarové party, střídající se sóla, nemám co dodat. Vynikající mdm/power/progressive, kterých po Světě neběhají zrovna mraky, to musím uznat! Chlapi navazují další bagrovačkou, tentokrát odbočíme na „In Search Of Truth“ a vynikající prog, Jonas drtí dvoušlapku, zatímco kytaristé si různě prohazují vyhrávky a celý sál zpívá refrén. Parádní zážitek, mechanicky dokonalá sehranost z pódia, zvuk stále čirý průměr, avšak má své světlé momenty, perfektní koncertní věc končí a přenechává místo pomalé „In Remembrance“, ve které si Tom zazpívá z plných plic svým oblíbeným melodramatickým vokálem. Skladbu spíše přežívám, jelikož je pro mne tato houpavka koncertně spíše průměrnou záležitostí, a na malou chvíli si spíše hledím svého pivka, v klidu pohoupávajíc hlavou nad právě hranou skladbou z nepříliš dobře přijatého „Monday Morning Apocalypse“, které však u mne mělo své momenty.
V zápětí se vracíme s ultra tvrdou groovy bombou „Blinded“ s vynikajícími Henrikovými party, kapela hází solidní headbang a kytaristé se na pódiu proplétají v různých obrazcích. Přichází tradičně silný refrén, Tom vybízí všechny dosud ostýchavé přítomné k bezuzdnému zpěvu a tak se i děje. Dosud až na jedno zaškobrtnutí skvělý výběr skladeb a všichni v sále jsou rádi, že Evergrey tentokrát sahají do minulosti mnohem častěji, než na letňasu. Pochopitelně. Koukám na hodinky, a bláhově si v duchu stěžuji, že chlapci už to co chvíli určitě zabalí. Na to přejde „End Of Your Days“, výborně odehraná „Masterplan“, náladotvorná „Still In The Water“, singlovka „Monday Morning Apocalypse“ (mimochodem naživo dost dobrá), poté Jari s Henrikem a Jonasem odcházejí, Tom si zapaluje další cigaretu a doprovázen pouze usměvavým Rikardem dávají chlapi to, o čem by se mi nezdálo ani ve snu – dvě balady a přičemž tu první „Words Mean Nothing“ jsem ani nevěděl, že kdy naživo hráli. Paráda, přichází klasický cover, jenž je o 200% lepší než originál, totiž „I’m Sorry“ a Tom nechává zpívat spíše dav. Po notný úsek skladby. Parádní zábava a vynikající způsob odreagování od všední rutiny.
Po klasické výměně kytar a oddychu ve formě „When the Walls Go down“, jež přichází po cca 6 minutovém skandování jména kapely, což iniciuji společně s několika kolegy/němi vůkol, jsme oblaženi klasickou „Recreation Day“, novějším flákem „Broken Wings“ a nakonec nesmí chybět milovaný zástupce „Inner Circlu“ – totiž skladba „A Touch of Blessing“, ve které si opět všichni dobře naladění jaksepatří zařádili. Znovu pohled na hodinky – Švédi opanovávají stage již skoro dvě hodiny! Jakoby toho nebylo málo, druhý den se přesunují na další místo své tour (Budapešť), ovšem to pro ně není žádnou překážkou v tom, uspořádat u distra malou signing session, na které se šťastní členové kapely mohou upsat a upodpisovat. Prohodíme pár slov s Henrikem a je čas odebrat se na poslední vlak domů, jelikož druhý den mne čeká opět cestování.
Shrnutí – Evergrey přijeli a i přes opravdu tristní návštěvu (což mně vůbec nevadilo, vše se tím pádem obešlo bez front) zazářili. Chtěl bych touto cestou poděkovat vstřícnému a pohodovému davu, jenž přichystal na půdě Chmelnice příjemné podmínky pro uskutečnění vskutku nevšedního srazu příznivců kvalitního prog metalu a samozřejmě také agentuře Blue-Effect, že mne se svým laskavým svolením pustila dovnitř. Vynikající koncertní zážitek!
Set list:Fear, As I Lie Here Bleeding, Soaked, More Than Ever, She Speaks To The Dead, Watching The sSies, In rRmembrance, Blinded, End Of Your Days, The Masterplan, Still In The Water, Monday Morning Apocalypse, Words Mean Nothing, I'm Sorry, When The Walls Go Down, Recreation Day, Broken Wings, A Touch Of Blessing
