NEDĚLE – 12.7.2009Po, pro mne tak trochu zvláštním příspěvku do české „nové vlny gothic metalu“ (otázkou zůstává, zda taková scéna u nás vůbec existuje..), kapele INNOCENS, sleduji představení středověkých klasiků INTERITUS a poté hard rockové formace AUDREY HORNE, jejíž členové prošli kapelami typu Gorgoroth či Enslaved. Frontman Torkjell "Toschie" Rød dělal na pódiu neuvěřitelné věci a přesto, že kluci hráli před spíše prázdným hledištěm, často seskočil z pódia do prvních řad, ulízával si vlasy, aby vypadal dobře na fotkách, „fuckoval“ ostatní členy své bandy, zase se vracel.. Nejvíce mi v paměti utkvěla poslední skladba „Threshold“ s opravdu dobrými, progresivními postupy. Inu, jak jsem si kapelu pracovně zařadil – takoví Tool na speedu..
Po skončení setu se areál začal již pozvolna plnit, jelikož se na scénu chystali Švýcaři ELUVEITIE, aby zde odehráli řádnou porci keltského folk metalu. V duchu jsem se modlil, aby s nápadem, že do svého setu zařadí i skladby z poslední nahrávky „Evocation“, přišli pokud možno, až budu někde hodně daleko, ale naštěstí se nakonec nic takového nekonalo. Koneckonců, kapela má se Spiritem a Slánií v zádech (nemluvě o záloze v podobě Venu) materiálu k předvedení až až. Ihned na začátek naprali „Inis Monu“, přičemž si nešlo nevšimnout, že zvukař počet přítomných nástrojů kapely tak trochu podcenil a ze všeho byla slyšet pouze neprostupná hradba metalových kytar. Dobrá, ale kde jsou housle a hurdy gurdy/dudy/píšťaly, říkal jsem si, naštěstí po přesunu o několik řad vpřed se zvuk již stabilizoval a tak jsem si zbytek vystoupení mohl užít v klidu. Hrálo se hlavně ze Spiritu – „Your Gaulish War“, „Uis Helveti“, ale ani Slánia nezůstala ušetřena („Somber Lay“, „Tarvos“). Když kapela na konci zahrála mé nejoblíbenější Tegernako (aka máme rádi Morrisons), byl jsem v takovém čtvrtém nebi. Škoda zvuku, jinak dobré vystoupení a toulky Chrigela po areálu potěšily.. (DW)
Zdravotní obtíže přítelkyni nepustily, takže jsem se o ní ráno staral a prošvihl jsem Innocens a Interitus, lhal bych, kdybych tvrdil, že mi to vadilo. Audrey Horne mě mrzí, ale nakonec jsem stihl Eluveitie a ti zamázli jakékoli mé zklamání. Parádní živelná show, celkem solidní zvuk (DW nechápu kde stojíš), slyšel jsem i flétničky a hlavně dost materiálu, ze kterého těžit a bavit velmi početné publikum, které se na folkové melodie rozjelo skvěle. Zahráli mi Primordial Breath a Bloodstained Ground, takže jsem byl spokojen. S čím jsem ovšem nebyl spokojen byl bubeník, který nezahrál to co je na albu a to nemám rád. (Dharm)
Ad Dharm:Povětšinou vlevo, nebo u zvukaře
.. (DW)
Pokud ELU na festival jednoznačně patřili, byli to právě TLESKAČ, které jsem nepochopil již vůbec. Jsou takřka na každém festivalu v ČR, pročpak si je zopakovávat i na MORu? Pro mne spíše zabírání místa, kde mohla být metalová kapela, ale proti gustu žádný dišputát. Ska mám plné zuby již dlouhou dobu, takže tzv. „přeskok“ (DW). Souhlas (Dharm)
Němci SCHANDMAUL, souputníci svých slavnějších kolegů IN EXTREMO, naproti tomu předvedli lyrickou show plnou pohanských melodií, podepřených ošlehaným hlasovým projevem frontmana Thomase Lindnera. Z desky žádná sláva, ovšem naživo to zabavilo nejednoho fanouška a to se počítá, pánové! Navíc mnoho lidí, se kterými jsem měl tu možnost mluvit, v této bandě našlo své nové oblíbence, takže u mne vše v naprostém pořádku..
Poté nastoupili do slušně zaplněného areálu němečtí mesiáši ze Saalfeldu HEAVEN SHALL BURN a každému svým moderním, chytlavým melodic death/corem natrhli zadnici. Dokonce se v blízkosti pódia utvořila i vcelku slušná česká obdoba circle pitu, jenž zpěvák Marcus Bischoff svým pobízením ještě více zvětšoval. Člověk pak měl pocit, že snad bez pitu nezazpívá ani ránu, ale to nechme stranou. Čekal se primárně „Iconoclast“, a také se nám ho dostalo. Vynikající otevírák „Endzeit“ následovala „Like A Thousand Suns“ (aneb půjčíme si riff „Carnal Forge“ od Carcass a projde nám to), z předešlého Deaf to Our Prayers zazněla třeba „Profane Believers“ a kluci samozřejmě zúročili i svůj nájezd na známou skladbu EoS „Black Tears.“ Stejně míří hlavně na mladší generaci a ti si přeci tuhle „vykopávku“ z devadesátek budou těžko pamatovat.. Na Antigone si pak odskočili při „Voice of the Voiceless“, přičemž během celého vystoupení házel dav se dvěma botami ve vzduchu sem a tam. Parkrát se dokonce dostaly i na pódium a frontman je trpělivě házel zpět. Sice nechápu, proč si jich vůbec všímal, ale to nechme stranou. Vystoupení jinak celkem slušné. Pro zasvěcené jednoduše: - Karl Gott - Hero of my childhood! (DW)
Co by si nevšiml, alespoň byla sranda. Pro mě nejlepší kapela MORu. Tento styl nijak extra nemusím, ale to co vybalili na Vizovice Heaven Shall Burn byla bomba. Vzhledem k tomu, že už to detailně popsal DW nemám moc o čem psát. Zmíním jen velmi solidního bicmena, který to hobloval na erární bicí s jedním kopákem a jedním tomem. (zmiňuji to, protože mě dostalo, jak si bubenice Crucified Barbara táhne takovou sadu a neumí nic, na rozdíl od mistra Voigta, který to rozbalil velmi solidně). Publikum se mohlo uskákat a cover „Black Tears“ byl též velmi povedený, nemám výtku, byla to bomba. (Dharm)
Následující DIE HAPPY již máme, coby vcelku zdařilý klon Guano Apes adekvátně zhodnocen, Martička se svou bandou zahrála a zazpívala hezky, leč pro mne je nejspíše jejich hudební produkce jako házení perel sviním. Následující space prog metalovou formaci VOIVOD jsem sledoval pouze z povzdálí, ovšem to, co na pódiu předváděli, nebyla rozhodně žádná ostuda páně Piggimu, ba naopak. VOIVOD se do toho opřeli a ačkoliv jejich hudba je pro mne tak trochu záhadou, neurazili. (DW)
Mně se z cd Voivod celkem líbí, žel nebylo mi souzeno podívat se na ně živě, museli jsme do nemocnice. (Dharm)
Všichni ovšem toho večera netrpělivě vyhlíželi hlavní hvězdy večera a totiž švédské ARCH ENEMY, kteří pod vedením bratří Amottů účinkují na scéně již nějaký ten pátek. V popředí blonďatého ďáblíka Angelu Gossow, byli předurčeni narvat to do publika ve velkém stylu. I přes skromnou komunikaci s publikem, do kterého to AE hrnuli jednu za druhou bez dlouhých řečí kolem, bylo představení velmi profesionální a fandové této bandy ten večer jistě dostali, co chtěli. Hitovky jako „We Will Rise“ zaberou vždy a když se k tomu přidají ještě „Mrtvé Oči“ nebo „Revoluce Začíná“, je na co se dívat a co vstřebávat Pro mne vcelku povedené zakončení letošního festivalu a dopředu se omlouvám všem fandům EUROPE, jelikož pro tento rock/glam metal jaksi nemám příliš pochopení. Je jisté, že během přídavku zahráli „Final Countdown“, ale mnozí na to jednoduše čekat nevydrželi a odebrali se na kutě již dříve, jelikož je na druhý den nečekala právě jednoduchá cesta zpět do místa bydliště.
Arch Enemy pak pro mě byla též poslední kapela MORu, protože potom jsme museli odjet směr domov. Nikdy bych nevěřil, že mě AE naživo takhle dostanou, ale je to tak. Ďáblice Angela sice na podiu rozjela první ligu, ale pro mě bylo daleko zajímavější, co vyváděli Amotti a hlavně mistr Daniel Erlandsson. Všichni skvělí hudebníci, kteří celému MORu parádně vytřeli zrak. Poslední dvě cd AE mě sice moc neberou, ale potěšilo, že hráli i starší věci, především pak můj asi nejoblíbenější song z alba Wages Of Sin – „Dead Bury Their Dead“, paráda. Pro mě skvělé zakončení festivalu! (Dharm)
A nesmíme zapomenout na „Ravenous“ – (pozn. DW)
Organizačně potěšilo navýšení počtu dozírajících policistů a nasazení termo kamer po areálu. Naopak tristní, vzhledem ke vztahu k přítomným dívkám a dámám, se jeví absence kotex záchodů. Osobně bych se také přimlouval za zavedení kelímkovného, je možné, že by se areál čistil docela dobře sám. Vypravení speciálních vlaků z Vizovic do Otrokovic by také nebylo úplně od věci, pokud snad pořadatel nechce, aby všichni jezdili auty, která, po policejním uzavření možnosti parkování podél silnice, měla ještě větší problém se někam vměstnat.
Až na některé trapnosti (hovnoooo) a prapodivné chování podnapilých fanoušků zvláště mladších ročníků (očekávané) vcelku pohodový festival, který jistě stojí za to alespoň jednou navštívit. Tak snad zase za rok, Masters of Rock! (DW)
Letos vynechám obvyklé zamyšlení nad špatným složením a výběrem kapel, naprosto nemožné byly hlavně ty české (vždyť máme nespočet vcelku kvalitních spolků ze všech na MORu zastoupených stylů!!!!!!!! Výjimkou zde byli pouze solidní Bethrayer) a přesunu se rovnou k celkovému hodnocení. MOR 09 byl opět velmi dobře zorganizován, letos navíc musím dosti pochválit zdravotníky, kteří se ukázali jako velmi schopní a hodní lidé. Co se týče hygieny, vzhledem k tomu, že na toice jsem nebyl ani jednou, nemohu soudit, jak to vypadalo tam, ale předpokládám, že otřesně, proto jsem využíval pouze toalet a sprch v dřevařských závodech. Nesmím opomenout pochvalu pro Jelínkovu speciální hruškovičku Williams, která byla velmi povedená a mě i celou tlupu provázela celým festivalem. Příští rok určitě vyrazíme zase, doufejme, že se povedou alespoň trochu zajímavé kapely. (Dharm)
Nejlepší kapely:
Dharm: Kataklysm, Heaven Shall Burn, Arch Enemy, Blind Guardian
Po skončení setu se areál začal již pozvolna plnit, jelikož se na scénu chystali Švýcaři ELUVEITIE, aby zde odehráli řádnou porci keltského folk metalu. V duchu jsem se modlil, aby s nápadem, že do svého setu zařadí i skladby z poslední nahrávky „Evocation“, přišli pokud možno, až budu někde hodně daleko, ale naštěstí se nakonec nic takového nekonalo. Koneckonců, kapela má se Spiritem a Slánií v zádech (nemluvě o záloze v podobě Venu) materiálu k předvedení až až. Ihned na začátek naprali „Inis Monu“, přičemž si nešlo nevšimnout, že zvukař počet přítomných nástrojů kapely tak trochu podcenil a ze všeho byla slyšet pouze neprostupná hradba metalových kytar. Dobrá, ale kde jsou housle a hurdy gurdy/dudy/píšťaly, říkal jsem si, naštěstí po přesunu o několik řad vpřed se zvuk již stabilizoval a tak jsem si zbytek vystoupení mohl užít v klidu. Hrálo se hlavně ze Spiritu – „Your Gaulish War“, „Uis Helveti“, ale ani Slánia nezůstala ušetřena („Somber Lay“, „Tarvos“). Když kapela na konci zahrála mé nejoblíbenější Tegernako (aka máme rádi Morrisons), byl jsem v takovém čtvrtém nebi. Škoda zvuku, jinak dobré vystoupení a toulky Chrigela po areálu potěšily.. (DW)
Zdravotní obtíže přítelkyni nepustily, takže jsem se o ní ráno staral a prošvihl jsem Innocens a Interitus, lhal bych, kdybych tvrdil, že mi to vadilo. Audrey Horne mě mrzí, ale nakonec jsem stihl Eluveitie a ti zamázli jakékoli mé zklamání. Parádní živelná show, celkem solidní zvuk (DW nechápu kde stojíš), slyšel jsem i flétničky a hlavně dost materiálu, ze kterého těžit a bavit velmi početné publikum, které se na folkové melodie rozjelo skvěle. Zahráli mi Primordial Breath a Bloodstained Ground, takže jsem byl spokojen. S čím jsem ovšem nebyl spokojen byl bubeník, který nezahrál to co je na albu a to nemám rád. (Dharm)
Ad Dharm:Povětšinou vlevo, nebo u zvukaře
.. (DW)Pokud ELU na festival jednoznačně patřili, byli to právě TLESKAČ, které jsem nepochopil již vůbec. Jsou takřka na každém festivalu v ČR, pročpak si je zopakovávat i na MORu? Pro mne spíše zabírání místa, kde mohla být metalová kapela, ale proti gustu žádný dišputát. Ska mám plné zuby již dlouhou dobu, takže tzv. „přeskok“ (DW). Souhlas (Dharm)
Němci SCHANDMAUL, souputníci svých slavnějších kolegů IN EXTREMO, naproti tomu předvedli lyrickou show plnou pohanských melodií, podepřených ošlehaným hlasovým projevem frontmana Thomase Lindnera. Z desky žádná sláva, ovšem naživo to zabavilo nejednoho fanouška a to se počítá, pánové! Navíc mnoho lidí, se kterými jsem měl tu možnost mluvit, v této bandě našlo své nové oblíbence, takže u mne vše v naprostém pořádku..
Poté nastoupili do slušně zaplněného areálu němečtí mesiáši ze Saalfeldu HEAVEN SHALL BURN a každému svým moderním, chytlavým melodic death/corem natrhli zadnici. Dokonce se v blízkosti pódia utvořila i vcelku slušná česká obdoba circle pitu, jenž zpěvák Marcus Bischoff svým pobízením ještě více zvětšoval. Člověk pak měl pocit, že snad bez pitu nezazpívá ani ránu, ale to nechme stranou. Čekal se primárně „Iconoclast“, a také se nám ho dostalo. Vynikající otevírák „Endzeit“ následovala „Like A Thousand Suns“ (aneb půjčíme si riff „Carnal Forge“ od Carcass a projde nám to), z předešlého Deaf to Our Prayers zazněla třeba „Profane Believers“ a kluci samozřejmě zúročili i svůj nájezd na známou skladbu EoS „Black Tears.“ Stejně míří hlavně na mladší generaci a ti si přeci tuhle „vykopávku“ z devadesátek budou těžko pamatovat.. Na Antigone si pak odskočili při „Voice of the Voiceless“, přičemž během celého vystoupení házel dav se dvěma botami ve vzduchu sem a tam. Parkrát se dokonce dostaly i na pódium a frontman je trpělivě házel zpět. Sice nechápu, proč si jich vůbec všímal, ale to nechme stranou. Vystoupení jinak celkem slušné. Pro zasvěcené jednoduše: - Karl Gott - Hero of my childhood! (DW)
Co by si nevšiml, alespoň byla sranda. Pro mě nejlepší kapela MORu. Tento styl nijak extra nemusím, ale to co vybalili na Vizovice Heaven Shall Burn byla bomba. Vzhledem k tomu, že už to detailně popsal DW nemám moc o čem psát. Zmíním jen velmi solidního bicmena, který to hobloval na erární bicí s jedním kopákem a jedním tomem. (zmiňuji to, protože mě dostalo, jak si bubenice Crucified Barbara táhne takovou sadu a neumí nic, na rozdíl od mistra Voigta, který to rozbalil velmi solidně). Publikum se mohlo uskákat a cover „Black Tears“ byl též velmi povedený, nemám výtku, byla to bomba. (Dharm)
Následující DIE HAPPY již máme, coby vcelku zdařilý klon Guano Apes adekvátně zhodnocen, Martička se svou bandou zahrála a zazpívala hezky, leč pro mne je nejspíše jejich hudební produkce jako házení perel sviním. Následující space prog metalovou formaci VOIVOD jsem sledoval pouze z povzdálí, ovšem to, co na pódiu předváděli, nebyla rozhodně žádná ostuda páně Piggimu, ba naopak. VOIVOD se do toho opřeli a ačkoliv jejich hudba je pro mne tak trochu záhadou, neurazili. (DW)
Mně se z cd Voivod celkem líbí, žel nebylo mi souzeno podívat se na ně živě, museli jsme do nemocnice. (Dharm)
Všichni ovšem toho večera netrpělivě vyhlíželi hlavní hvězdy večera a totiž švédské ARCH ENEMY, kteří pod vedením bratří Amottů účinkují na scéně již nějaký ten pátek. V popředí blonďatého ďáblíka Angelu Gossow, byli předurčeni narvat to do publika ve velkém stylu. I přes skromnou komunikaci s publikem, do kterého to AE hrnuli jednu za druhou bez dlouhých řečí kolem, bylo představení velmi profesionální a fandové této bandy ten večer jistě dostali, co chtěli. Hitovky jako „We Will Rise“ zaberou vždy a když se k tomu přidají ještě „Mrtvé Oči“ nebo „Revoluce Začíná“, je na co se dívat a co vstřebávat Pro mne vcelku povedené zakončení letošního festivalu a dopředu se omlouvám všem fandům EUROPE, jelikož pro tento rock/glam metal jaksi nemám příliš pochopení. Je jisté, že během přídavku zahráli „Final Countdown“, ale mnozí na to jednoduše čekat nevydrželi a odebrali se na kutě již dříve, jelikož je na druhý den nečekala právě jednoduchá cesta zpět do místa bydliště.
Arch Enemy pak pro mě byla též poslední kapela MORu, protože potom jsme museli odjet směr domov. Nikdy bych nevěřil, že mě AE naživo takhle dostanou, ale je to tak. Ďáblice Angela sice na podiu rozjela první ligu, ale pro mě bylo daleko zajímavější, co vyváděli Amotti a hlavně mistr Daniel Erlandsson. Všichni skvělí hudebníci, kteří celému MORu parádně vytřeli zrak. Poslední dvě cd AE mě sice moc neberou, ale potěšilo, že hráli i starší věci, především pak můj asi nejoblíbenější song z alba Wages Of Sin – „Dead Bury Their Dead“, paráda. Pro mě skvělé zakončení festivalu! (Dharm)
A nesmíme zapomenout na „Ravenous“ – (pozn. DW)
Organizačně potěšilo navýšení počtu dozírajících policistů a nasazení termo kamer po areálu. Naopak tristní, vzhledem ke vztahu k přítomným dívkám a dámám, se jeví absence kotex záchodů. Osobně bych se také přimlouval za zavedení kelímkovného, je možné, že by se areál čistil docela dobře sám. Vypravení speciálních vlaků z Vizovic do Otrokovic by také nebylo úplně od věci, pokud snad pořadatel nechce, aby všichni jezdili auty, která, po policejním uzavření možnosti parkování podél silnice, měla ještě větší problém se někam vměstnat.
Až na některé trapnosti (hovnoooo) a prapodivné chování podnapilých fanoušků zvláště mladších ročníků (očekávané) vcelku pohodový festival, který jistě stojí za to alespoň jednou navštívit. Tak snad zase za rok, Masters of Rock! (DW)
Letos vynechám obvyklé zamyšlení nad špatným složením a výběrem kapel, naprosto nemožné byly hlavně ty české (vždyť máme nespočet vcelku kvalitních spolků ze všech na MORu zastoupených stylů!!!!!!!! Výjimkou zde byli pouze solidní Bethrayer) a přesunu se rovnou k celkovému hodnocení. MOR 09 byl opět velmi dobře zorganizován, letos navíc musím dosti pochválit zdravotníky, kteří se ukázali jako velmi schopní a hodní lidé. Co se týče hygieny, vzhledem k tomu, že na toice jsem nebyl ani jednou, nemohu soudit, jak to vypadalo tam, ale předpokládám, že otřesně, proto jsem využíval pouze toalet a sprch v dřevařských závodech. Nesmím opomenout pochvalu pro Jelínkovu speciální hruškovičku Williams, která byla velmi povedená a mě i celou tlupu provázela celým festivalem. Příští rok určitě vyrazíme zase, doufejme, že se povedou alespoň trochu zajímavé kapely. (Dharm)
Nejlepší kapely:
Dharm: Kataklysm, Heaven Shall Burn, Arch Enemy, Blind Guardian
DW: EVERGREY, Kataklysm, Eluveitie, HSB, Arch Enemy
