Hm, tak další sebranka z řad moderního mathcoru, parta kluků z Berlína s velmi stručným názvem „War From A Harlots Mouth“ se nám přihlásila s novým počinem „In Shoals“ s pěkně vyvedeným, emo patkou (není to náhodou zpěvák Nico 
) opatřeným coverem.
Kluci se vzhlédli v moderní vlně deathcoru a k němu ještě polyrytmují, občas trochu jazzují, sludgeují a jinak náladují. To pocítíte v titulní „They Come In Shoals“ a ihned si uvědomíte, kdeže se to nacházíte. Na moderním experimentálně - deathcoreovém albu, které je bohaté na breaky, moderní hooky, časté změny temp a semi – technické struktury. Je zvláštní, že všechno, co chlapci zahrají, jste již někde slyšeli a ve finále tak skladby znějí jako kdybyste vzali vteřinové lepidlo a několik rozličných kapel slepili k sobě. Nasranost hardcore partiček, špetku brutal death metalového přístupu, časování Meshuggah, technickou úchylnost Dillinger Escape Plan. Inu, ingredience by jakž takž ušly (nejsem fandou muziky DEP, ale to ponechme stranou), teď jde o to, jak se povedlo Němcům všechno zatavit dohromady.
Inu, v tradičně německém stylu. Koneckonců, spojovat již existující a vyzkoušené šlo tomuto národu v metalu vždy celkem dobře a „War From A Harlots Mouth“ nejsou výjimkou. Vědí, kdy ten kolotoč zastavit, kdy ho zase uvést do pohybu a nasypat do vás další hardcore pasáž, aby se pozvolna zase ponořili do technické muziky a vy nedej bože nezpozorovali, že jejich hudba je slepenec.
Trochu jako nevýhodu bych viděl některé úplně zbytečné skladby. Dotek čistého sludge ve trojce „Briefing Security Werevolves On Red Alert“? A proč jen tři čtvrtě minuty, déle vás to nebavilo hrát? Proč se do toho vůbec pouštět?
Následující „Crooks At Your Door“ je opět často breakovaný hc/grindcore s celkem slušně technicky zvládnutými, leč ve výsledku tak trochu topornými pasážemi. Ano, zastavování rytmiky je parádní, stejně jako dotek thrashe, ale ve finále je to naprostý maglajz. Barevný, občas fungující, ale maglajz. Zpěvák Nico (dříve „The Ocean“) je velice talentovaným všestranným vokalistou, který „WFAHM“ vdechl notnou dávku života, instrumentální snažení je velmi slušné a je pravdou, že mix, jenž tito mladíci předvádějí, je unikátní.
Moderní jazzík v pětce „Justice From The Lips Of The Highest Bidder“ jim žeru, následující neskutečně nudnou a na oko brutální minutovku „Copyriot už méně. Naštěstí ji přetrpím, jelikož sedmá „Appropriate Tools Required To Intercept And Obstruct Errorism“ je schopnou kompozicí ve stylu Textures (nečekejte cleany) s opětovným dotekem sludge a náladou některých kompozic Amíků Mastodon. Pro mne snad nejlepší skladba na albu, s téměř southern rock/metalovými pasážemi, parádním zvukem a kvalitními vokály. Ano, tuhle můžu.
Vážně by mne zajímalo, jestli mají kluci rádi Neurosis hodně, či jen málo, jelikož dost často tam právě tuhle bandu zaslechnu, leč notně zrychlenou a „upravenou“. Hmm..
Texty – klasika pojednávající o každodenních problémech, mentálních stavech, revolta proti společnosti a záblesky potřeby (jakékoliv) revoluce. Nic nového pod sluncem, ale celkem to ujde.
Na posledních 3 tracích mám trochu problém, jelikož jednoduše nenacházím nic, co bych vypíchl. Ano, trochu najazzlý/nasludgeovaný grindcore se slušnou vokální prací, stabilně dobrou, moderní produkcí, sem tam slušnou „najazzlou“ vyhrávkou či náznakem post metalu (devítka „Stays In The District“). Oproti „Transmetropolitan“ z roku 2007 je očividné, že WFAHM“ trochu dospěli, uvědomili si, že je baví kombinovat mnohem více, než vůbec tušili. Sice nám vlastně zmizely pinche, ale přišlo mnohem více a výsledek není špatný, ba musím uznat, že „In Shoals“ je poměrně originálním a na většině stopáží velmi dobře zahraným albem. Celek může působit na první dojem nudně, s přibývajícím množstvím poslechů se ale stává lepším a lepším. Bohužel mám pocit, že na více než několik poslechů nevydrží, jelikož kromě pár opravdu silných pasáží obsahuje velké množství hluchých míst a koket se sludgem mi protentokrát nepřipadá opravdu organický. Škoda a do budoucna bych kapele rozhodně doporučil soustředit se hlavně na delší stopáže, jelikož tam jejich relaxující a zároveň brutální projev dostává jasné obrysy. Viděli jsme to na albu minulém, vidíme to i na nahrávce současné. Celkově jsem se ale u „In Shoals“ až trochu nečekaně bavil a za celkem fungující složení barevného spektra, byť jednotlivé barevné „součásti“ již známe jako své boty, si ode mne zaslouží hezkých sedm a půl. Každopádně jim držím palce i do budoucna, jelikož se od toho technického core marastu, co je ho všude miliarda, radikálně odlišují. A přesně to potřebujeme. Jen houšť a více takových kapel!
P.S.: A konečně tu máme pokračování Muldera, aby náhodou nezůstal bez zrzavé slečny Scullyové
..
Čas: 36:13
) opatřeným coverem. Kluci se vzhlédli v moderní vlně deathcoru a k němu ještě polyrytmují, občas trochu jazzují, sludgeují a jinak náladují. To pocítíte v titulní „They Come In Shoals“ a ihned si uvědomíte, kdeže se to nacházíte. Na moderním experimentálně - deathcoreovém albu, které je bohaté na breaky, moderní hooky, časté změny temp a semi – technické struktury. Je zvláštní, že všechno, co chlapci zahrají, jste již někde slyšeli a ve finále tak skladby znějí jako kdybyste vzali vteřinové lepidlo a několik rozličných kapel slepili k sobě. Nasranost hardcore partiček, špetku brutal death metalového přístupu, časování Meshuggah, technickou úchylnost Dillinger Escape Plan. Inu, ingredience by jakž takž ušly (nejsem fandou muziky DEP, ale to ponechme stranou), teď jde o to, jak se povedlo Němcům všechno zatavit dohromady.
Inu, v tradičně německém stylu. Koneckonců, spojovat již existující a vyzkoušené šlo tomuto národu v metalu vždy celkem dobře a „War From A Harlots Mouth“ nejsou výjimkou. Vědí, kdy ten kolotoč zastavit, kdy ho zase uvést do pohybu a nasypat do vás další hardcore pasáž, aby se pozvolna zase ponořili do technické muziky a vy nedej bože nezpozorovali, že jejich hudba je slepenec.
Trochu jako nevýhodu bych viděl některé úplně zbytečné skladby. Dotek čistého sludge ve trojce „Briefing Security Werevolves On Red Alert“? A proč jen tři čtvrtě minuty, déle vás to nebavilo hrát? Proč se do toho vůbec pouštět?
Následující „Crooks At Your Door“ je opět často breakovaný hc/grindcore s celkem slušně technicky zvládnutými, leč ve výsledku tak trochu topornými pasážemi. Ano, zastavování rytmiky je parádní, stejně jako dotek thrashe, ale ve finále je to naprostý maglajz. Barevný, občas fungující, ale maglajz. Zpěvák Nico (dříve „The Ocean“) je velice talentovaným všestranným vokalistou, který „WFAHM“ vdechl notnou dávku života, instrumentální snažení je velmi slušné a je pravdou, že mix, jenž tito mladíci předvádějí, je unikátní.
Moderní jazzík v pětce „Justice From The Lips Of The Highest Bidder“ jim žeru, následující neskutečně nudnou a na oko brutální minutovku „Copyriot už méně. Naštěstí ji přetrpím, jelikož sedmá „Appropriate Tools Required To Intercept And Obstruct Errorism“ je schopnou kompozicí ve stylu Textures (nečekejte cleany) s opětovným dotekem sludge a náladou některých kompozic Amíků Mastodon. Pro mne snad nejlepší skladba na albu, s téměř southern rock/metalovými pasážemi, parádním zvukem a kvalitními vokály. Ano, tuhle můžu.
Vážně by mne zajímalo, jestli mají kluci rádi Neurosis hodně, či jen málo, jelikož dost často tam právě tuhle bandu zaslechnu, leč notně zrychlenou a „upravenou“. Hmm..
Texty – klasika pojednávající o každodenních problémech, mentálních stavech, revolta proti společnosti a záblesky potřeby (jakékoliv) revoluce. Nic nového pod sluncem, ale celkem to ujde.
Na posledních 3 tracích mám trochu problém, jelikož jednoduše nenacházím nic, co bych vypíchl. Ano, trochu najazzlý/nasludgeovaný grindcore se slušnou vokální prací, stabilně dobrou, moderní produkcí, sem tam slušnou „najazzlou“ vyhrávkou či náznakem post metalu (devítka „Stays In The District“). Oproti „Transmetropolitan“ z roku 2007 je očividné, že WFAHM“ trochu dospěli, uvědomili si, že je baví kombinovat mnohem více, než vůbec tušili. Sice nám vlastně zmizely pinche, ale přišlo mnohem více a výsledek není špatný, ba musím uznat, že „In Shoals“ je poměrně originálním a na většině stopáží velmi dobře zahraným albem. Celek může působit na první dojem nudně, s přibývajícím množstvím poslechů se ale stává lepším a lepším. Bohužel mám pocit, že na více než několik poslechů nevydrží, jelikož kromě pár opravdu silných pasáží obsahuje velké množství hluchých míst a koket se sludgem mi protentokrát nepřipadá opravdu organický. Škoda a do budoucna bych kapele rozhodně doporučil soustředit se hlavně na delší stopáže, jelikož tam jejich relaxující a zároveň brutální projev dostává jasné obrysy. Viděli jsme to na albu minulém, vidíme to i na nahrávce současné. Celkově jsem se ale u „In Shoals“ až trochu nečekaně bavil a za celkem fungující složení barevného spektra, byť jednotlivé barevné „součásti“ již známe jako své boty, si ode mne zaslouží hezkých sedm a půl. Každopádně jim držím palce i do budoucna, jelikož se od toho technického core marastu, co je ho všude miliarda, radikálně odlišují. A přesně to potřebujeme. Jen houšť a více takových kapel!
P.S.: A konečně tu máme pokračování Muldera, aby náhodou nezůstal bez zrzavé slečny Scullyové
..Čas: 36:13
Seznam skladeb:
- They Come In Shoals
- No High Five For C.Oward
- Briefing Security Werewolves On Red Alert
- Crooks At Your Door
- Justice From The Lips Of The Highest Bidder
- Copyriot
- The Certain Nothing
- Appropriate Tools Requierd To Intercept And Obstruct Errorism
- What Happens In The District...(Paper Agents)
- ...Stays In The District (I'm The Black Sheep Of Her Country)
- Scully
