Z ničeho nic se na mne vyvalil a já to nečekal. Zrovna jsem prováděl mou oblíbenou činnost, tedy rochnění se v promo materiálu, který ke mně dorazil od mých milých šéfíků, když v tom jsem to spatřil. Infantilní cover kapely „Zapomenutá Minulost“, jenž odkazuje někam k vyobrazení ucha coby motoru automobilu s písty, válci a vším, co k tomu náleží. Tak a bylo jasno, co mě čeká.
V cuku letu prolétnu bandzone kapely a nadšený popis živého vystoupení s „Mawataki“ či „Desiderií“ celkem chápu, kapela hraje typicky český zábavový „metal“ a vypadá to, že je to docela baví. Jasně, jedná se o promo, takže nikdo nečeká žádné zázraky, ale takový zvukový bordel.. No, tedy, doufám, že jste nahrávku pořizovali ve zkušebně, jinak bububu!
České texty zpívající takovou tu limonádu o ukončeném životě, smradu, hnusu atp. Umca umca bicí, riffy jak z let největší slávy Českého Výběru, hozené do „metalu“, thrash metalové postupy připomínající 80. léta českého undergroundu. Ty brďo a to máme rok 2009! Kapela očividně vzpomíná a nikam se nežene, hraje pro zábavové publikum a stačí jí to. Proč ne. Oduševnělost a kompoziční vyzrálost věcí typu „Posera“ nebo „Seš svázanej“ nemá v našich končinách obdoby, silácké zpěvy páně Ondřeje jakoby pocházely z nějakého revivalu kapely druhé až třetí cenové také ne. Vždyť to máte falešně, šéfe!
No troufám si tvrdit, že bude ještě chvíli trvat, než bratři Blahové, kteří se trochu bláhově podílejí na této kompozici stanou bratry Amottovými. Anebo beru zpět, to se nikdy nestane. Je celkem sympatické sledovat někoho sledovat lajnu, kterou jsme si kdysi s pár kluky taktéž vytyčili na základní škole, bohužel, po jejím absolvování nás chuť po metalu této kvality velice rychle přešla. Já vážně nevím, jak vás kluci potěšit a ubezpečit vás v tom, že to, co děláte, má smysl. O tom vás musí ubezpečit vaši fanoušci, jelikož dle mého jde celkem faux pas – tedy alespoň ve vztahu k metalu. A na tu angličtinu jako v pokusu „Call The End“ fakt kašlete, to nemá cenu.
Dotaz na konec: Kdo z vás má rád Black Label Society? A neříkejte že všichni, protože jinak bych to uhodl!
Čas: 20:42
V cuku letu prolétnu bandzone kapely a nadšený popis živého vystoupení s „Mawataki“ či „Desiderií“ celkem chápu, kapela hraje typicky český zábavový „metal“ a vypadá to, že je to docela baví. Jasně, jedná se o promo, takže nikdo nečeká žádné zázraky, ale takový zvukový bordel.. No, tedy, doufám, že jste nahrávku pořizovali ve zkušebně, jinak bububu!
České texty zpívající takovou tu limonádu o ukončeném životě, smradu, hnusu atp. Umca umca bicí, riffy jak z let největší slávy Českého Výběru, hozené do „metalu“, thrash metalové postupy připomínající 80. léta českého undergroundu. Ty brďo a to máme rok 2009! Kapela očividně vzpomíná a nikam se nežene, hraje pro zábavové publikum a stačí jí to. Proč ne. Oduševnělost a kompoziční vyzrálost věcí typu „Posera“ nebo „Seš svázanej“ nemá v našich končinách obdoby, silácké zpěvy páně Ondřeje jakoby pocházely z nějakého revivalu kapely druhé až třetí cenové také ne. Vždyť to máte falešně, šéfe!
No troufám si tvrdit, že bude ještě chvíli trvat, než bratři Blahové, kteří se trochu bláhově podílejí na této kompozici stanou bratry Amottovými. Anebo beru zpět, to se nikdy nestane. Je celkem sympatické sledovat někoho sledovat lajnu, kterou jsme si kdysi s pár kluky taktéž vytyčili na základní škole, bohužel, po jejím absolvování nás chuť po metalu této kvality velice rychle přešla. Já vážně nevím, jak vás kluci potěšit a ubezpečit vás v tom, že to, co děláte, má smysl. O tom vás musí ubezpečit vaši fanoušci, jelikož dle mého jde celkem faux pas – tedy alespoň ve vztahu k metalu. A na tu angličtinu jako v pokusu „Call The End“ fakt kašlete, to nemá cenu.
Dotaz na konec: Kdo z vás má rád Black Label Society? A neříkejte že všichni, protože jinak bych to uhodl!
Čas: 20:42
Seznam skladeb:
- Čistá cesta
- Vlající vlasy přítele Chárona
- Posera
- Seš svázanej
- Vizionář
- Call the End
