Od vydání vašeho druhého CD uběhly dva roky. Jak jste je strávili? Jak se s odstupem času díváš na album Imagination? Jsi s ním spokojen, popřípadě bys něco změnil?
V září už to skutečně budou dva roky, co je druhé CD "Imagination" takzvaně venku... Během této doby se nám podařilo vyjet třikrát na turné a dohromady odehrát šedesát koncertů, jak u nás, tak v zahraničí, s čímž jsme celkem spokojeni. Co se týče finančně - časových možností, nelze říci, že by jsme s nahrávkou druhého alba nebyli spokojeni. Celé nahrávání, rozdělené do několika etap, bylo pro nás přínosem mnoha dalších poznatků a zkušeností. Nyní věříme, že se nám je podaří zúročit při tvorbě třetího CD, kde se opět zaměříme na zkvalitnění zvuku bicích. Dále se rýsují nějaké nápady na větší vrstvení počtu kytar a vylepšení celkové produkce. Na "Imagination" mohl být lepší mastering, ale...ve finále jsme měli jednu až moc basovou verzi nahrávky, kde se tratily party orchestru - tedy v našem podání pouze ze synťáku. To se nám vůbec nelíbilo a doslova na poslední chvíli - kdy už hrozilo, že pojedeme na turné bez nových disků - jsme byli nuceni vše překopat, což se bohužel na konečném výsledku jaksi podepsalo. Ale přesto si za touto nahrávkou, tak jako za každou co jsme udělali, stojíme a rozhodně ji nepovažujeme za špatnou.
Dobře. Přejděme na chvíli do minulosti. Ještě dnes si velmi dobře vybavuji, jak mě v roce 2000 příjemně překvapilo split MC Romantic Love/Draco Hypnalis. Vaše nahrávka tenkrát dokonce zvítězila v prestižním časopisu Rock and Pop, jako demo měsíce listopadu. Co to pro vás tenkrát znamenalo?
No to jsi jeden z mála, co je schopen si na tento náš prvotní úspěch vzpomenout - za což Ti celá kapela vyslovuje velké DÍKY!!! My jsme tak pozitivní odezvu vůbec neočekávali a měli jsme z toho velkou radost. Na druhou stranu jsme tím vůbec nic nezískali... a to naprosto nemyslím na finanční hotovost. Prostě žádného vydavatele pro debut, nám to tenkrát nepřihrálo...
V roce 2002 natáčíte ve studiu Poličná materiál na první album. To nakonec vychází až po neuvěřitelných třech letech na domácí značce Elysión. Proč tak dlouhá prodleva?
Jak píšu o pár řádků výš - doma tehdy zájem nebyl. Postupně jsme rozeslali všudemožně více jak 100 ks promáčů v podobě CDr, až se nám na počátku jara 2003 ozval začínající label (Pulsar Light Rec.) z Itálie s tím, že debut vydá na podzim. Zaplatili kompilační CD na BA festu, tak nebyl důvod jim nevěřit. Nakonec však vydání několikrát odložili, tuším v létě 2004 s námi naprosto přestali komunikovat a posléze se po nich slehla zem. Na rok 2005 jsme plánovali tehdy naše druhé turné, plus nějaké koncerty k tomu a konečně jsme chtěli mít debut - no vlastně jsme už jen řešili, zda se ho pokusit ještě někde vydat, nebo se na to vykašlat. Elysión nabídli akceptovatelnou smlouvu a tak debut v květnu 2005 konečně vyšel.
CD nakonec dostalo název Weavers Of Unrest. po jediné skladbě (Portal For The Nocturnal Weavers Of Unrest) ze splitka, která se dostala na album. Při studování bookletu jsem se zaměřil hlavně na jeho grafické ztvárnění. Zajímá mě, jaká konkrétní osoba je zachycena na coveru, lapena za mřížemi. Nevím to jistě, ale podlě mě je to kytarový mág Michal Pavlíček za mlada :o))) Jestli se pletu, tak mě prosím oprav.
Zajímavý názor, ale celá věc se má trochu jinak: autorem obalu debut alba, včetně tehdy používaného loga, je náš kamarád - malíř Marianus. Postavám na svých obrazech, častokrát propůjčuje obličej svého tatínka a tak tomu bylo i tehdy, když vznikal pod jeho štětcem, tento motiv.
Vaši tajemnou, fantaskní lyriku stále píše zpěvák Martin, který už dávno v kapele na tomto postu nefiguruje. Nevadí současnému zpěvákovi, chlubit se cizím peřím? Apropo, Draco Hypnalis disponují třemi nahrávkami. Co zásek, to jiný vokalista.
Nechápu, jelikož žádné chlubení cizím peřím se přece nekoná! (pozn. autora: otázka byla myšlena spíše tak, jestli mu nevadí prezentovat se i jinými texty, než které napsal on sám a jestli mu jdou, jak se tak říká přes "pysky"). Autorství všech textů je na každé naší nahrávce přiznáno tomu, kdo je napsal. Navíc jak sám píšeš, první nyní již ex-vokalista Martin umí vytvořit skutečně výbornou lyriku, vhodně zapadající do našich kompozic a navíc v tomto směru s námi rád spolupracuje i nadále - momentálně píše texty pro připravované třetí CD. K výměně lidí v kapele snad jen tolik, že bez příchodu nových členů, což se vždy událo pomalu zázrakem - zcela náhodou ve vhodnou dobu, bychom dnes už asi neexistovali...!
A co takhle dnes moderní ženský vokál? Bránili by jste se téhle variantě?
!!!???!!!???! Ani nevím, zda jsme o této variantě někdy uvažovali... Ale "realisticky" řečeno: kdyby ona slečna, či dáma, uměla širokospektrálně zazpívat a zařvat kdejaký part a navíc chtěla být pevnou součástí naší kapely, tak bychom jistě souhlasili. Jen se obávám, že moje úvaha až moc balancuje na hranici imaginárnosti s realitou...
Druhé CD Imagination vychází v roce 2007 u malého brněnského labelu Zero Budget Productions. Elysión ztratili zájem?
V době kdy jsme započali přípravné studiové práce na "Imagination", vůbec nebylo jasné, kdo by měl zájem tento materiál v podobě CD realizovat a z naší strany se už objevovali obavy nuceného samovydání. Posléze jsme rozeslali pouhých deset mailů, ale to ještě žádná nahrávka nebyla hotova... Přišli až dvě odpovědi a právě ta od nyní již našeho "Velkého Labelátora" - Martina, byla velmi pozitivní a vlastně znamenala ANO. Tudíž zbývalo jen probrat důležité detaily spolupráce, které jsme doladili při osobním setkání v Brně. K tomu je nutno poznamenat, že mezi námi vždy docházelo k minimálně 90%-ní schodě a tak je tomu i dodnes. Já osobně k tomu velmi rád dodávám opakované poděkování našemu vydavateli za vše, co pro nás udělal, skoro tak, jak jsem ho s velkou radostí přednesl na brněnském koncertu, v rámci posledního tour: jen díky Tobě Martine, jsme kapelou, která může vydávat CD, jezdit po koncertech a má v rámci možností a stylu slušnou propagaci. Dále jen stručně - Elysión ztratili zájem již na podzim 2005.
Vaše láska ke klasické hudbě se projevuje na každé nahrávce tím, že tam prostě a jednoduše vždy nějakou tu "klasiku" propašujete. Byť řádně vytuněnou a zmetalizovanou, k vašim potřebám a zvyklostem. Kdo na tom má větší podíl viny? Ty nebo Mira? Myslíš si, že kdyby například Mozart žil v dnešní době, poslouchal by třeba metal?
Mira je velkým milovníkem vážné hudby a to se projevuje i v jeho kompozičním přístupu ke všem našim skladbám. Od něho tedy jest, ten určitý "klasický" element v naší tvorbě. A kdyby žil W.A. Mozart? Možná by neposlouchal skoro nic a jen se věnoval vlastní tvorbě, někde v ústraní dnešní konzumní společnosti... Ale zcela jistě by byl schopen ocenit jakoukoliv kvalitní hudbu, bez ohledu na styl. Nebo by propadl byznysu a prachům? Je to jen kdyby...
Na Imagination se vyjma deseti kompozic, nacházejí i dva skryté, na obalu alba neavizované kousky. O co se vlastně jedná. Je to snad cesta, jakou se budou Draco Hypnalis ubírat do budoucna?
Jsi jedním z mála recenzentů, co se o danou věc vůbec zajímal. Nová cesta v naší tvorbě to však zcela jistě nebude. Jedná se o orchestrální verze dvou skladeb z alba Imagination. Jak jsem psal již dříve, hrát s celým orchestrem jest pro nás nemožné a tak ho Mira zavírá aspoň do synťáku. Je tam celkem patnáct stop různých nástrojů a zvuků a při mixu celé nahrávky s kytarami a zpěvem, je velmi problematické docílit toho, aby je bylo všechny dobře slyšet. Proto souběžně s druhým CD, vznikla i verze bez kytar a zpěvu - tedy jen bicí + orchestr (v našem podání pouze ze synťáku), nazvaná "Orchestral Imagination" a dostupná pouze u nás v podobě CDr.
Vaše na naše poměry vcelku originální muzika, určitě není díky její ne zrovna lehké stravitelnosti, určena k letmému přehrání, ale vyžaduje soustředěný poslech. Co si budeme nalhávat, je to více méně okrajová záležitost a muzika postavená na technické zdatnosti a melodiích, moc lidi netáhne. Co si o tom myslíš?
Ty jsi hudební kritik - recenzent, tak tady ti asi moc oponovat nebudem...Ale přece jen se nějací ti zapálení posluchači všude najdou a to je dobře!!!
Živé koncerty si docela užíváte a hrajete s chutí i pro ne zrovna velké a početné publikum. Všiml jsem si, že vám to nijak zvlášť nevadí a hraním se vyloženě bavíte. Tak by to mělo být. Když kolikrát vidím mladé kapely, jak se na pódiu tváří unuděně a ještě navíc ze svých nástrojů vyluzují nic neříkající tóny. Kolikrát je to k zamyšlení, proč to vlastně dělají?
Co k tomu dodat...to je jak ta předešlá otázka... V zásadě sis vlastně odpověděl sám. Kdyby nás ta hudba nebavila, dávno jsme se na to vše díky problémům, které nás potkávaly, mohli x-krát vykašlat. Mnohdy je plný sál lidí bez zájmu k ničemu. Lepší je, když vítězí kvalita nad kvantitou a úplně super, je plný plac zapálených fans, třeba někde v klubu! K tvému zamyšlení mě jen tak napadá - nedávno jsem viděl nějakou takovou "kapelu", asi jak popisuješ, co neuměla ani kulturně odejít z pódia...
Vaše kořeny sahají až někdy do roku 1993. Od roku 1997 hrajete nepřetržitě až do dnes s bicím automatem. Najít nějakého schopného bicmena, se zdá být v našich končinách oním pověstným hledáním jehly v kupce sena. Komu by se taky dnes chtělo tahat všechny ty těžké a neskladné bicí a stojany na činely, že:o)))? Vzdali jste se už myšlenky živého bubeníka nadobro, nebo necháváte toto téma otevřené? Na druhou stranu, možná právě díky automatu, máte dnes poměrně specifické znění, kterým se odlišujete od davu.
I ty jeden knihovtipníku, to se nedělá, takhle rýpat do kapely, která prostě má na muzikanty zeměpisnou smůlu. Vzdali - nevzdali, musíme brát věci jaké jsou. Bez automatu bychom dodnes nehráli a v roce 1997, to vše zabalili.Velmi rádi by jsme našli vhodného bubeníka, který by se chtěl naší kapele naplno věnovat. Pokud tady někdo takový je, ať se rychle ozve - dveře jsou otevřeny, bohužel již dvanáct let. Automat - původně jenom znouzectnost, ale zároveň jediná možnost. Jinak to řešit nešlo a tak se "zatím" lišíme od davu dodnes.
Derniérou sedmi jarních koncertů nazvaných "Grand Finale Of Imagination Tour" k poslední desce, se uzavírá jedna etapa Draco Hypnalis. Shrň prosím krátce toto vaše jarní putování a přihoď něco málo ze svých prožitků a postřehů, z cest undergroundového barda.
Původně poměrně jednoduchý plán, jak vyrazit na jarní tour, se postupně totálně rozpadl. Skoro každá akce se řešila tak na podruhé až napočtvrté, ale skoro vše se nakonec podařilo slepit. Akorát těsně před odjezdem padl koncert v neděli 26. 4. v polské Wroclawi. Dále bych to rozebral jednotlivě:
24.4. Vizovice, Rallye
První akce v hospodě, kde se občas uděje nějaká muzika. Pohodový majitel, slušný zvuk. Bohužel se to pořadatelsky jaksi neodhadlo a většina lidí dorazila, až jsme dohráli...smůla, nedá se nic dělat. Byli jsme celkem utahaní z práce, chvíli jsme tam poseděli a vyráželi domů.
25. 4. Prostějov, Apollo 13
Pěkný a prostorný klub, kde už jsme hráli několik akcí. Avšak zvukař měl ke své práci totálně pomalý přístur a tak se vše šíleně natahovalo. I přesto, že se ten den hrál hokej na MS, přišlo kolem 50 lidí.
28. 4. Kraków, Imbir (Polsko)
Úterý, pracovní den a tak jsme vůbec netušili, co od tohoto koncertu očekávat. Nakonec vše dobře dopadlo. Menší klub skoro v centru města, návštěvnost 42 platících, pohodový zvuk i pan zvukař a příjemný pokec s místníma kapelama.
29.4. Brno, Brooklyn
Velmi podobný a taky povedený koncert jako v Krakowě. A to i přesto, že se opět hrál hokej. V obou případech jde navíc o velmi pěkná historická města, kde mají svůj malý restaurační pivovar, který jsme taky navštívili a cosi z produkce ochutnali.
30. 4. Uherské Hradiště, V - Bar
...Zas se (pro)hrál hokej. Ale ani to nezabránilo 47 platícím, aby přišli do tohoto pubu, kde živá muzika nebyla již delší dobu. Podařilo se nám tam i bez PA a bez zvukaře, vytvořit velmi slušné hratelno. Nezbývá než poděkovat majiteli Staňovi za pěkný večer.
1. 5. Zlín - Malenovice, U Tetoura
Jako tradičně parádní zvuk, domácí klub a bohužel lenost místních vytáhnout paty z hospody, co mají kousek od baráku, i když vstupné nebylo. Sklamání.
2. 5. Vráble, Kino Tatra (Slovensko)
Velmi dobrý koncert. Místní kino (bývalá sokolovna), sice nepraskala ve švech, ale byl zde profi team, za profi mixem, výborný zvuk a pohodoví lidé. Parádní atmosféra se vším všudy.
Na závěr se zeptám, kdy se dočkáme nového CD a jaké jsou plány Draco Hypnalis do budoucna? Samozřejmě Ti děkuji za odpovědi a za čas, strávený nad mými skromnými otázkami. Ať se daří.
Na třetím studiovém albu pracujeme a když vše dobře půjde, tak příští rok vyjde opět u Zero Budget Productions. Mezi další plány patří samozřejmě koncerty a další turné - nerad bych teď něco moc dopředu konkretizoval. Sledujte prosím naše profily na webu, tam se vše zavčasu dozvíte. Dle mého názoru jaksi není vhodné uvádět několik termínů t.b.a., ze kterých posléze nic nebude... Závěrem bych chtěl jménem celé kapely poděkovat Tobě, za zajímavé otázky, redakci Fobia zinu, za místo pro tento rozhovor na Vašem Webu a v neposlední řadě všem čtenářům, kteří v těchto řádcích došli až sem.
