Hudební posun v rámci hudební škatule je, zvláště u band, jež již na scéně nějakou tu dobu působí, poměrně hojným jevem. Necháme stranou, nakolik je tato evoluce v tvorbě Amorphis dobrým, či špatným krokem, je totiž třeba si uvědomit, že již od svých death metalových prvopočátků se v jejich hudbě vždy určitá porce melodiky vyskytovala. To, že se několika posledními alby již naplno přesunuli do sekce posmutnělého rock/metalu typicky finského střihu, je zjevným a nezpochybnitelným faktem.
Po vřele přijatém albu „Silent Waters“ z roku 2007 na letošek formace přichystala nahrávku „Skyforger“ a právě jí předchází singl „Silver Bride“ jež je jakousi ochutnávkou toho, čeho se již zanedlouho (tento článek byl psán 3.5. – pozn. autora) fanoušci dočkají. Po takřka dokonalém spojení brutálního growlingu a čistých, melodických vokálů se na tomto singlu banda jakoby trochu držela stranou.
Titulní, „Silver Bride“ se v obou editech (tedy jak v tom, jež je určen pro rádia, tak i na albové verzi) drží trochu při zemi, těšte se posmutnělý melancholický klávesový motiv, podpíraný rockovým drivem zahuštěných zkreslených kytar a syrovými bicími party. Sem tam si kytarista Esa Holopainen „vyjede“ pro nějaký ten melodický trylek či ústřelek, jinak se stále jede dopředu a melodický, poměrně slušně vyvedený refrén je broušen stále dokola, abyste si jej mohli náležitě vychutnat. Ke konci radio editu se připojí i growling, abyste snad přeci jen neměli pocit, že Amorphis dokonali své dílo zkázy a stali se dalšími HIM. Tomuto pocitu se sice trochu neubráníte stejně, ale je fakt, že tato úlitba metalovým fans se Amorphis vyplatila. Ano, jsou to stále Amorphis – je to jakýsi melodický death metal, zkřížený s rockem v tradici finské melodické scény. Nic nového pod sluncem, ale fanoušky to láká stále.
Rozdíl mezi albovou a rádiovou verzí pak není pouze ve stopáži, přičemž albová je pochopitelně delší, a to o necelou minutu. Sound u obou skladeb je stejný, growling však přijde o něco dříve, efektně podporuje epické sbory a vůbec právě on je tím kořením, které kdysi „odlišovalo“ melodickou tvorbu Amorphis od zbytku podobně laděných formací. Aby se neřeklo, přidali Finové na kotouček ještě skladbu „Separated“ s trochu otravným, ale skousnutelným ústředním riffem a častými změnami nálad. Klávesové party, jež se občas snaží znít jako dechové nástroje mě, přiznávám, příliš nezaujaly a kromě dobré vokální práce pro mne tento kousek nepředstavoval žádnou extra parádu. V rámci Amorphis určitě průměrná skladba, jež byla na singl zařazena možná aby se neřeklo, ovšem výpovědní hodnotu o albu nejspíše valnou mít nebude.
Co však poměrně jasné je, je to, že novinka Amorphis bude opět písničkovou deskou s typickým melancholickým přístupem, krystalicky čistým soundem z helsinského studia Sonic Pump Studios, a to vše pod managementem molochu Nuclear Blast. Zda-li z toho nakonec Amorphis vybruslí tak, jako na „Silent Waters“ není pochopitelně z toho mála možné poznat, ovšem na singl není „Silver Bride“ úplně špatnou skladbou. Je přímá, má silný refrén a pro milovníky melodického metalu to určitě bude trefa do černého. A mimochodem jediná možnost, jak Amorphis prozatím slyšet, je internet, jelikož singl byl na CD vydán výhradně pro finský trh..
Čas: 11:57
Seznam skladeb:
Po vřele přijatém albu „Silent Waters“ z roku 2007 na letošek formace přichystala nahrávku „Skyforger“ a právě jí předchází singl „Silver Bride“ jež je jakousi ochutnávkou toho, čeho se již zanedlouho (tento článek byl psán 3.5. – pozn. autora) fanoušci dočkají. Po takřka dokonalém spojení brutálního growlingu a čistých, melodických vokálů se na tomto singlu banda jakoby trochu držela stranou.
Titulní, „Silver Bride“ se v obou editech (tedy jak v tom, jež je určen pro rádia, tak i na albové verzi) drží trochu při zemi, těšte se posmutnělý melancholický klávesový motiv, podpíraný rockovým drivem zahuštěných zkreslených kytar a syrovými bicími party. Sem tam si kytarista Esa Holopainen „vyjede“ pro nějaký ten melodický trylek či ústřelek, jinak se stále jede dopředu a melodický, poměrně slušně vyvedený refrén je broušen stále dokola, abyste si jej mohli náležitě vychutnat. Ke konci radio editu se připojí i growling, abyste snad přeci jen neměli pocit, že Amorphis dokonali své dílo zkázy a stali se dalšími HIM. Tomuto pocitu se sice trochu neubráníte stejně, ale je fakt, že tato úlitba metalovým fans se Amorphis vyplatila. Ano, jsou to stále Amorphis – je to jakýsi melodický death metal, zkřížený s rockem v tradici finské melodické scény. Nic nového pod sluncem, ale fanoušky to láká stále.
Rozdíl mezi albovou a rádiovou verzí pak není pouze ve stopáži, přičemž albová je pochopitelně delší, a to o necelou minutu. Sound u obou skladeb je stejný, growling však přijde o něco dříve, efektně podporuje epické sbory a vůbec právě on je tím kořením, které kdysi „odlišovalo“ melodickou tvorbu Amorphis od zbytku podobně laděných formací. Aby se neřeklo, přidali Finové na kotouček ještě skladbu „Separated“ s trochu otravným, ale skousnutelným ústředním riffem a častými změnami nálad. Klávesové party, jež se občas snaží znít jako dechové nástroje mě, přiznávám, příliš nezaujaly a kromě dobré vokální práce pro mne tento kousek nepředstavoval žádnou extra parádu. V rámci Amorphis určitě průměrná skladba, jež byla na singl zařazena možná aby se neřeklo, ovšem výpovědní hodnotu o albu nejspíše valnou mít nebude.
Co však poměrně jasné je, je to, že novinka Amorphis bude opět písničkovou deskou s typickým melancholickým přístupem, krystalicky čistým soundem z helsinského studia Sonic Pump Studios, a to vše pod managementem molochu Nuclear Blast. Zda-li z toho nakonec Amorphis vybruslí tak, jako na „Silent Waters“ není pochopitelně z toho mála možné poznat, ovšem na singl není „Silver Bride“ úplně špatnou skladbou. Je přímá, má silný refrén a pro milovníky melodického metalu to určitě bude trefa do černého. A mimochodem jediná možnost, jak Amorphis prozatím slyšet, je internet, jelikož singl byl na CD vydán výhradně pro finský trh..
Čas: 11:57
Seznam skladeb:
- Silver Bride (Edit)
- Silver Bride (Album Version)
- Separated
