Finští Shade Empire jsou jednou z těch šťastnějších formací, na které se usmívalo štěstí hned od začátku jejich kariéry. Jejich odlehčený melodic death/black metal, trochu švihnutý elektronikou, si ihned po vydání debutového alba „Sinthetic“ získal poměrně slušné množství skalních příznivců, kteří bedlivě sledují každý pohyb své oblíbené formace a její zaškobrtnutí tvrdě trestají. Je pravdou, že jejich první debut měl sílu jako hrom, hlavní zásluhu na tom pak měl vokalista Juha Harju (například Ajjatara, Deathchain), který předvádí i na novince „Zero Nexus“ velmi zajímavé a veskrze kvalitní hrdelní kreace. Poté, co jejich druhé album z roku 2006 jež neslo název „Intoxicate O.S.“ bylo v mých očích o něco horším, leč stále v rámci žánru nadprůměrným počinem, byl jsem zvědav, s čím kapela přijde tentokrát.
Ihned, co odstartuje první zářez, „9 in 1“ je jasné, že protentokrát se Finové rozhodli více experimentovat, a to úplně ve všem. Vokály, jež se pohybují od dark metalového štěkotu k čistým, již ve druhé skladbě „Adam & Eve“ využití ženských vokálů příjemně znějící Petry Lisitsin, bohaté smyčcové aranže, podpořené skutečnými, živými sbory. Nahrávka pak získala křišťálově čistý zvuk studia „Studio 33“ z finského Kuopia. Od minulého alba se střídalo také na postu bubeníka a musím přiznat, že nový bicman Rasane šlape do pedálů o poznání lépe, než „odešlý“ Antti Makkonen. Možná je to jen vlivem dobrého soundu, ale právě bicí party znějí dost profesionálně, mají dostatek basů i razance, navíc Rasane to s dvoukopákem opravdu umí. Nejedná se sice v jeho podání o nějaká závratná tempa (ve kterých se tvorba kapely tak jako tak nenachází), ale v rámci žánru melodického death/blacku se jedná o syrovější bicí práci.
Riffy, které jsou naproti tomu klasickými, vysokými melodeathovými vzorci, jsou na nahrávce Shade Empire čas od času ozvláštněny dobře padnoucími synthy Olliho Savolainena, který, tu vykouzlí slušné orchestrální party, tu zase atmosférické ruchy v pozadí.
Docela pak čumím, když na mě ve čtvrté, „Flesh Relinquished“ vykoukne klávesový motiv jako z dílny Nightwish, jež je podpírán riffy jako z dílny švédských Scar Symmetry. Inu je vidět, že Shade Empire si protentokrát do hlavy vzali kde koho a je to dobře. Recitativ ve stylu Kärtsyho Hatakky z Waltari je pak pomyslnou třešničkou na, trochu divoce ochuceném, leč nakonec poživatelném dortu. Právě ve čtvrté skladbě už kapela balancuje na tenké hranici mezi kýčem a dokonalou mozaikou, přičemž dle osobních preferencí může snadno sklouznout na tu, či onu stranu. Pro mě osobně z toho nakonec vybruslili ještě dobře, ačkoliv ještě něco navíc a mohli si solidně natlouci.
Rychlá pětka „Harvesters of Death“ pak odstartuje v závratných tempech, ve kterých se střídají divoké melodické riffy obou kytaristů, podmalovávány takřka industriálními klávesami.
Během stopáže se vám na mysli několikrát nejspíše vydere jméno Arch Enemy, které se ovšem vynořuje a zase mizí v pravidelných intervalech nástupu hustých kláves ( a synťáku tklivého piána), rozhodně překvapí použití „strašidelných“ klávesových partů a skvělé harshující práce zpěváka Juhy.
V „Serpent Angel“ zas kapela zabrnká na jemnější notu ve stylu Graveworm, aby vás vzápětí strhla téměř sepulturovským riffem. Inu jak vidno, banda si skutečně brala inspiraci kde se dalo, ale ve výsledku to nahrávce ani v nejmenším neškodí. Jistě, je to poslepování všeho, co tak nějak frčí a co mají v současné době zástupy metalistů rády, ale ruku na srdce, komu to vadí, pokud to funguje? To, že se v jedné skladbě vystřídají vlivy 5-6 kapel z různých metalových odnoží pokládám za podivnou, avšak veskrze zábavnou volbu, která ve výsledku vytváří poslouchatelnou, a rozhodně nikterak suchou směs.
Přihodím – li navíc dost dobré nazvučení a milé vokální a koneckonců, ač nikterak z průměru vybočující, ale dobře padnoucí instrumentální muzikantské výkony, vyjde nám, že nová deska Shade Empire se povedla. Možná není originální, objevná, ani ničím unikátní, ale funguje. A to se často o nových nahrávkách, mnohdy i etablovaných kapel, říci nedá. Pokud vás už „vážná“ muzika začíná štvát a rádi byste si pro změnu pustili něco trochu lehčího, klidně sáhněte po poslední desce těchto Finů. Asi nenadchne, ale zároveň rozhodně neurazí. A to je fajn..
P.S.: Ty prvky post metalu v poslední skladbě "Victory", mohutně podporované saxofonem, doporučuji k poslechu naprosto všem!
Čas: 44:40
Seznam skladeb:
- 9 in 1
- Adam & Eve
- Blood Colours the White
- Flesh Relinquished
- Harvesters of Death
- Serpent-Angel
- Whisper from the Depths
- Ecstasy of Black Light
- Victory
