Po minulé zkušenosti z Křemelky, kdy kolem 20. hodiny nebylo kam sednout, jsem tentokrát naplánoval příchod o hodinu dříve. Ve třičvrtě zvoním na tradičního souputníka Davida a vyrážíme na dlouhou (desetiminutovou) cestu k zimáku, kde máme sraz s třetím do party ? Petrem ?Hajlendrem". Ten má minutu zpoždění, za což ho rozhodně nechválíme. Klukům tvrdím, že to bude s místama jen tak tak (jdou do klubu poprvé ? v minulosti jim do toho lezla práce resp. nemoc), ale v 19 hodin tam je asi 10 lidí (9 od kapel, z toho jich 6 mluví francouzsky ? Bloody Sign přijeli na výlet po Čechách i s holkama). Vybíráme si nejlepší místa, dáváme Nektar, meleme s Rámusem a Přemkem a netrpělivě čekáme, jestli přijdou lidi. Kolem 20. hodiny to nevypadá o moc líp, navíc Rámus prozrazuje, že nebudou Bizzare Embalming a náhradu za ně na poslední chvíli nesehnal.
Přesně ve 21:00 zahajuje Metal Attack vol. I sušická MORTIFILIA. To už je světe div se klub plnej a pořadatelům mizí chmury z tváří ? prodělek se konat nebude. Mortifilia, tento tradiční účastník okolních akcí, hraje tak, jak je v poslední době zvykem. Sami pánové tomu říkají Fast melodic death metal, já dodávám, že je promyšlený a precizně zahraný. Jejich set postupně graduje a poslední čtyři vály nemají chybu. Líbí se to i lidem a Mortifilia sklízí zasloužený potlesk, hukot, pískot a já nevím jakej ještě zvuk, kterým lidi vyjadřujou spokojenost.
Dvojku si dneska ?vylosoval" AVENGER a gentlemansky přenechal poslední slovo hostům ze zahraničí. Avenger opět předvedl vysoce jakostní vystoupení, na klukách je vidět, že mají do hraní velkou chuť, Honza za bicím to řeže pěkně zostra, před ním v jedné lajně Adam, Rámus a Přemek bez milosti tejrají struny. Hraje se ze všech desek, z novinky Godless nejvíce. Svého šálku čajíku jsme se dočkali i my s Davidem a dobře jsme si zapařili na legendární Pád modly od ještě legendárnějších Master?s Hammer. Za námi sedící bicmen Francouzů pokyvoval hlavou a tloukl paličkama do stolu ? že by sláva Mistrova Kladiva stále trvala? Ohlas na všechny songy Avengeru byl skvělý (aby taky doma nebyl), před pódiem se to mlelo a také zvuk byl na klubové vystoupení na velmi dobré úrovni.
Pak už si začali štelovat instrumenty francouzští mladíci. Z cédeček, které jsem slyšel jsem moc moudrej nebyl, ale to co BLOODY SIGN spustili naživo, to se nedá nazvat jinak než masakr. Ale ne masakr, ale MA-SA-KR s hodně velkým ?eM" na začátku. Čert nejspíš ví lépe než já, jestli převažoval death nebo black, ale to je nakonec jedno. Pařba pod pódiem trvala celou hodinu a čtveřice muzikantů (bicí, kytara, basa a sólo řev) hustila do přítomných jeden nášleh za druhým. Lidi je samozřejmě nechtěli pustit a v parádní atmosféře Francouzi excelovali. To, co předváděl drobný tlučmistr, vyvolávalo údiv přítomných muzikantů a po skončení setu se dočkal zasloužených ovací.
Z naší trojice potom odpadl jeden ospalec a my s Davidem jsme přešli na kolu, protože pivka bylo dost (Davida čekalo brzké vstávání, mě sobotní hokejový mač). Pohovořili jsme s přítomnejma máničkama, dali si panáka s nalitým bicmenem Avengeru (zdravím Honzu) a jednou hezkou číčou (zdravím Elišku), pomohli Rámusovi natahat věci po úzkejch schodech do auta, česko-anglicky pokecali s mlátičkou Bloody Sign, dali si s ním dalšího panáka (Ferneta si bral trochu nedůvěřivě, ale asi mu celkem zachutnal) a ve dvě jsem vyrazili k domovům. Na parádní akci jsme při zpáteční cestě nenašli chybu, takže snad se něco podobného zase vbrzku zopakuje!