Nejbližší koncerty
  • 20. 08. 2022Dead Daniels - OpenAir Na Staré cestě vol.3
  • 20. 08. 202220-08-2022 CHATOVÁ OSADA LUH SUŠICE koncert můžeme naz...
  • 03. 09. 2022V priebehu Montana Metal Festu vystúpia skupiny súčasnej...
  • 03. 09. 202203-09-2022 Chatová osada LUH Sušice, 34201 areál otevř...
  • 09. 09. 2022Páteční večer ve farářově sluji s PIKODEATH - thrash de...
  • 10. 09. 202210.9.2022 S-klub Olomouc Od: 18:00h. MASSACRE-(USA),NEC...
  • 17. 09. 2022Dead Daniels (Hard Rock,N´Roll - Praha): https://deaddani...
  • 23. 09. 2022Masakrální Nóbl mejdlo číslo 39. rozezvučí staří známí úd...
INSANIA

BLACK SABBATH – Heaven and Hell, LP 1980, Vertigo Records

Uplynulo deset let od vydání debutu BLACK SABBATH a kapela vydává své deváté album. Poprvé ve formaci ve které schází jedna z hlavních postav spjatých s původními BLACK SABBATH, Ozzy Osbourne. Jeho nástupcem se stává malý muž s velkým hlasem – Ronnie James Dio, který již za sebou má též několik zajímavých angažmá. Legendárním je jeho působení zejména v RITCHIE BLACKMORE'S RAINBOW, vynikající práci ale odváděl i v jeho bývalé skupině THE ELF.

Pro kapelu tato změna neznamenala jen změnu interpreta jejich skladeb, ale i potřebu změny způsobu skládání samotných písní. Ozzyho Osbournea s typickým vysokým hlasem, který ale neoplýval žádnými zázračnými prostředky jak co do rozsahu, tak co do výrazu, najednou nahrazuje zpěvák s téměř zázračným rozsahem, který je navíc schopen své party zpívat stejně dobře se jemností sametu jako s jemností motorové pily.

Kromě Ronnieho Dia se ale v kapele objevuje další nová osobnost – Geoff Nicholls. Muž, který ačkoliv nikdy nebyl považován za regulérního člena kapely, s ní vydržel delší dobu nežli Ozzy Osbourne – od roku 1980 až do praktického konce BLACK SABBATH v roce 1995 – a měl na starosti vše co se týkalo kláves. Na koncertech pak občas doplňoval i rytmickou kytaru při Iommiho sólech.

Už na rozdílech mezi alby „Never Say Die“ a „Heaven and Hell“ je zřejmé, jak velký vliv měly osobnosti na pozici frontmana vliv na celkový výraz kapely. BLACK SABBATH odstupují od metalového stylu zpět ke stylu spíše hardrockovému (dnes by bylo možné říci spíše k AOR), což se odráží kromě samotných písní i ve zvuku kytary Tonyho Iommiho. Od metalově vyleštěného zvuku „Never Say Die“ nyní zní Iommiho kytara drsněji a zemitěji. Obdobný zvuk kytary je pak typický pro veškerou Diovu tvorbu vlastně až do současnosti.

A protože výjimka potvrzuje pravidlo, hned první písní alba „Heaven and Hell“ je typicky metalová (či spíše speedmetalová) šleha Neon Knights. Krátký úderný otvírák, který se ujal natolik, že jej kapela používala jako otvírák ještě řadu let od vydání „Heaven and Hell.“

Následuje pětiapůlminutová polobalada Children of the Sea, která již naplno využívá Diových hlasových rejstříků. Lehký vybrnkávaný úvod, který Dio odzpívává jemným hlasem v téměř neuvěřitelné výšce, střídá klasická střednětempá pasáž, ve které již Dio rozjíždí svou pilku. Zde si na své přijde i druhý nováček ve skupině, Geoff Nicholls, který svými klávesami podbarvuje sólo písně a dává jí epický nádech.

Typickou hardrockovkou je pak třetí píseň, Lady Evil. Zde nechává Dio rozehrát jinou tvář svých hlasových možností – krátkými slovy slok téměř odštěkává legendu o Lady Evil.

Čtvrtou v pořadí je pak skladba, jež dala název nejen tomuto albu, ale v současné době i celé formaci Appice-Butler-Dio-Iommi, která drží při životě ducha tohoto a zbylých dvou alb BLACK SABBATH s Diem. Sama Heaven and Hell je rozsáhlou epickou skladbou, která se rozprostírá od klasických hardrockových pasáží přes jemné party, které doprovází Dio svými excelentními výškami, až k téměř speedmetalovému závěru.

Při dnešních koncertech HEAVEN AND HELL je pak těžištěm „show“ Heaven and Hell Iommiho melancholické sólo, které HEAVEN AND HELL dotáhli až někam na úroveň divadelního představení a z písně se stopáží necelých šesti minut (nepočítáme-li asi minutový instrumentální závěr) udělali čtvrthodinovou show.

Jako protiklad k vycizelované Heaven and Hell nasadili BLACK SABBATH jako další stopu přímočarou hardrockovou Wishing Well, která se co do délky jen těsně přehoupne přes čtyři minuty. Následují kytarové vyhrávky podbarvené klávesami a rozjíždí se další svižný kousek alba Die Young. Tu kapela okořenila zpomalením v polovině písně, kdy Diův zkreslený hlas podbarvují jen Nichollsovy klávesy.

Závěr alba pak obstarávají písně klasického hardrockového ražení – Walk Away, varující před potomkůchtivými děvami, a lehce depresivní Lonely Is the World.

„Heaven and Hell“ znamenalo v knceptu předchozích alb obrat o 180°, který řada fanoušků nerozdýchala a BLACK SABBATH pro ně odchodem Ozzyho Osbournea skončili. Faktem ovšem je, že po „Technical Ecstasy“ a „Never Say Die“ BLACK SABBATH potřebovali změnu a dech Ronnieho Dia vdechl kapele velmi svěží vítr do plachet a BLACK SABBATH si nakonec mohou čestně připsat další zářez na pažbě historie.

Čas: 39:31

Seznam skladeb:

  1. Neon Knights
  2. Children of the Sea
  3. Lady Evil
  4. Heaven and Hell
  5. Wishing Well
  6. Die Young
  7. Walk Away
  8. Lonely is the World

Web: http://www.black-sabbath.com/


Zveřejněno: 01. 02. 2009
Přečteno:
3435 x
Hodnocení autora:
10 / 10

Autor: Pushkin | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

02. 02. 2009 00:36 napsal/a Dharm
Tyr
dobře tedy, já jsem zvědav, jak se shodnem u alba Tyr, které je pro mě s Heaven And Hell top :)
01. 02. 2009 19:21 napsal/a Venca Votruba
Seventh Star
Já jsem jen zvědav, jak se shodnem u Seventh Star, který řadím stejně vysoko jako Heaven :-)
01. 02. 2009 18:26 napsal/a Orbb
ano
nejoblíbenější album...
01. 02. 2009 15:11 napsal/a Dharm
jo
Opět musím souhlasit a opět i s Vencou - zcela možná vrchol.. U mě se to tluče ještě s jedním albem, ale k tomu se dostaneme až v letech devadesátých a za mikrofonem nebude Dio..
01. 02. 2009 11:31 napsal/a Venca Votruba
Bomba!!!
Naprostá klasika a zcela možná vrchol Black Sabbath!!!!!