Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

\"Mámo, nech plotnu plotnou! Maruška už mluví\". Rozzářenej otec Kolokouris neváhá a táhne svou ženu ke kolíbce.

Oba se sklání nad zlatovlasým děckem poživačně se rozvalujícím v načechranejch poduškách. "No, Maruško, předveď mamince, jak pěkně umíš říct: Táta ... " Boubelatý robě těká blankytným pohledem po infantilně se křenících obličejích svejch stvořitelů. "Šššš ... " "No tak, vzpomeň si, sluníčko naše - tááta ... " "Šššš ... Šatan!" vypadne z toho nevinnýho tvorečka. Taťka se zřetelnou nevolí připouští, že se prve přeslechnul a matky Kolokourisový se zmocňuje neblahá předtucha, že s dcerkou není něco v pořádku. Ani jeden z nich tehdá netušil, jak talentovanou a silnou osobnost přivedli společným úsilím na svět. Budoucí šéfku neproniknutelnou tmou obestřenýho spolku hudbymilovných paní a dívek - ASTARTE ~ bandu…

Ptáte se, proč tady takhle nesmyslně blábolím a nejdu rovnou k meritu věci? To je jednoduchý, nějak začít musím a ... A prostě mě to napadlo, no ... Takže, nebudem to dál zbytečně protahovat - držte si klobouky, frčíme po nejpříkřejším úbočí Arraratu přímo do chřtánu samotnejch Pekel!

Trojlístek šťavnatejch řeckejch děvčat sympatizujících s norským black metalovým odbojem otevřel v prosluněnejch Athénách pobočku NBMM (Norweigan Black Metal Mafia) - LLOTH. V kolíbce kultury a prestižních sportovních klání se začal rozmáhat BM terror. Tristessa (uměleckej pseudonym dospělý verze naší roztomile žvatlající Marušky z úvodu) vyměnila sbírku znetvořenejch Bárbín za basovou kytaru a s chutí se pustila do zhoubnýho díla, k němuž byla předurčena. Nápomocny jí byly: krkavčím sopránem obdařená kytarová bosorka Kinthia a navlas stejným strunným nástrojem posedlá Nemesis, jimž zlolajný sudičky vytýčily stejnou životní trasu jako Marii. Tj.: bojovnic za rovnoprávnost žen v rámci nejprudérnějšího hudebního žánru. Na rozdíl od zbytečně užvaněnejch sufražetek vyrukovalo trio s pádným a hmotným argumentem v podobě demáče "Dancing in the Dark Lakes of Evil". Temnýho dílka ukutýho za palebný podpory hostujícího Mr. Psychoslaughtera (INVOCATION band) ve sírnejma výparama zahlcený kovárně. V květnu 1997 tohle svý prvorozený dítko s patřičnou hrdostí prezentovaly na celosvětovým non-stop veletrhu čemýho řemesla.

Téhož roku se poťouchlý trollí samičky spřáhly s jistým Ivarem (Jeho pravá totožnost zústává skryta rouškou tajemství) a se všemi poctami jej usadily na osiřelou bubenickou stoličku. Výsledkem jejich plodný spolupráce jsou celkem 3 alba. My se teď budeme věnovat prvnímu v pořadí - debutu "Doomed Dark Years" (1998). Je to filozofující asfaltová jáma utápějící v bezednejch hlubinách svatozáří ověnčený prehistorický monstra a zároveň dávící démony čenočernejch myšlenek. Jízlivě ševelící struny, mrazivej krákor, promyšlená řežba vyšperkovaná epickou zádumčivostí. Identifikace tvůrčího týmu znemožněná maskama warpaintu a skrytá reklama místního železářství. Prostě sesterská bitevní loď křižníků DARK THRONE, MARDUK, EMPEROR ... Aby nedošlo k omylu, velevážení, tohle není myšleno ironicky! Holky na plnometrážní prvotině těžce zaválely! Znám několik ortodoxních spřísahanců temnot, jimž se tahle placka velmi zamlouvá. No, málem bych, při tom pění ód, zapomněl na jeden důležitej fakt - dámy se otočily zády ke svý dosavadní patronce LLOTH a začaly přinášet hojný oběti do konkurenčího chrámu semitský bohyně války, zmaru a smrti - ­ASTARTE…

Na úsvitu 21. století se z Ištařina lůna vyklubal další potomek - "Rise from Within". Zdařilý pokračování nelítostný kruciáty a radikální změna image. Heslo: "Jestli se rozzlobíme, budeme norsky zlý" zmizelo z nástěnky. Není divu, vždyt' do kompetence Astarte odnepaměti patří i sex (byla a je jakousi zákeřnější obdobou řecký Afrodity). Jednoduše řečeno - koho neuhrane už jen přebal "Rise ... " je buď impotent, nebo buzerant. Byt' jsou momentky chladnokrevnýho tria velmi decentní, přesto z nich estrogen a naddimenzovaný ženský kouzlo přímo prýští! A co skrývaj drážky stříbřitýho kotouče? Bestiální rubanice kontrovaný rozmáchlou mystikou. Obludně ponurá a tajemná atmosféra, která by se dala krájet. Keyboardy v tomhle fantasy snímku už nehrajou jen "štěky", ale povýšily do, pro děj rozhodující, významný vedlejší role. Skvěle sekundujou kytarám a otevíraj jim brány k nekompromisním atakům na bázlivě se třesoucí dušičky (viz. chmurnej epos" Liquid Myth ", nebo pesimistickej hymnus" Non Existent Equilibrium "). Přehršel pompézních melodií pocukrovanejch prachem zašlejch věků a paralyzující jed kanoucí z hlasivek sličný plavovlásky Kinthie…

Opus nokturne "Quod Superius, Sicut Inferius" (2002) sice trochu pokulhává za svým předchůdcem a působí dojmem produktu, kterej sjel z výrobního pásu za účelem dodržení termínu, ale přesto má něco do sebe. Vyskytuje se tady pár motivů, co se vám zavrtaj do palice jak nebozez. Nezkrotnou touhu rozdmýchávající ďáblice se vyznamenaly především v impozantně zlovolnejch kompozicích "Inflamed Paradox", "Oblivious Darkness" a "Astarte". První housle v týhle chmurama zatěžkaný symfonii hraje spíš rozvláčný tempo. Je to lehce tesklivá sonda do časů největší slávy a rozkvětu pohanskejch kultur. Na každej pád uhrančivý velekněžky z Peloponésu svým vrozeným talentem pro komponýrování opět suverénně převálcovaly leckterej maskulinní symfo-black orchestr.

Dosavadní naprostou absenci předělávky od některýho ze slovutnejch zasloužilejch umělců kovový scény si holčiny vynahradily na kompilaci "Order ofthe Tyrants - CELTIC FROST Tribute". Stařešinům ze Švajcu, T. G. Warriorovi & spol., vysekly žhavý pukrle cover verzí songu "Sorrows of the Moon"…

Metalová idylka, ne? 3 desky na kontě, koncerty, neutuchající zájem ze strany obskurních žurnalistů ... Chyba lávky! Tristessa a Kinthia si vjely do svejch bujnejch blonďatejch hřív. Co bylo příčinou, ohniskem sváru? Chlap? Ne. Zcela pragmatická, pro někoho možná přízemní, věc jako jsou autorský práva. 2-letej spor měl soudní dohru. Vítězný famfáry zněly do ouška Tristessy, zatímco Kinthia supěla vzteky. Uražená ješitnost a pocit bezpráví ji vypudily ze svatyně, v níž pobývala rovnejch 8 let. Neznámo kam zmizela i sekernice Nemesis. Nejspíš víc tíhla ke Kinthii, než k evidentně značně dominantní Miss T. Aby toho nebylo málo, taktéž vypršela smlouva s dosavadním editorem, řeckým labelem Black Lotus. Tristessa tak zústala na onom pomyslným kapitánským můstku sama (pomineme-li věrnýho plavčíka lvara).

Dá se předpokládat, že jí to možná i vyhovovalo. Okamžitě se chopila kormidla a začala to ocelový monstr plavidlo s výtlakem 666 megatun stáčet zpět do bouřlivějších vod. ­Netrvalo dlouho a posádka se rozrostla o dvě protřelý mořský vlčice Hybris (kytara) a Katharsis (keys). Obě divoženky zdatně držej krok se svou řvoucí, basující a sólici obsluhující šéfovou na, v pořadí čtvrtý, fošně "Sirens" vydaný roku 2004 pod patronátem italskejch Avantgarde music. Bájný okřídlený Sirény lákaj svým zkázonosným zpěvem nic netušící brázdiče podzemního oceánu do spárů zlověstně hučícího víru zrozenýho střetem dvou proudů - blackovýho a death metalovýho.

Tenhle počin j e nezměrně údernější a surovější. Nevím, jestli je to zásluhou machrů z finskýho Tico Tico studia (mimochodem zde svý instrumentální mistrovství zvěčnili i smrtonoši DEMIGOD). Jedno je jistý - dvorní komponistka Tristessa klade důraz na svižnější a drtivější tempa. Dokonce se zdá, že staroškolní a pavučinama opředená Smrtka vítězí nad skřetama nordickejch plání a lesů. Kovově zvonící, mohutnej souzvuk kytar s výrazně bagrující basovkou a škopky tepající ve středně rychlým až běsným tempu dávaj týhle domněnce za pravdu. Ovšem, pro ASTARTE tak příznačná éteričnost se nevytratila (kupř. songy "Sirens" a" Underwater Persephone"). Jen jí byl autorkou vyhrazen mnohem menší prostor, než kdykoli předtím…

Pokud Sirény svým táhlým vytím předznamenávaly blížící se pohromu, signalizovanou tmavejma těžkejma mračnama, pak "Demonized" (2007) je dokonalou bouří se vším všudy. Svou neurvalostí a promakanou obhroublostí připomíná poslední záseky BELPHEGOR (pouze si budete muset odmyslet vysoce kreativní sóla a vyhrávky ála NILE). Nemám sice to silně zprofanovaný, a v souvislosti s metalem nestřídmě užívaný slůvko, moc v oblibě, ale použiju ho. Je to masakr! Sound drsnej jak smirkovej papír je k slyšení snad jen u mocnejch švédskejch a finskejch komb (bodejť by ne, zkuste si tipnout, kde se uskutečnil mix a mastering .. .). Jen mne trochu mrzí, že úchvatný čarodějky na novince porušily tradici. Tristesse a Hybris se zřejmě už zajídá odírat si svý pěstěný prstíky o struny. Kytarový a basový party "oddřel" námezdní dělník Lycon. Post mašinkvér komandanta byl v ASTARTE vždy doménou chlapa, jmenovitě šedý eminence Ivara, ale strunná sekce ... ? Jen tak na okraj, do napjatejch blán buší jistej Ice. Že by definitivní zpřetrhání jakejchkoli vazeb s minulostí? Organistka Katharsis vydržela pouhou jednu sezónu, na kúru ji vystřídala neméně půvabná Derketa ... Jak vidno, personální kolotoč se roztáčí naplno ... Necháme se překvapit, kdo půjde z kola ven příště ... Jestli nějaký příště bude ... Doufám, že jo!

­Závěrem ještě pár slov. Na místě tohohle nudnýho profilu měl být rozhovor s osobou nejzasvěcenější a nejpovolanější­ Tristessou alias Mariou Kolokouris. SatanŽel, Maruška se neobtěžovala zodpovědět těch pár (celkem 17) dotazů, se kterejma jsem se pachtil nejen já, nýbrž i šéfredaktor Márty při pracným překladu mý "květnatý" češtiny do angliny. Inu, nevděk vládne světem ... Zřejmě to s Řekyněma neumím, hehe. Štve mě to, chtěl jsem se jí tak trochu nabourat do soukromí (samozřejmě v rámci slušnosti), poznat její psyché, nechat ji okomentovat jednotlivý alba, seznámit se s jejíma názorama na černej humor, žánrově vyhraněný béčkový filmy, gothic metal, fašouny, politický pijavice, zbytečnej humbuk kolem některejch seskupení. .. No, co se dá dělat! Musím tu hořkou pilulku neúspěchu spolknout a ne ji donekonečna převalovat na jazyku (yeah, Skalp být velká magor a nerad prohrávat!). Nezbejvá, než těm třem sukubám atomovýho věku popřát mnoho zdaru a další, šestý, čili jubilejní a ještě monstróznější album!


Zveřejněno: 26. 01. 2009
Přečteno:
3909 x
Autor: Skalp | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář