Šleha! Tak přesně tak jsem komentoval nahrávku Vacant Coffin, dnes již z minulého roku, s názvem „Sewer Skullpture“. Autory jsou tři death/grindoví nadšenci z finského města Joensuu (prosím všechny o radu, zda z tohoto města pochází nějaká špatná kapela, já o žádné takové nevím, toto místo je pro mé slechy pravidelným přísunem klenotů), kteří valí moderně znějící a zároveň vysoce tradiční death/grind.
Projekt, který začínal jako dvoučlenný, nabral na síle poté, co hlavní mozek kapely, talentovaný growler a instrumentalista Lasse Pyykkö byl nucen nahrát demo „The Thrashed Supper „ z roku 2007 zcela sám. Poté se již soukolí dala do pohybu, byla sehnána kompletní sestava, a začalo se s nahráváním debutového alba. Jak tato věc zní? Inu, mezi hlavní zdroje své inspirace chlapci uvádějí mentory Napalm Death, Morbid Angel, Death či Carcass, a tím je vše řečeno. Skutečně je to fúze tradice ND, skloubená s postupy legendárního grindu starších Carcass (všichni víme, co se dělo na pozdějších albech). I ostatní dvě uvedené kapely se sem tam mihnou, ale základ obstarávají skutečně tyto klasiky.
Výsledek toho všeho zní, jako kdybyste poslouchali poslední album Napalmů, ovšem nabušené neskutečnou energií a dravostí. Přiznám se, že jsem z poslední desky britské legendy měl občas poněkud rozporuplné pocity (byť celek nebyl úplně špatný), v případě Vacant Coffin se jedná o kvalitku, na kterou může být vydavatelská společnost Razorback (vydávající mimo jiné i legendy Impetigo) právem pyšná. Postupy jsou tak tradiční, jak jen lze, vždy se jedná o takřka punkový riff na začátku, který se brzy vlivem pořádně sypajících bicích změní v klasicky grindovou řež. Ovšem tato kapela má něco navíc. Je to jakási lehkost, se kterou chlapci všechno dávají dohromady, postupy a melodické linky jsou tak přirozené, že to ani hezké není. Vědí, kdy zastavit, kdy zase zrychlit tempo, vědí jak brutalitu odlehčit melodičtějším riffem pro hezký poslech, zatraceně, vždyť oni mají všechno, říkám si. Skvělé kytary, slaběji, ale přesto velmi dobře znějící basu, slušně odvedené blast beaty – prostě vše. Často se ocitneme ve středních až pomalých tempech, kde na nás vylétne nějaký ten pinch, poté zase následuje dřevorubecké řezání bez jakýchkoliv dalších zastávek. Skvělé, skvělé. Obal je protentokrát jak z let 80.tých, ovšem rozhodně se na něj koukat dá.
Půlhodinku nahrávky jsem si dal hned několikrát, protože takhle kvalitního grindu není nikdy dost. A vám mohu jedině doporučit ten samý postup.
Čas: 32:30
Seznam skladeb:
- Sewer by the Cemetery
- Dawn of the Schizo
- Cadaver Sculptor
- Sewagehead
- Mutant Gross-Out Fest
- Leprosarium Tombs
- Posercrushing Crusade
- Lunch in Bodybags
- Pulled into the Lake (of the Dead)
- Worms the Executioner
- A Shuriken to the Face
- Tales of Suppuration
- Get in the Coffin
- They Died hungry... They're Back Starving!
- Gut Worship
- Razor Justice
