
Mno tedy, německá power metalová kapela nesoucí svůj název podle termínu Herakleita z Efezu (vlastně se jedná o tvar vesmíru podle stoické filosofie), což je sice hezké zmínit (aby člověk vypadal, že ho zajímá ideologie za kapelami), ale s muzikou to vlastně nemá zas až tolik společného. Hned jakmile jsem uslyšel první skladbu, „Neuralgia“ s plastovými klávesami, bylo jasné, o co se jedná. O rakušácký power metal s hutnými klávesovými aranžmá, podivným, poněkud falešným zpěvem a dosti podivnými tancovačkovými riffy.
Nejdříve jsem jen nechápavě zíral a posléze také poslal odkaz na jejich myspace několika svým přátelům, aby mne opravili v mém, jistě chybném názoru na tuto vynikající bandu ze Štýrska. Inu, neopravili, naopak utvrdili. Je s podivem, že kapela účinkuje na scéně již tolik let (od roku 1989), jelikož v její hudbě není skutečně nic, co by vás přinutilo poslouchat je delší dobu. Nudný hlas často prohnaný skrz kdejaký syntezátor, stereotypní bicí, hodně špatně napsané riffy a jakási podivná absence sól. Pokud tedy za sóla nepočítáme hammondkové akvizice. A to snad nepočítáme, leda by pro vás byl mistrem metalových vyhrávek Michal David. Od minulého alba uplynuly již dlouhé 3 roky a proto není divu, že nám toho chlapci servírují hned tolik najednou. Děkujeme.
Skvělé je přitom to, že všechny sbory na albu jsou falešné. Dovolím si tvrdit, že několikrát vyvolají tajuplný úsměv na tváři každého, kdo si kapelu poslechne. Délka skladeb, která se pohybuje během pěti minut toho navíc moc nevylepší, zvláště když při čtvrté „The Art of Living“ toho máte již skutečně tak akorát. A to na vás čeká ještě druhé, neméně hodnotné album. Na to jsem se obzvláště těšil, jelikož jsem byl zvědav, jestli se do toho kapela konečně pořádně opře. Inu, jak hráčskou technikou, tak i produkcí je to pořád stejná hrůza.. Název alb „All you can eat“ je skutečně vše říkající – já jen dodávám, že jsem se přecpal ještě tak na deset let dopředu. Jen tak tak, že přitom můj břich zůstal v té poloze, jaké má.
Skutečná síla. Ani nějak nevím, k čemu to přirovnat. Kdysi prý údajně předskakovali Kreator, ale samozřejmě, tyto dvě bandy jsou poněkud jiná liga, ani nevím, proč bych zrovna je zařadil před tak parádní thrash ze staré školy, jakým Kreator jsou. Nevím. Co dodat? Snad jen, pokud byste na tuto kapelu shodou okolností (a špatné konstelace hvězd) narazili, rychle utečte pryč. Tentokrát to radím opravdu všem, a kdo je věčný oponent, nechť si dílo sežene. Ale je to sadomasochismus.
Čas: 1:21:57
Seznam skladeb:
- Neuralgia
- Earth - Bound
- My Hands Are Tied
- The Art Of Living
- Behind The Mask
- Yellow Eyes
- See You Again
- Destination
- Addicted
- Madhouse
- The Underground Is Where It Happens
- Behind The Mask Part II
- Like Master, Like Man
- Gun
- Dear Sophie
- Release Me From Your Spell