Čtrnáct dní po návštěvě znamenitých norských umělců, míří moje kroky opět do Božkova. Pestrá směs vystupujících undergroundových kapel, slibuje jistě zajímavý zážitek. Venku ovšem přebírá svou vládu paní zima, hustě chumelí a mé tváře bičují studené sněhové vločky, takže v mžiku vypadám jak sněhulák. Na místo dorážím něco čtvrt hodiny po oficiálním zahájení akce, která byla na letácích stanovena na 17:00 hod. a ihned zjišťuji nemilou skutečnost. Jsem první platící osoba a v téměř prázdném sálku se nic moc neděje. Nepanikařím proto a usedám mezi místní štamgasty v přilehlém výčepu a krátím si chvíle čekání na muziku, sledováním Premier League.
Nakonec přeci jen doráží ještě pár nadšenců a tak nic nebrání tomu, aby krátce před šestou zazněly první tóny. První kapelou jsou mě neznámí LITTLE PSYCHO ze Střížovic, kteří zaskakují za původně avizované sokolovské NARCOLEPTIC. Kapela se dala dohromady teprve loni a na jejím nepříliš vyzrálém projevu to je slyšet. Kvartet ve složení zpěv, kytara, basa a bicí drhne pravý nefalšovaný garážový metal. Kdepak, žádná kytarová sóla, hrubý, neurvalý zpěvořev, sem tam pokus o nějakou sypanici. Je to zatím takové jalové a nijak mě to nenadchlo. Uvidíme do budoucna.
Po krátké přestávce okupuje pódium pořádající banda CHROCHTÁTOR. Tahle skupina má už v plzeňském regionu jakési renomé, které si vydobila svojí celkem častou koncertní činností. Kvintet z Plas je na tom muzikantsky o kousek dál, než předchozí LITTLE PSYCHO. Je slyšet snaha o kytarové melodie, ve zpěvu se střídají všichni tři strunní úderníci. CHROCHTÁTOR se sice snaží o pořádný PrasoDeath (jak sami svoji produkci nazývají), ale není to ono. Nemůžu přeslechnout jistou klopotnost a dýchavičnost, kterou jejich muzika trpí. Nechává mě to chladným. Názvy songů, jako třeba Prokletí vyhřezlých krkavic naznačuje, že berou svou tvorbu s patřičným nadhledem a tak je to správné, tak to má být. Myslím, že škatulka agrometal (a nemyslím to prosím nijak hanlivě) sedne na tyto týpky jako ulitá.
Následuje přestavba kytarového aparátu a nezbytná krátká zvukovka, než jsou moravští draci ze Zlína připraveni servírovat svůj melodický metal s dotyky blacku i deathu. Ten je naplněn přehršlí kytarových harmonií, nepolapitelných atmosféricko - esoterických klávesových ploch, které někdy znějí až tak nějak pohádkově:o) a v neposlední řadě chladně tepajícím rytmem naprogramovaných bicích. Muzika DRACO HYPNALIS pádí vpřed spíše svižnějším tempem, časté rytmické zvraty pak nutí posluchače bedlivě vnímat, nabízený materiál. Tak se i děje a nepočetné obecenstvo odměňuje po každé odehrané skladbě protagonisty aplausem. Hraje se převážně z posledního CD Imagination, dojde i na jeden cover od Mozarta - Allegro. Kytary svádějí dravé souboje s klávesama a pánové předvádějí, že si se svými instrumenty velmi dobře rozumí a hrají s radostí i pro pár zasvěcených. Toto vystoupení proběhlo v rámci turné When Autumns Storms Come Tour 2008, které jeli DRACO HYPNALIS spolu s MARTYRIUM CHRISTI a tohle byla jejich poslední štace.
Největší hvězdou večera, dá-li se to tak říci, jsou pak bezpochyby kdyňští MARTYRIUM CHRISTI. Svou ortodoxní death metalovou káru už táhnou nějaký ten pátek a jejich jméno se za ta léta u mě stalo pojmem kvalitního nářezu. Líbí se mi na nich, že se svou muziku snaží neustále zdokonalovat, to vše ale v mantinelech extrémního žánru. Tříčlenná okleštěná sestava, nikde nevidím druhého kytaristu Petra Kalčíka, i přes tento zjevný hendikep rozpoutává v polozaplněném sále učiněné peklo a pod pódiem se nakonec rozjíždí i velmi pěkná divoká variace Star Dance. Charismatický frontman Karel "Tomajda" Tomášek dští oheň a síru na všechny světové strany, podpořen blasfémickou, zuřivou rytmikou. Zní hymny jako You Bastard, Infested Land nebo God Of Death. Zvuk je celkem obstojný, zřejmě i díky vlastní dovezené aparatuře. Tak přesně takhle má vypadat správná death metalová show.
Jako závěrečný akt vystupuje místní kanalizační šlechta STÍNY PLAMENŮ v čele s muzikantským workoholikem Lordem Morbivodem. Svérázné seskupení pěti hudebníků s nezbytným warpaintem na tvářích a neméně nezbytnými gumáky na nohách, hrne do přeživších fans svůj black metal odpadních vod. Řádně syrový, řinčivý a celkem zábavný. Ač má kapela na kontě již pět studiových alb, živě vytupuje teprve od roku 2005. V tuto dobu totiž přichází kytarista Lord Egon a s ním i bubeník Lord Sheafraidh a nic tudíž nebrání v aktivním koncertování a teroru našich ušních bubínků. Hraje se jak z posledního alba Odpadní galerie, ze kterého mi v uších uvízla pecka Příchod rady Lindleye, tak i starší songy. V půlce hrací doby přichází na řadu i cover od mocných Master´s Hammer - Jáma pekel, zahraný s přehledem. Přibližně někdy během této chvíle si potřebuju ulevit a cestou zpět z hajzlíku,se mi v temné chodbě hostince zjevuje pozoruhodný úkaz. Je to místní legenda, domorodci nazývaná "Občan". Snad přiváben ostrými tóny elektrických kytar a divokého křepčení, oči mu výhružně svítí, na hlavě papachu a přes rameno přehozený černý igelitový pytel na odpadky. Jeho obsah se mi zjistit nepodařilo. Pronikl dokonce i do sálu, kde jsem se ho pokusil i celkem úspěšně vyfotit, což vzhledem k jeho nestálé a prchlivé povaze, je úkol téměř nadlidský. Jeho častý výskyt je tradován i u místního konzumu, či v okolí železničního viaduktu, kde rád složí své tělo a děsí svou pouhou přítomností počestné pocestné. Stejně překvapivě, jak se fantóm objevil, tak znenadání také zmizel. Tak to bylo něco málo z městských legend. Vraťme se však ke stínům, kteří představují i nějakou novou skladbu z nadcházejícího CD, které se bude jmenovat Mrtvá komora. A nakonec nám připomenou, že ve špíně je přeci pravda. Příjemná exkurze smradlavými stokami byla příjemná. Vytknout mohu snad jen statické výkony obou kytaristů, které mi ale ve výsledku nijak zvlášť nevadí.
Na letácích avizovaní němci DARK FACES z mě neznámých příčin nedorazili, ale po navštívení jejich netových stránek, jsem usoudil, že jsme asi jejich neúčastí o nic zásadního nepřišli. Shrnuto, podtrženo, i když se mi na akci původně moc nechtělo, nakonec jsem udělal dobře, že jsem šel. Podpořil jsem kapely a mám zase minimálně o jeden mystický zážitek navíc. Škoda, jen malé návštěvnosti a tak uvidíme, jestli budou i nějaká další pokračování Deadly Stormu.
