Druhé plnohodnotné CD pražských Depressive Reality, nazvané Las Sombras, vyšlo opět na labelu N.T.E.Y., stejně jako debut Growling Death (2004).
Death metalu není nikdy dost, říkám si a zasouvám kotouček s lebkama do stroje. První nástroj, který uslyšíte, jsou bicí. Z čehož se dá usuzovat, že vedoucím kapely je bubeník. Po prvním poslechu mě nahrávka nijak zvlášť nezaujala. Průměrný deathík, říkám si. Přišla mi monotonní a taková nevýrazná. Pochválit však musím sound z Hostivaře, který se opravdu povedl, myslím, že jsem poslední dobou snad ani neslyšel z tohoto studia výrazně špatný zvuk. Válcující, valivý, hutný zvuk, to je přesně to, co mě sejmulo v první písničce It Is Too Late. Dvojka (Paranoic) Fear je na albu zastoupena hned dvakrát. Nevím proč, snad se jeho autorům song zdál tak skvělý, že ho na album umístili hned ve dvou verzích, nebo snad kvůli celkové stopáži? To je fuk. Každopádně obě verze se od sebe krapet liší, byly zřejmě nahrány v jiných časových úsecích. Ta druhá začíná recitací textu a zdá se mi o malinko údernější. Marcha Funebre je stejně jako název celé desky, odeřvaná v mě neznámém jazyce. Hotový pohřební pochod. Užití tajemného jazyka, který se ponejvíce podobá třeba takové španělštině, je i v šestce Insomnia. Zde je navíc ještě i náš rodný jazyk, takže si na desce užijete kromě převažující angličtiny, celkem slušný jazykový pel-mel. Britský renesanční básník a spisovatel z přelomu 18. a 19. století William Blake, jehož dílo bylo inspirací pro čtyřku A Poison Tree. Stejně tak se jmenuje i jedna báseň z mistrova pera a D.R. si ji vypůjčili do svého songu. Nevím, nevím, co by tomu řekl William:o). Sedmá I Don´t Feel Well je pěkně šlapavá, dynamická skladba. Ale totéž se dá říci o celé desce. Ta je rozdělena na tři části. První tvoří osm věcí a jsou zakončeny outrem After The Storm. Pak následují tři štychy: již výše zmíněná (Paranoic) Fear (2nd version), úderná Picture of a Lost Soul a zase takové hororové outro, v podobě Brain Aliens. No a na úplný konec celkem profláklý coversong Boneyard, první pecka z LP Horror Of The Zombies (1992), od hnusáků z Impetigo. Zde bych ji tedy fuckt nečekal. Nicméně D.R. sedne do celkového konceptu desky bez problémů, tak proč ne. Leč čím víc poslechů a pozornosti jsem kotoučku věnoval, začínal se mi líbit. Staroškolní death metal jaký D.R. produkují, je můj oblíbený styl. Navíc ten výsledný sound je skutečně velmi grobiánský, neurvalý, obhroublý. Správně podlazený a navíc nesmírně šlapavý, s tahem na bránu. Úderná, agresivní muzika, tak blízká mému nemocnému srdci. Nečekejte žádné vysoké instrumentální výkony, ale přesvědčivý nášleh, žádný fofrovačky, jsem přeci jenom už starší pán a zde nejsme na rychlostních závodech, že. Převládá pěkné "taneční" tempo písní, nožka sama podupuje do rytmu a rytmus samotný, svádí k protřepání umaštěnou řepou. Jo, jo, death metal, to je řehole!
Myslím, že D.R. natočili přesvědčivé CD. Zpěvačka Jana Malinová (ex-Murder Persons), navíc disponuje takovým mocným murmurem, že by ji ho mohl závidět leckterý mužský kolega. Obdivuhodné. Booklet obsahuje sice všechny texty a důležité informace, ale jinak je celkem chudý, takže tady mě to moc neuspokojilo. Chci víc, ale důležitá je přeci hudba, ne?
Čas: 43:33
Seznam skladeb:
- It Is Too Late
- (Paranoic) Fear (1st version)
- Marcha Funebre
- A Poison Tree
- Song For Dead
- Insomnia
- I Don´t Feel Well
- After The Storm
- (Paranoic) Fear (2nd version)
- Picture of A Lost Soul
- Brain Aliens
- Boneyard
