STÍNY PLAMENŮ – Odpadní galerie

Jak mnozí jistě víte, Stíny plamenů se v průběhu let vyvinuly z jednočlenného projektu Lorda Morbivoda v plnohodnotnou kapelu (2005) a v letošním roce vychází již čtvrté album této svérázné formace. Na jednotlivých postech nedochází k žádné významné změně: basu a vokály obstarává Lord Morbivod, kytaru Lord Egon a bicí děčínská posila Lord Sheafraidh. Nemalou měrou se na albu podílí i přizvaný host, kterým je Lady Felis (zpěv).

Trochu netradičně začnu od textů, které se opět nesou v duchu fascinace lídra kapely odpadní a kanalizační problematikou. Blíže analyzovat svérázný slovník i výrazivo Lorda Morbivoda nemá cenu, neboť opět nezklame, a na dlouhé hrací ploše nabízí dva oddělené příběhy; v prvním lze napjatě sledovat nehodu Syna Poklopů a její šťastné rozuzlení, v druhém se lze dozvědět mnohé o příběhu výstavby kanalizační sítě a ČOV v c.k. Praze a o významné úloze další známé postavy Morbivodových příběhů – dánského inženýra Sira W.H.Lindleye. Texty každopádně doporučuji přečíst, protože bez nich by dojem z jinak klasickým black metalem sálajícího alba byl poloviční.

Hudebně se stále jedná o „black metal odpadních vod“, který je ale po instrumentální a vokální stránce syntézou toho nejlepšího, co může severský black posluchači nabídnout. Nebudu příliš přehánět, když řeknu, že skladby vystřelí ze židle každého, kdo si rád poslechne živý, nápaditý, melodický a přitom těžce „pure“ black bez zbytečných vyměklostí. Do konceptu syrového a naostřeného alba dobře zapadá i vynikající vokální projev Lady Felis, který připomene starší tvorbu Švédů ze Siebenbürgen. V duetech s Lordem Morbivodem (Po půlnoci) v refrénech mají už tak dost chytlavé skladby až hitové ambice a až do posledních úderů škopků se nedokáži zbavit radostného překvapení, které na mě toto album zanechalo.

Do šedesáti minut hudby se podařilo nacpat snad všechno, co dělá black blackem – skladby v duchu idejí melodiím přístupného blacku pádí, šlapou, řežou a kytara stříhá jednu rychlou vyhrávku za druhou. Skladby přímo srší hudebními nápady, melodie i kompozice jsou nesmírně chytlavé a neztratí se zde ani tradiční pagan motivy známější spíše z tvorby Trollech. Konečně nechybí zde ani impozantní zvukové stěny známé z tvorby ortodoxnějších kapel jako např. Dark Funeral. A nevadí ani často jednodušší až do punku zasahující bicí, neboť se jedná o velmi barevný a hráčsky vyspělý black metal se spoustou zběsilé energie. Zvuk, který vznikal dílem v Morbivodově studiu a dílem v Hellsoundu je šťavnatý a přehledný.

Album má ale kromě sdělení především bavit, a tak kromě „zlých“, infernálních pasáží se na albu objeví i charakteristické skočné skladby, které jinak přísně „stylový“ projev posouvají do odlehčenější polohy, než vás další vál vtáhne do surových a nekompromisních riffů. Už z důvody značné pestrosti doporučuji album poslouchat po částech. Každopádně tak sytou a sebevědomou placku jsem v rámci mého srdcového žánru už dlouho neslyšel…

Čas: 61:22

Seznam skladeb:

1. Síť meziměstských stok
2. Pád
3. Dolů za zvradla
4. Nejhlubší patro
5. Po půlnoci
6. Dark sewage star
7. Než začaly se v Praze stavět stoky
8. Příchod Rady Lindleye
9. Objekt staré čistírny
10. Mezi válkami

web kapely: http:/stinyplamenu.mysteria.cz

web vydavatele: http://naga-productions.com