Asmodeus

FALL OF SERENITY (Ger), DARKFALL (Aut), GODDAMNED X (Aut), SMASHED FACE, MARTYRIUM CHRISTI, F.O.B., MATER MONSTIFERA, GRACE, MASTURBACE, DIEVISION, MERESIEW

Konec léta a začátek podzimu se v rámci naší UG subkultury obvykle nese ve znamení menších klubových festíků, kterým právě v tento čas začíná „sezóna“ v rámci níž tyto koncerty, minifesty či větší festiválky hrají významnou roli při stmelování všech příznivců metalové a jiné tvrdé muziky. Za jednu z takových akcí lze považovat i táborský festík Žižkův vraždící palcát, který se díky pravidelné aktivitě pořádajících v průběhu cca devíti let přehoupl přes pětadvacátý díl a na září 07 bylo naplánováno již 27.pokračování s početnou a stylově pestrou sestavou s výrazným podílem deathu a coru (i když i na black vyšlo :).

Žižka volně navázal na tradici posledních dílů a za místo konání si opět zvolil historický areál Housova mlýna nedaleko malebného centra města. Organizátorům skvěle vyšlo i počasí, a tak se v nezvykle teplém a slunném dni začali do Tábora sjíždět první návštěvníci festivalu, které si na prosvětlených, poloprázdných ulicích okupovaných ponejvíce rodinami na odpolední procházce nešlo splést a těsně před oficiálním začátkem (15:00) se v prostorách mlýna pohybovalo již několik desítek účastníků festivalu z různých koutů Čech. Ruchu u výčepu však začínal zdatně sekundovat i mumraj kolem pódia umístěného v zadní části mlýna. Víceúčelová scéna i prostor pod ní vcelku přesně odpovídaly představě menšího tuzemského „kamenného“ festu schopného pojmout kolem dvou až tří stovek návštěvníků. Menším překvapením pak byly štěrkové podlahy, které zkušenějším návštěvníkům připomínaly letní open-air pařby.

Fest s mírným zpožděním zahájila první ohlášená kapela. Thrash-deathoví MERESIEW však nebyli tím pravým pro pozitivní start festíku. Poněkud nesměle působící tříčlenné kapele jakoby v Táboře hořela prkna pod nohama, a tak se posluchači dočkali velmi rychle odehraného zkráceného setu vyplněného krátkými, jednoduchými a přímočarými songy jako Sebevrah, Masový vrah, Lhář, aj. V paměti mi uvízl jen docela povedený a technický „Lhář“, jinak však kapela doplácela mj. také na silně kolísavý zvuk a méně zřetelný výkon zpěváka, jehož jakoby z výkřiků složený zpěv na okolostojící nepůsobil dvakrát přesvědčivě.

Chuť zlepšil až nástup úchyláckého menzes beatu v podání smečky MASTURBACE. Pětice hudebníků s dvěma kytarami předvedla namakanější a nářezovější vystoupení, v kterém se vesele pářil death s jemnějším hácéčkem. Všem hudebním nepřístojnostem pak vévodil český zpívaný řev namíchaný s growlingem. I když i zde by dojem o 100 % zlepšil vydařenější zvuk, šlo o zajímavý set, v kterém se textově peprnější songy s mírně ujetou rytmikou setkávaly se zaslouženým ohlasem bavícího se publika (včetně žen a dívek) – především díky nápaditému veršování, kterému nechyběl lehký závan elegance a nadhledu v jinak těžce biologických adolescentních tématech. I přes výkyvy v kvalitě to nejlepší skrýval až závěr setu – vál „Mám kapesník stříkáček“ u mě i jiných těžce vedl. :-)

Už po vystoupení druhé kapely jsem si všiml výkyvů ve zvuku – jakmile kapely zrychlily a přecházely do náklepu, zvuk se sléval do nepřehledné koule, případně se bez varování a podle aktuálního počtu přihlížejících tříštil po celém sále. Často bylo také slyšet propískávající přebuzené kytary. Zvukové záludnosti pak ovlivnily výkon mnoha dalších kapel.

Dalším pozitivním překvapením se stalo vystoupení death metalových GRACE. Melodický death metal, stavějící na švédské klasice, podala trojice s chutí hrajících kořeňů v čele se zpívajícím kytaristou. I Grace se museli vyrovnat s počátečními zvukovými interferencemi, ale zpočátku nepříliš přesvědčivý dojem kapela do třetího válu rapidně zlepšila a početnému obecenstvu předvedla střednětempý death spoléhající na rychlé kytarové vyhrávky a technické melodie. Pohodově působící nářez v druhé půlce doplnily i nezbytné sypačky a zlepšené zpěvy. Publiku se Grace líbili a za vály jako „Uninvited Guest“, „Unreliable Friend“?, „Influenced By Comics“ a cover od Entombed („Full Of Hell?“) sklidili velký ohlas.

V pořadí čtvrté vystoupení obstarali operativně sami pořadatelé – svérázný death v podání F.O.B. přibývajícími léty očividně vyzrává a jestli to na Žižkovi nakonec nebylo úplně ono, mohl za to opět zvuk, který se ef-ó-bákům dvakrát nepovedl. Rychlý, na technice založený nářez svým výkonem zesiloval i nakažlivě živelný zpěvák, který celou schizo-blastovou deathovou mašinu obohacoval o corový zpěv i energický pódiový projev. I přes spoustu precizně odehraných technických riffů, vyhrávek a sólíček v rychlém tempu mi toho spousta zanikala v podivném, tříštivém zvuku. Návštěvnictvo se však i přesto dobře bavilo a F.O.B. se s fanoušky nakonec rozloučili skladbou „Land Of Markets“.

Už před vystoupením táborských počet platících dávno přesáhl stovku a na brutal deathové řezníky ze SMASHED FACE již netrpělivě čekal solidní dav příznivců tohoto nemilosrdného žánru. Mnoha koncerty a řadovými záseky v diskografii prověření hudebníci pak předvedli solidní těžkotonážní brutal death, který zdobil velmi extrémní a syrový growling frontmana Freda. Rychlá, vpravdě nekompromisní brutalita, v níž se nezapomíná na techniku, zaúčinkovala rychle a rozjeté přední řady se nenechaly k pařbě dvakrát přemlouvat. Z mé strany dojem z jinak zkušeného výkonu kalily chyby bubeníka.

Na nářezovou linku volně navázali old schooloví GODDAMNED X z Rakouska. Zatímco při prvním setkání na brněnském Metal Swampu mi tahle relativně nová banda utkvěla díky profesionálně podanému old schoolu s prvky pomalejšího dunivého deathu a klasiky thrashe, dnes to mělo být o něčem jiném. Podobně jako předešlé spolky, i Goddamned X si pro začátek zvolili pěkně ostré tempo, v kterém nepolevili až do samého závěru. Poctivé řežby spoléhající více na přímočaré tvrdé riffy, než na technické finesy, byly největším plus celého setu. V řídkých pomalejších pasážích to však už tak zajímavé nebylo a ani Rakušanům se nevyhnuly zvukové komplikace – jen silně přehulené bicí spolehlivě eliminovaly všechna kytarová sóla.

Mezi Rakušany Goddamned X a Darkfall se vtěsnala blacková smečka MATER MONSTIFERA, na kterou se těšili přítomní fandové odlehčenějšího, klávesového blacku. Za okny se mezitím setmělo, fest návštěvnicky vrcholil a černá expedice z Trhových Svin měla pro vystoupení v mnoha ohledech ideální podmínky. Z mé strany netrpělivě očekávaný set nakonec s určitým zpožděním skutečně začal a početná sestava jej zahájila jak jinak než skladbou z alba „Zrozen z hříchu“. Šťavnaté songy z této desky pak tvořily osu celého vystoupení („Osudem prokletá“, „Zrozen z hříchu“, „Svíce života“, aj.), na kterou Yvor a spol. naroubovali věci nové („Kámen“) a starší („Nevinnost“). I když i zde se v průběhu setu podařilo zvuk kapely hodně zlepšit, pořád to nebylo ono a minimálně do poloviny byly nejsilněji nazvučeným nástrojem klávesy, které spolehlivě přebíjely zbytek. I přes zmíněné zvukové peripetie Mater nakonec odehráli sympatický koncertík završený coverem od Iron Maiden („Run To The Hills“).

S neustále pranýřovaným zvukem se až obdivuhodně vypořádali Rakušané DARKFALL. Totálně old schoolová hudba s dominancí thrashe však možná právě díky tomu a sehranému výkonu kapely silně zapůsobila na přítomné a Darkfall se zaslouženě dočkali velkého ohlasu. Vály jako „Stilling My Rage“, šťavnatá nářezovka „Phoenix Rising“, „Neverending Hate“, „Chapter Of Denial“ či závěrečná „Echoes From The Past“ měly tah na bránu a dokázaly, že i metalový old school může se současným posluchačem pořádně zacloumat. Pěkné, pěkné…

A aby toho nebylo dost, po Darkfall následoval další vrchol festivalu – talentování reprezentanti německého metalcoru z FALL OF SERENITY jsou sice ještě velmi mladí, přesto jejich rychle nabývající diskografie a stále rostoucí mezinárodni věhlas dává tušit, že máme co do činění s významnou kapelou současné tvrdé scény.

(Než ale celý bugr začne, je potřeba se konečně pořádně občerstvit a popravdě, v hospodě překypující lidičkami to není dvakrát jednoduché. S kelímkem nealka v ruce se proplétám hloučky, uhýbám před nejistě si to šněrujícím osobám a přitom částečně skryt za sloup se z vylepeného papíru dovídám potvrzenou  informaci o vyřazení grinderů GFPM ze sestavy kvůli autonehodě. Škoda, smůla, pech – nic víc se ani říci nedá – teď  tedy raději šupem na Fall Of… V  sále už ale začíná být docela kosa.)

Mladí Němci se na každý pád podupávajícímu publiku za delší čekání odměnili. Po kompletní výměně nástrojovky na pódium nastoupila nesmírně výbušná pětice, která v duchu očekávání předvedla nadupaný metalcore s mohutným deathovým zvukem a nezbytným thrashovým švihem. Co Fall Of Serenity odlišovalo od jiných kapel, byl přímo pekelný nářez a velmi dravé podání, v kterém nebylo ani stopy po učíslých riffech a uměřenosti. Místy přímo kulometná palba bicích a rychlé přechody mezi hlasovými polohami sice vytvářely značné nároky na dokolečka pařící publikum, přesto se našinci nenechali zahanbit a vytvořili těmto extrémistům důstojné rohaté pracovní prostředí. Podobně neúnavně působila i kapela, jejíž zvuk byl rovněž na lepší úrovni než u předešlých vystupujících. Jednu výtku bych k jinak pekelnému a extrémně odehranému vystoupení přeci jen měl – nevím, ale minimálně od druhé půlky mi připadalo, že Fall Of… hrají pořád podle jedné šablony, což mělo trochu sklon nudit. Nu což, sál se tak jak tak bavil zatraceně dobře a vystoupení Fall… doplněné jedním nádavkem bylo z hlediska reakcí návštěvníků suverénně nejúspěšnější.

Poslední dvojici koncertů obstarali brutal death/grindoví Martyrium Christi a (opět) metalcoroví Dievision. Už od prvních tónů bylo poznat, že MARTYRIUM CHRISTI rozhodně nepřijeli zahrát přítomným „na dobrou noc“. Vystoupení bylo jako obvykle velmi nadupané, přičemž komando na pódiu drhlo instrumenty doslova jak o život. I přes zahraný průřez celou tvorbou kapely (např. skladby „Rebellion Day“ z alba Reward či starší dílko „Mendacious Belief“) to na mě ani tentokrát nezapůsobilo dvakrát přesvědčivě. Extrémní hoblovačky nedávaly dohromady žádnou srozumitelnější linku či myšlenku, nástroje spolu s vykutáleným zvukem vytvářely hotovou změť a méně výrazný byl i vokál. Zvuk se ostatně hledal po celou dobu vystoupení a výrazněji se zlepšil až v závěrečném přídavku. Škoda, sypec to jinak byl opravdu brutální.

Fest se nesl v duchu více stylů, přesto náklonnost vůči metalcoru byla nejvíce znát – potvrdil to i výběr DIEVISION do koncertní sestavy. Vystoupení death-corové kapely přišlo na samý závěr festu – podle toho vypadalo i shromážděné obecenstvo, které v časných ranních hodinách tvořili jen ti nejvytrvalejší. Pětici z Budějek ovšem nízký počet ospalých diváků neodradil a v rámci přiděleného času Dievision předvedli našláplou směsici slušného coru a špetky metalu, která pod pódium ve výsledku přilákala o poznání více fandů. I přes již tradiční zvukové peripetie mělo vystoupení vzestupnou tendenci a nejlepší vály včetně coveru od In Flames přišly na samý závěr. I přes zimou tuhnoucí končetiny se přítomní nakonec rozdováděli a takové skladby jako „Hell Awaits You“ a řízná „Joy“ patřily k tomu nejlepšímu od Dievision.

Pohodovým vystoupením skončil i 27.díl tohoto pohodového festivalu. Jedenáctku vystupujících kapel přišlo shlédnout více než 180 fanoušků (úspěch!) a až na mírné nepohodlí na sále festík ve své nejdůležitější fázi organizačně klapnul. Pozornost by do příště určitě zasluhoval zvuk, který na tomto pokračování patřil k největším zádrhelům mnoha účinkujících. Jinak ovšem nezbývá než před závěrečnou afterparty poděkovat organizátorům za obětavost a dobrou práci při téhle náročné, nevděčné a přitom velmi potřebné činnosti podnikané pro tuzemskou (nejen) metalovou kulturu.


Zveřejněno: 02. 10. 2007
Přečteno:
2776 x
Autor: Marquise | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

07. 10. 2007 20:44 napsal/a Ifa
Omluva
Johane, omlouvám se, že jsem o Tobě prohlásil, že jsi dědek. Bylo to dané tématem, ke kterému jsme se na Metalforeveru oba vyjadřovali. Příště budu používat výraz \"dříve narozený.\" Co se týče toho videa, tak na stejných stránkách je pěkně ukdákaný Ozon, to je lepší podívaná...
07. 10. 2007 13:52 napsal/a Johan
Žádný překvapení
Opravdu nevím, proč se všichni divíte a smějete tomu videu, vždyť IFA takhle vypadá pokaždý. Mě by spíš rozesmál, kdyby byl střízlivej a mluvil slušně (smích). Jo, IFA, máš u mě vroubek, ty žvásty o mým věku na nejmenovaným portálu Ti ještě budu muset nějak oplatit... i když nějakej úplatek by to možná smáznul (smíchchchch)...
06. 10. 2007 17:01 napsal/a Ifa
Wanted - Peklop - dead or alive - reward 5000,-
Tak já posílám Herdronovi výhružné dopisy, aby se v Pařátu když už, tak psalo jenom v pozitivech a když to ošetřím z jedné strany, přijde útok ze strany druhé. Asi povolám jihočeskou grindovou mafii. Peklope, tvé dny jsou sečteny!
05. 10. 2007 22:22 napsal/a goro
to Corbow + Yvor
2 Corbow: pravda je zasadne nesvata! 2 Yvor: Ifa se hladovemu oku aparatu nevyhybal, pac je to srdcar. O hajeni pozic me nemusis nic vykladat. Pote co jsem pomahal Tobe s rakouskymi zastupci, jsem se vrhnul na Ty nemecke. Coz by vysvetlovalo tech nekolik tricek Fall of Serenity... :o) Hm, ja si spise nepamatuji, kdy jsem alko tornado v Tabore nezazil. Ano, super akce :o).
05. 10. 2007 20:17 napsal/a corbow
pravda...svata pravda
Ale spis nez profesionalizmus to byla ta vyvadecka...co te tahala od krbu, kde jsi v komine chtel zajiste objevit branu pekelnou. Na druhou stranu musim priznat, ze vubec nevim, kde se tam ta vyvadecka vzala, protoze krom obsluhy na baru a na vstupu jsme zadne bouchacky nenajali:)