Nevím, jestli je to jen můj dojem, ale zdá se mi, že v poslední době slovenská scéna nějak řídne. Vedle výborných Wayd, Antares a Lunatic Gods jsem v poslední době nezaznamenal výraznější kapelu. Změnit tento názor se právě teď snaží The Crypt, jejichž kotouček se již poněkolikáté otáčí v CD playeru. A nakolik se jim to podařilo? To se dozvíte až na konci, haha.
Začnu totiž tím, co někteří považují za zbytečné hodnotit – bookletem. Já si to neodpustím nikdy a mám k tomu své důvody. Když už si někdo dá tu práci a vytvoří kvalitní grafické dílko, proč jej nepochválit a samozřejmě i naopak. Ale obal The Crypt si zaslouží pochvalu – na plus mínus black metalovou kapelu je nezvykle „moderní“, netradiční a přes určitou jednoduchost docela přitažlivý. Chalani se na fotkách obešli bez barev na obličejích, bez tmavých brýlí už ne – přesto jejich image černě kovové bojovníky nepřipomíná ani náhodou.
Úvodní marš v režii bicích postupně zesiluje, aby jej posléze doplnily klasicky bzučící kytary, nečekaně výrazná baskytara a křikořev Bestiala. Když už jsem načal jmenovat sestavu, tak do bicích mlátí Drum Major, kytary jsou doménou Lorda Wiga Mortariuse a basa patří Sargonovi. Už jsem naznačil blackové směřování kapely, ale musím to uvést na pravou míru. Black metal ano, ale řekněme v promyšlenější a snad i přístupnější formě. True pure fans to možná nezkousnou, mě je ale milejší, když kapela umí složit a zahrát složitější kompozice a nehrne pořád dokola to samé. The Crypt se navíc neomezují pouze v černotě, ale velmi blízko mají v některých pasážích k death a možná až thrash metalu. Muzika je zdravě členitá, tak akorát komplikovaná a v pravou chvíli se rozjede do pořádné sypanice. Musím kluky pochválit, jak si s nástroji rozumí, chtěl jsem někoho vypíchnout, ale ono to dost dobře nejde, jak jsou jejich výkony vyrovnané. Vokalista nezůstává jen u řádného řevu, ale využívá i srozumitelnou deathově laděnou polohu. Více hlasových poloh se vystřídá ve většině skladeb, nechybí ani recitace. Na klávesy občas lehce vyšperkuje pomalejší úseky Broňa, ale tento nástroj je využit sporadicky jen k dokreslení atmosféry. Za nejzajímavější song považuji čtyřku Serpents & Hades nabízející několik poloh od uvolněnější přes tvrdě riffující po řádně běsnící a to vše při udržení určité chytlavosti. Kdybych měl najít nějakou odpověď v Čechách, napadají mě snad jen Sorath na posledním albu – ale berte toto přirovnání s patřičnou rezervou.
Zvuk vznikal v Martině ve studiu Kobka od ledna do března 2005 a zvukový mistr Glazzis (ve spolupráci s Mirem a kapelou) odvedl slušnou práci. Ostatně slovní spojení „slušná práce“ lze vztáhnout na celé album. A když slušná práce, tak slušných osm bodíků.
Seznam skladeb:
- Architect Of Death
- Sodomy Comes Forth
- Crowned Despair
- Serpents & Hades
- Weapons Recollected
- Welcome To The Planet Satan
- You Are The Filth!
- Requiem Aeternam (bonus)
Čas: 38:36
