Zánikem kapel SINN FEIN, A.D., KUSAČE a MACHINERY došlo ke zrodu BEAUTIFUL CAFILLERY. Jelikož jste v sestavě čtyři, každý působil - logicky vzato – v jedné z vyjmenovaných skupin. Fungují stále vaše předchozí kapely? A kdo vlastně přišel s nápadem založit novou grupu?
Známe se už dlouho; ze společných akcí apod. Díky shodám náhod, kterým se má pomáhat, vznikli v Žatci na podzim roku 2002 Beautiful Cafillery. Stalo se tak po rozpadu předchozích seskupení. Přesné popisování vzniku by připomínalo rodokmen kříženého psa, který vyžaduje pozornost. Beautiful Cafillery (dále zkráceně BC) jsou: Sadil – zpěv (Sinn Feinn), Kolda – basa (A.D.), Jindra – kytara (Machinery) a já, Karel – bicí (Kusače).
Kdo vás inspiroval v začátcích a kým jste ovlivnění dnes? Měli jste nějakou vizi, kam chcete s kapelou dospět?
Společně se nejspíš shodneme na Korn, Slayer, Napalm Death a Hatebreed, ale nehrajeme podle určité šablony. Nikdo neříkal – „Hele, bylo by dobrý udělat něco jako Korn, když jsou teď tak populární, ne“? Ovlivňujeme se a inspirujeme navzájem. Snažíme se zlepšovat každej sám, dle svých časových možností. Podle toho se pak odvíjí, co a jak jsme schopni a ochotní hrát.
Jak často vystupujete live a s kým se na prknech potkáváte? Pořádáte taky koncerty? Co výměnné akce?
Hrajeme v průměru dvakrát za měsíc. Někdy se stane, že se oba koncerty odehrají během jednoho večera. Děláme výměnné konzerty, pořádáme a zveme kapely, které nám jsou sympatické, i když míst k realizaci je poskromnu. Ale pátráme! Kolda pořádá letní festival v Olešku u Litoměřic. Díky dobré práce se rozrůstá.
O jaký festival se jedná?
Jedná se o festival všech žánrů - Oleško. Letošní, poprvé dvoudenní, čtvrtý ročník festivalu o účasti padesáti kapel, které vystoupí na dvou scénách se bude konat ve dnech 21. a 22. 7.
Hráli jste už někdy v zahraničí? Pokud ano, tak kde?
Nehráli, ale pasy máme.
Texty si mohou fanoušci přečíst na vašich stránkách, ale přesto, o čem vypovídají?
Texty jsou pro nás rovnocenným partnerem hudebního projevu, to čemu říkáme hard core. Jsou o každodenních záležitostech, které se nás osobně dotýkají, urážejí nás, snaží se z nás něco získat bez našeho svolení, zbavit nás střízlivosti. O neúnavnosti dělat z nás všech ještě větší blbce a zbabělce než jsme, přikyvovat, usmívat se, aby bylo vidět, že se máme dobře. Pán Špulák napsal – „morbidní poetika“. To se nám moc líbí.
Proč došlo k personálním proměnám na postu basáka? Co následovně vedlo Václava Hejla k opuštění kapely? Proč nahradil jeho místo staronový Kolda?
V době, kdy jsem se začali intenzivně připravovat k Doležalovi, začal Kolda podnikat, a při snaze splnit co nejrychlejš svoje závazky, mu čas na připravu nezbýval. V tu dobu nás oslovil Venca a nabídl nám, že veme post druhého kytaristy. Zkusil basu. Po půl roce, který byl pro Beautiful Cafillery hodně produktivní (pokud nevememe v úvahu roční přípravu), se ukázalo, že nemůžeme bez velmi výrazných ústupků fungovat v jiný sestavě.
Album Optimismus jste nahrávali u Miloše „Dodo“ Doležala v Haciendě. Jak se vám točilo? Máte nějaké historky?
Původně jsme tam jeli s tím, že nahrajeme nástroje postupně na sebe. Nakonec jsme se rozhodli pro společnou hru – zpěv zvlášť. To nám trvalo tři nahrávací dny po deseti hodinách. Vše mistrovsky míchal – místy i produkoval – František Musel. Konečný master už dělal Miloš. Bylo to hodně náročné po všech stránkách. Zkušenost k nezaplacení. Být tam měsíc, tak člověk udělá pecku na světové úrovní (pokud tam nechá všechno).
Jste s odstupem času pořád pyšní na „Optimismus“, nebo byste rádi něco pozměnili?
Nemohli jsme pro to víc udělat. Hodně nám to dalo. Ničeho nelitujeme!
Album vyšlo ve vlastní režii. Žádný z undergroundových labelů neměl zájem?
Zatím nás oslovil J. Strnad z Radioactive Noise production, který projevil zájem o spolupráci. Pokud se nebude nic realizovat k vzájemné spokojenosti, jsme připraveni opět na vlastní, tentokrát již lisovaný náklad.
Nezkoušeli jste oslovit některé z vydavatelů sami? Myslíte, že by to bylo vlezdoprdelectví?
CD jsme rozesílali, ale na nic jsme netlačili.
Ok, teď něco o vašich soukromých životech. Čím jste zaměstnání? Co rodiny, koníčky apod.?
Já jsem tetovač, Jindra sanitář a Sadil s Koldou řidiči. Koníčkem je zatím pro nás jenom hudba. Někdy to ale vypadá, že práce je koníčkem.
Co Ti dává práce tatéra?
Dává mi strašně moc. Možnost seberealizace, tvořit, převádět nápady k oboustranné spokojenosti, stejně jako v muzice. Možnost dělat vše proto, aby nic nestagnovalo a šlo co nejlepší cestou.
Jaký byl pro Vás rok 2005 a co čekáte od toho následujícího?
Byl hodně štědrej. Viděli jsme Korn, Gigera, nahráli jsme desku, která je pro nás odměnou za naší práci a motivací dělat vše ještě s větším nasazením. Na podzim plánujem nahrávání nového cd. Zřejmě ve studiu Hostivař. Strašně se těšíme, co z nás vyleze. Snad to přesvědčí víc lidí, aby chodili na živou muziku, která není jenom prostředkem, proč se ožrat a zhulit.
Hele upřímně, co říkáš na Korn?
Koncert Kornu byl úžasným zážitkem pro všechny z nás. Skvělej výkon. Davis je pán zpěvák. Když celá hala stojí a řve „ARE YOU READY!!!“, tak je jedno, jak jsou unavený penězma, nebo jestli j jeden z kytaristů mimo hru. Nová deska není na první poslech, si myslím.
Jaký máte vztah k alkoholu a marihuaně? Když vidíte lidi pod vlivem těchto nebo tvrdších látek na vašich koncertech, reagujete nějak? Snažíte se vyvrátit jim takovéto počínání?
Marihuanu nekouříme. Když se s tebou snaží bavit zhulenej člověk, je to jako kdybys byl průhlednej; ale to je každýho věc, jestli chce zrushit z chlastu nebo jinak, a za svoje chování by měl níst zodpovědnost. Nejhorší je kouření. Nejde dát do koncertu všechno, když se nemůže člověk nadechnout.
Jaký máte vztah k tattoo? Ty kéruješ a už jsi mi na otázku zdobení těla odpovídal, ale ptám se záměrně, jelikož i ostatní kluci jsou vyzdobení. Na Vašem webu je taky umístěn kontakt na Czechtattoo.
Jasně. Já už vlastně říkal, že můj vztah je každodenní. Dělám v týhle branži už deset let. S klukama si občas najdem společnou chvilku. Musíme sobě věnovat více času.
Tak jo, díky za Tvůj čas!
Taky dík! Za Beautiful Cafillery, Karel Kelner.
