Tak do dnešních dnů jsem o této sebrance neměl ani tušení a jméno Kuturlat (uf, to je název?) jsem zaznamenal poprvé až při poslechu recenzované nahrávky s názvem Necroritual (rovněž ?originální? pojmenování :o). Toto CD je debutem Kuturlat, u nichž se datum vzniku datuje do roku 2004. Místo původu je Španělsko, konkrétně Madrid. Zajímavé. Třebaže pocházejí z tak teplých končin, jejich hudbou zní severský chlad. Každopádně španělská firmička Mondongo Canibale Records má u mě další plus, protože po skvělé placce našinců Mortifilia (na desce Redemption ani po mnohých posleších nenacházím chybu!) je i tahle její druhá nahrávka, která se k mojí maličkosti dostala, opravdu příjemná na poslech.
Na uvítanou krátké intro (Prelude) a po něm na nás vlítne věc s názvem Morbid feelings. A to vlítne myslím doslovně. Pokud by se dalo na první dojem z tohoto ůvodu zmiňované skladby, jeden by si myslel, že se bude jednat o vichřici na vlnách rychlého black metalu (ostatně, na fotce v bookletu jsou hudebníci nevlečeni do trik Dark Funeral, Setherial a Darkthrone). Ale tak jednoduché to není. Vliv black metalu je v muzice Kuturlat nepřeslechnutelný, ale stejným dílem se ke slovu dostává i death metal. I ve skladbě Morbid feelings se sypanice během chvíle přemění na šlapající smrtící kov a ke konci skladba graduje v relativně pomalém, nicméně intenzívním tempu. Hned při prvním poslechu mi vyvstanuli v paměti skvělí švédští Runemagick a to zejména díky podobným valivým pasážím ve středním tempu. Ale jak jsem už psal, pánové umí i přitlačit na pilu a v momentech rychejších, spíše hozených do black metalu se pak k přirovnání nabízejí další Švédové, tentokráte Lord Belial. Díky zvláštní, morbidní atmosféře tohoto nosiče mi přišli na mysl i Asphyx ze země tulipánů a větrných mlýnů. Vliv starého dobrého thrash metalu (patrný zejména v titulní Necroritual) je u podobných seskupení téměř pravidlem. Právě tato pestrost a poměrně časté změny temp, popř. hlasových poloh se celé album poslouchá dobře a nezačne nudit. Tomu napomáhá i relativně rozumná délka nosiče. Co s týče zvuku nahrávky, určitě jsem slyšel spoustu vyšperkovanějších produkcí, ale na druhou stranu i mnohem větší propadáky. Rozhodně tento faktor nenarušuje poslech. Zajímavá a rozhodně chválihodná je i textová složka, protože tak zásadní a v daném stylu nepostradatelná slova jako darkness, ritual, Satan, armageddon zde rozhodně nechybí :o))).
Myslím, že nemá příliš cenu rozebírat každou jednotlivou skladbu. Každá z nich důstojně zastupuje album, žádná nevybočuje či se nějak výrazně neliší od druhé (tedy kromě intra, outra a mezihry?). Nejedná se o album, která by měnilo dějiny metalu, popř. objevovalo neprobádané končiny tohoto stylu. Ale to do Kuturlat asi ani nikdo nechce. Natočili prostě cédeso, které je kvalitně odvedenou řemeslnou prací a které si své kupce najde. Alespoň doufám. Při psaní těchto řádek mi pánové Juanma (vocals), Kiko (bass), Barny (guitars) a Javier (drums) opět rachotí z přehrávače a stále mě to baví. Nezbývá, než se těšit na jejich další dílko a čekání si zatím krátit poslechem Necroritual. Těšit se budu i na další věci ze stáje Mondongo Canibale Records. Snad laťka nasazená poměrně vysoko vydrží ve stejné výšče, v lepším případě se ještě zvedne i u příštích novinek. Podobně laděné nahrávky se starým zvukem a atmosférou konce 80tých a začátku 90tých let prostě můžu a mám pro ně slabost.
Kdyby to stupnice bodování dovolovala, ještě bych půl bodíku přidal. Situace to ale nedovoluje a tak po dlouhém přemítání nakonec hodnotím tak, jak hodnotím.
čas: 37:53
seznam skladeb:
- Prelude
- Morbid feelings
- Necroritual
- Across the battlefield
- Interlude
- Ancient invocations of death
- Surrounded by darkness
- Impious wisdom
- Unsanity
- Divine armageddon
- Outro
