URBURA – Exercitus Mortuorum / ITAI – Zvůle

Ze Vsetínska se hlásí společným albem kapely URBURA a ITAI. Zatímco URBURA už v mém přehrávači rotovala a mezi Strakonicemi a Francoovu Lhotou jsme si vyměnili nějaké otázky a odpovědi, o existenci ITAI jsem dosud neměl potuchy. 

Ale pro pořádek se vrátím i k URBUŘE, která vznikla v roce 2014 po rozpadu SAME OR DIFFERENT (členové předtím působili i v jiných kapelách, např. DEPRESY MOUSE, LEHKÁ MOZKOVÁ DISFUNKCE) a postupně vydala demo (2015) a dvě CD („Krvavá nevěsta“, 2019; „Historia repetit“, 2021). Nyní tedy vinyl, respektive jeho první strana, na které je devět ostrých songů, které mají nejblíž ke crustu. Minule jsem zmiňoval i punk, ten je ten tam, přitvrdilo se, takže taky metal a grind. 
Začíná se titulní písní, která se valí jako sopečná láva, kytara je ostrá jako rašple, basa brní a bicí se sypou. Kromě hlavního řevu jsou zařazeny i zvuky válečné vřavy, o které pojednává text. Témata kapela moc nezměnila, i minule to byla kombinace historie a dalších motivů, tentokrát jsou náměty spojené se smrtí v různých podobách a taky s ošklivými nočními můrami. Texty jsou napsané… jako na předchozí nahrávce „Historia Repetit “ – důraz je kladený na rýmy, což někdy zní trochu kostrbatě, hlavně při čtení v obalu, při poslechu to člověk nevnímá, protože zpěvák sype slova rychlostí kulometu. 
Nahrávka působí intenzivně a natlakovaně, což je dané nejen hudební rovinou, ale i zvukem. Záznam vznikl v Davosu, z jehož útrob leze jedna slušná práce za druhou, Otyn se nejspíš nezastaví, protože tamní produkci recenzuju snad nejčastěji. Crustery nechal Otyn dělat kravál po jejich, ale dal tomu řád v podobě dobrého vyvážení nástrojů i vokálů a bicích.
Po prvním výplachu se tempo mění na střední a povaha skladby „Noční můra“ na epickou, alespoň v úvodu, posléze se zrychluje a tepe v typickém crust rytmu. Podobně laděná muzika mě vždycky bavila, takže si poslech „Exercitus Mortuorum“ užívám a pokyvuju si do rytmu. „Plebs“ je hozený k thrash metalu a nechybí v něm krátká melodická vsuvka, pánové se snaží o pestrost, což podepisuje s grindem koketující „Vizionář“. 
K „Eutanazii“ se pozvolný rozjezd hodí, následující svižná pasáž už je taková ta klasika, v níž se hraje podle šablony a doplňují dva vokály. A pak je tu „Černá duše“, aneb „Alma Mater“ (MOONSPELL) po našem. Neříkám, že je to ryzí kopírka, ale ta podobnost se oddiskutovat nedá, první polovina je melodická a hypnotická, druhá, už odlišná, rychlejší. V tempu se drží i HC jízda „Chasa Blanca“ s několika zpomalovačkami, které kapela zařazuje s citem, není to takový ten střih sem, střih tam. URBURA se ve vytýčených hranicích pohybuje jako ryba ve vodě a výsledkem je optimálních „oko bere“ minut.
7/10

ITAI (I. T.HINK A.BOUT I.T) jsou z Valašského Meziříčí, historii začali psát v roce 2008, prošli řadou personálních změn, až se sestava usadila na triu, které rovněž zanechalo stopy v jiných partách, včetně SAME OR DIFFERENT. První CD „Ukaž mi místo“ vyšlo v roce 2013, následovalo druhé „A změny ...“ (2018) a třetí „Ztracený“ (2023). Nový materiál „Zvůle“ se zpočátku tváří jako hardcore, ale po dvou melodiemi prodchnutých věcech má blíž ke crustu.
Skladby jsou delší než u kolegů z první strany, trvají mezi třemi a čtyřmi minutami, takže více času na rozvinutí nápadů. V prvním songu vládne chytlavá melodie, která se prolíná celými třemi minutami – patří jí začátek a pak se, po tvrdých nájezdech, které se s ní střídají, několikrát vrací. Předběhnu, což můžu, protože jsem nahrávku slyšel několikrát, a označím „Stejný den“ za nejlepší položku ITAI na splitku. Ona i druhá píseň patří do podobného ranku, potemnělého hardcore se zastřeným zpěvem/řevem, kterému skoro není rozumět, což mi přijde vždycky škoda, když se zpívá česky. O zpěvy se dělí kytarista s basákem, ale nevím, kdo je kdo, přijde mi, že jeden hlas převládá a druhý jen sem tam přizvukuje, ale možná mají chlapi tak podobné výrazy, že je to jinak. Ale ještě k „Na jedno použití“, i tady se melodie povedla a její vynořování vždycky skladbu prosvětlí a posune pozitivním směrem.
Od třetí „Letí“ se hraje o poznání ostřejší muzika, ale ani v té nechybí snad až emo pasáže, která vyznění písně zjemňuje. Jinak je to víc crust než HC a taky je tady méně zpestřujících prvků, mnohdy se jede jako kolovrat, častější kroky stranou by vyznění prospěly. Jako by mě pánové slyšeli, protože v „Kill Him“ toho nabízí víc, budování nálady nabírá na obrátkách a končí se expresivním řevem názvu songu, aby se zhruba od poloviny najelo na jinou kolej, tempo polevuje, důraz je kladený na potemnělou atmosféru, něco jako darkcore, kterou v závěru střídá svižná a chytlavá jízda. Titulní „Zvůle“ je podobný příběh, tempo se mění od rychlého po pomalé, na chvilku se zjednodušuje a drhne skoro jako MOTÖRHEAD, to pak hodně vystrkuje růžky baskytara, která je vůbec hodně dobře slyšet. 
I ITAI nahrávali v Davosu s Otynem a o zvuku můžu zopakovat slova z odstavce URBURY.
Texty mají ITAI podle podobného receptu jako URBURA, hlavně aby se to rýmovalo. Zase – když desku poslouchám, moc mě to netrápí, rozumět je jen něčemu, respektive rozumět je všemu, když se při tom dívám do obalu, leč to je mnohdy kámen úrazu, protože poslouchat rým typu „krize se teď blíží, ta vize už mě tíží“ chce velké sebezapření. Podobných „pokladů“ je na desce více a abych pravdu napsal, moc se v textech nevyznám. Je to asi o takových těch vnitřních bojích, bezcenných lidech, bezvýchodné existenci apod., ale textař se s paní múzou moc nepotkal. 
6/10

Každá kapela má jednu stranu přebalu a jednu stranu vnitřňáku. URBURA na svou titulku umístila „Armádu mrtvých“ (což je překlad latinského názvu nahrávky) a mrtví válečníci vypadají děsivě a po řemeslné stránce jsou skvělí. I strana ITAI je malovaná a asi znázorňuje část textu titulní písně („zamořená mysl jedem, co nemám si vyřvu předem“), i tady byla odvedená dobrá práce (autorkou je Tereza Dufková). Příloha s texty je taky v obou případech v pohodě, grafika obyčejná, URBURA má vedle českých textů i překlady do angličtiny, ITAI zase fotky muzikantů. 

Seznam skladeb:

URBURA

1. Armáda mrtvých
2. Noční můra
3. Plebs
4. Vizionář
5. Eutanazie
6. Černá duše
7. Chasa Blanca
8. Už nic
9. Bolest

ITAI

1. Stejný den
2. Na jedno použití
3. Letí
4. Kill Him
5. Zvůle

Čas: cca 40 min.

Sestavy:

URBURA

• Staňa – kytara 
• Marek – bicí 
• Petr – basa
• Sifon – zpěv 

ITAI

• Kamil – kytara, řev
• Vojtěch – basa, řev
• Pavel „Paži“ – bicí 

Facebook URBURA
Bandzone URBURA

Bandcamp ITAI
Bandzone ITAI