Když byste na mne v debatě vyrukovali s tvrzením, že jste prožili devadesátky a o kapele MR. BIG, respektive písni „To Be With You“ nemáte nejmenší povědomí, neuvěřím. Pokud tedy obydlím nedotčeného nebyl v hloubi lesa ukrytý brloh. Ale i v tomhle případě mnou budou zmítat pochybnosti. Mne samotnému naskakovala kopřivka už při zaznění úvodní melodie a její otravná všudypřítomnost od chuti k dalšímu průzkumu tvorby kapely úspěšně odradila. Ta přišla až s překlopením do pokročilejší věkové fáze a shledal jsem, že mne jejich rock, chcete-li hard rock, vlastně vůbec nijak neuráží. S tím šlo ruku v ruce i poznání, že jde o velice zdatné muzikanty a skladatele. Středobodem našeho zájmu je chlapík u kytary, a i když nejsem znalcem a pravidelným konzumentem, ostřejší kapitolu jeho kariéry RACER X, respektive album „Superheroes“ jsem sjížděl docela často a rád, stejně tak Gilbertovu sólovku se skákajícím psíkem na obalu „Flying Dog“. Potom zafungovalo rčení sejde z očí, sejde z mysli a nit praskla. Sem tam jsem registroval, že kytarový mág něco vydává, neunikl mi ani jeho návrat k MR BIG, nebo roztomilé video k „Werewolves Of Portland“, ale vše se tak nějak obešlo bez většího zájmu jít víc do hloubky.
Až letos s aktuálním albem „WROC“. Čert ví, proč jsem se zrovna této nahrávce rozhodl dát šanci, ale předsevzetí, že to zkusím a když ne, tak zkrátka ne a dál si půjdeme každý svou cestou, dopadlo tak, že jsem to doposlouchal celé a po dohrání si to pustil znovu.
Abych nebudil očekávání v zážitek nadpozemský, nic takového na posluchače nečeká. V podstatě jde o jednoduchý pohodový rock, jehož největší přidanou hodnotou je samotný Paul Gilbert. Jak jinak, zmatený pisálku, chtělo by se říct, ale přesně tak to je!
Než začnu váženého čtenáře oblažovat detailnějším pohledem na nahrávku, hodím do placu pár informací o „WROC“. Protože se rád pídím po zdrojích inspirace, a protože jde o album koncepční, kde mne to zajímá dvojnásob, nechal jsem si přeložit autorova slova v bukletu a celkem se nestačil divit. Gilbert se totiž nechal inspirovat Washingtonovými pravidly slušnosti. Z víc jak stovky si vybral nakonec tuto „šťastnou“ třináctku, nechal na sebe působit slova a následně tvořil melodie, které mu na ně nejlépe pasovaly. Většinou je asi v pohodě řídit se jimi i v časech současných, ale například pliváním do ohně už dnes nejspíš pohoršíte málokoho.
Protože je přehlídka písní nemalá, ostatně si účtuje téměř hodinu posluchačova času, zaměřím se na dílka, jež se mi nejvíce zavrtala pod kůži. První z nich je první z nich. Tedy běžkyně s pořadovým číslem jedna „Keep Your Feet Firm And Even“. Šlapavá úvodní věc nabídne hned několik atributů, jež jsou příznačné pro většinu písní obsažených na albu. Totiž že Gilbert si velmi obstojně vede i coby zpěvák a má příjemnou barvu hlasu. První vteřiny skladeb jen málokdy napoví, jaký bude její další vývoj a taky když se mistr vytasí s kytarovým sólem, často je v něm zakomponována ústřední melodie. Nutno tedy dodat, protože pořád platí, že je lepším kytaristou než pěvcem, že je sólo často ozdobené nějakou tou kudrlinkou navíc. V „Show Not Yourself Glad (At the Misfortune Of Another)“ to borci nejprve solidně, skoro až punkově nakopnou, aby posléze ucho jemně polaskali a vytasili se s vícehlasy, které nechají vzpomenout na libovolný projekt Neala Morse a šup znovu do kvapíku…
Většina skladeb je horkým adeptem na hity pro rocková rádia, mne spolehlivě roztančí „Go Not Thither“. Šlapavá věcička s jasným tahem na bránu a silnými melodiemi. Ideální cestovní píseň, kde ani na vteřinu nepochybujete, že volant má svůj tvar jenom proto, aby se do něho dal vyťukávat rytmus tohoto kousku. Rozpustilá a dovádivá. To jsou dominantní přívlastky, jež mi v souvislosti s „If You Soak Bread In The Sauce“ vytanou na mysl. „Let Thy Carriage“ oplývá pro změnu přesně tím druhem melodie, která se zavrtá hluboko do toho šedého balastu v lebce, samovolně si kdykoliv a kdekoliv vyleze a vy až po čase zjistíte, že si ji notnou chvíli pobrukujete. V „Conscience Is The Most Certain Judge“ dostanou prostor akustické kytary a správně by na této sbírce měla chybět. Gilbert si chtěl s řazením Washingtonových pravidel vypomoci AI a ta bestie proradná si toto vyrobila takříkajíc nad plán. Než autor zlotřilost umělé inteligence objevil, byla nosná melodie na světě a lítost nad ztrátou převážila nad historickým faktem. Skladba se nese ve vlivu amerických písničkářů, se všemi pro i proti, co si v této souvislosti vybavíte. Tak jak to vidíte, dámy a pánové, nechám vás v závěru meditovat a zasněně přemítat nad slyšeným zážitkem? Leda prd! Rock´n´roll v té nejsyrovější podobě a nazdar. A klidně si to dám znova. Sám autor, ale i smečka šikovných vlčáků kolem alfy, stvořili dílo, se kterým je prostě a jednoduše dobře. Ono se to možná nezdá, ale natočit album, které nemá za cíl nic jiného než dobrou náladu konzumenta, není žádná sranda.
Obálka má jednoznačně mé sympatie. Černá a bílá, mistrova momentka v dobovém oblečku a zdobeném rámu, beru všemi deseti.
Tohle album nebylo natočeno, aby zbouralo hitparády nebo donutilo kritiky předělávat žebříčky nejzásadnějších alb rocku. Tohle album bylo stvořeno z radosti pro radost. Klidně poslouží jako kulisa k práci nebo při jízdě autem, ale stejně dobře si ho vychutnáte při relaxu se zavřenými víčky a maximální soustředěností.
Seznam skladeb:
- Keep Your Feet Firm And Even
- Show Not Yourself Glad (At the Misfortune Of Another)
- Maintain A Sweet And Cheerful Countenance
- Go Not Thither
- Orderly And Distinctly
- If You Soak Bread In The Sauce
- Let Thy Carriage
- Speak Not Evil Of The Absent
- Turn Not Your Back (To Others)
- Conscience Is The Most Certain Judge
- Every Action Done In Company
- Spark Of Celestial Fire
- George Washington Rules
Čas: 57:17
Sestava:
- Paul Gilbert – guitar, vocals
- Doug Rappoport – guitar
- Timmer Blakely – bass
- Nick D’Virgilio – drums
https://www.paulgilbert.com/
Facebook
Spotify
YouTube
Instagram
