Ahoj Michale, respektive Mývale. Na úvod asi dvě klasické položky – představ prosím sebe a svůj label.
Ahoj, klidně mě oslovuj Mývale, je to moje přezdívka asi od 15 let.
Takže něco o mně, určitě jsem se nevyskytl až s vydáváním kazet. Jmenuji se Michal Vavřík, je mi 49 let, metal poslouchám asi od 13 let. Dříve jsem psal recenze do webzinu Hard Music Base, který už neexistuje. Dělal jsem také nějaké video upoutávky na koncerty pro ostravský Barrák club. Dvacet let pracuji pro distribuční firmu Mystic Production, která se stará, aby na českém trhu bylo hodně metalu ze zahraničí na fyzických nosičích. Podílel jsem se také na původním vydání knihy Revoltikon, kde najdeš mé jméno v tiráži, jako odpovědná osoba za vydání a jazykové korekce. Také jsem se v rámci Mysticu podílel na vydání CD KRABATHOR – „Rebirth of Brutality“ a „Demonizer“.
Co se labelu týká, založen byl v roce 2024 a každý rok vyšly 3 nahrávky, celkem je jich tedy 7 včetně aktuální novinky, EP EXISTENCE, která vyšla v únoru 2026. V tomto tempu plánuji pokračovat i letos, jelikož každé vydání řeším kompletně sám, od hledání vhodného interpreta, přes grafiku bookletu, propagační celobarevné plakáty, teasery, někdy i jednoduché lyric videa, až po komunikaci s lisovnou a dohody s distributory.
Co tě k založení vydavatelství zaměřeného pouze na kazety vedlo?
Původní myšlenka k založení labelu byla představit českým a slovenským fanouškům mladé nebo začínající kapely, které mají feeling devadesátých let a je v nich ta poctivá špína, underground a rebelie, stejně jako měly dnešní ikony žánru ve svých začátcích.
Název labelu je celkem vtipný, tvá přezdívka v angličtině a před ní slovo „hnijící“, takže Hnijící Mýval. V angličtině to minimálně pro české fanoušky nijak zvláštně nevypadá, ale v češtině je to celkem legrační… Jak dlouho jsi tohle spojení vymýšlel? Bylo ve hře i jiné pojmenování?
Jsem rád, že tě to pobavilo, ano, je to tak trochu hra se slovy pro toho, kdo ví, o co jde. Mé první vydání byla kompilace, která původně neměla vyjít pod labelem, ale člověk, který mi kreslil logo na kompilaci, ho dodal pozdě a jako omluvu mi nabídl druhé logo zdarma. A tam vznikl nápad využít druhé logo na název labelu, takže vlastně náhoda. Že v názvu bude Mýval, bylo jasné hned od začátku, jen jsem uvažoval, jestli česky, nebo anglicky. Přidání slova rotting, které má evokovat právě tu špinavost-rozklad vydaných titulů, pak nakonec vyústilo v celo-anglický název labelu.
Kdo je autorem loga labelu a toho zubatého tvorečka, co máš jako obrázek na YouTube kanálu nebo na Discogs?
Autorem loga i toho zubatého tvorečka – hnijícího Mývala – je James Tukik, který žije v Indonésii a na zakázku kreslí loga plus další věci okolo.
FB profil labelu má koncovku newwaveofosdm, což naznačuje, že vydáváš primárně deathmetalové nahrávky. Proč právě death metal – je to tvůj nejoblíbenější hudební žánr?
Facebookový profil New Wave of OSDM vznikl o něco dříve než samotný label a jeho založení mělo stejný záměr – upozorňovat na mladé kapely, z čehož později vykrystalizovala i kazetová kompilace se stejným názvem a následně i založení labelu. Nicméně bych rád upozornil, že FB stránka se věnuje nové vlně death metalu všeobecně a není zaměřena primárně na label. Čistě firemní profil Rotting Racoon Records najdete na Instagramu.
Death metal zažíval vrchol, když jsem byl teenager, takže ano, je to srdcová záležitost, a hlavně mi u dnešních zavedených kapel chybí to, co právě opět nalézám v této nové vlně, včetně kazet, které tenkrát byly prioritní hudební nosič, alespoň pro mne. Jinak nepatřím mezi die hard deathmetalové fandy, jsem otevřený i mnoha jiným hudebním stylům.
Když se podíváme na tvá vydání, tak jde o samé obskurní kapely, o kterých asi ví jen hodně zapálení hledači hnijícího kovu smrti. Jakým způsobem kapely hledáš? Jak probíhá domlouvání vydání? A jaká je úspěšnost – kolik oslovených souhlasilo a kolik odmítlo tvou nabídku?
Ano, přesně to byl a pořád je ten záměr, hledat poklady v zatuchlém undergroundu. Kapely vyloženě nehledám, bavím se poslechem v podstatě pořád, takže občas nastane ta správná konstelace hvězd, kdy mě něco zaujme natolik, že si řeknu jo, tohle bych chtěl vydat. Mé jediné kritérium je vydávat kazety, které bych si sám koupil. Domlouvání je jednoduché, pokud si kapelu vyhlídnu, většinou už mají hudbu na Bandcampu, včetně obalu. Takže když je oslovuji, posílám jim hrubý náhled celého layoutu, jak by mohlo vydání vypadat, plus kolik kusů dostanou zdarma, a informace o distribuci. Úspěšnost je řekl bych dobrá. Dvakrát se mi stalo, že kapela odmítla z důvodu, že již měli domluvený jiný label, jednalo se o kapely z Mexika a Finska, které už mají tyto nahrávky venku a které jsem si samozřejmě koupil. Také se mi stalo, že spolupráce byla úspěšně zahájena, ale kvůli neprofesionálnímu přístupu kapely byla z mé strany ukončena, což mě mrzí, protože vydat kapelu z Japonska bych opravdu chtěl, a to se tentokrát nepovedlo.
Kterého vydání si nejvíc považuješ?
Znáš ty odpovědi hudebníků, když se je ptají na neoblíbenější album? Takže každé vydání je tvé dítě, kterému jsi dal v tom čase maximum. Ale pokud bych musel odpovědět, je to můj třetí release – kazeta švédských FUNEREALITY, kteří u mě vydali své druhé album, a které doposud vyšlo jen na kazetě. Vážím si toho, že šli do vydání v podstatě s úplným nováčkem. Dalším vydáním je určitě kompilace, která byla opravdu náročná. Nejen že šlo o první vydání, ale domlouvat se najednou s 15 kapelami, do toho řešit zakázku na vytvoření obalu, a taky nějaké PR, aby kazeta nezůstala ležet v šuplíku. Celé to zabralo asi 3 měsíce a sám se divím, že jsem měl ještě chuť v tom pokračovat.
Proč jsi zatím nevydal žádnou českou kapelu? Je to náhoda, nebo jsi byl od začátku rozhodnutý vydávat jen nahrávky kapel z ciziny, protože ty české vydají kolegové?
Ano, tuto otázku už jsem párkrát dostal, protože je to opravdu trochu divné, že český label nevydává nic českého. Ale není to pravda. Kompilace „New Wave of Old School Death Metal“ obsahovala na straně A kapely z Dánska a Finska a strana B byla výhradně o českých a slovenských kapelách jako SNĚŤ, ENTRAPPED, MŮRA, MORDLOCH nebo BETON. Takže se domácím kapelám nebráním, jen to zatím neklaplo a není to má priorita.
V jakých nákladech tvé tituly vyšly? Pokud by se některé vydání vyprodalo, uvažoval bys o znovuvydání?
Náklady jsou různé, největší náklad měla kompilace, což bylo 150 ks, pak to byli FUNEREALITY s 80 ks, jinak se spíš držím počtu 50 ks na jedno vydání. Vyprodané tituly už mám, jsou to všechna vydání z roku 2024, tedy kompilace „New Wave of OSDM“, Španělé BLACKSHROUD a Švédi FUNEREALITY. O znovuvydání nemám zájem. Každé vydání patří do své doby. Jakmile je pryč, je pryč. Raději investuji energii do nových věcí, než se vracet zpět. Kdyby se ovšem stalo, že nějaké vydání zmizí už během předprodejů, asi bych se to snažil řešit, to se ovšem zatím nestalo.
Jakým způsobem řešíš obaly? Titulní strany byly vždy od kapel? A design pak děláš sám?
Kromě již několikrát zmíněné kompilace, kde se o obal postaral umělec Latif Rothd alias Rotting Head z Indonésie, kterého můžete znát z posledního alba ENTRAPPED – „Světlo je mrtvý“, kde měl na starosti také obal alba, má každá kapela už svůj obal připravený a do toho já nijak zásadně nezasahuji, jen ho upravím do kazetového formátu. Celkový layout, nebo chceš-li design, pak dělám sám a většinou vycházím z hlavního artworku a dál jej rozvádím. To se týká i samotného potisku na kazetě, kde se snažím udělat víc než jen strohé info, jako je název kapely a alba.
Kde necháváš kazety vyrábět? Přemýšlíš dlouho, jakou barvu kazety k dané nahrávce použít (např. aby ladila s obalem)?
Kazety zatím vyrábím v Česku, říkám zatím, protože od příštího vydání bych rád zkusil zahraniční lisovnu, která nabízí trochu více možností jak být ještě více kreativní. Co se barvy týká, moc mě nelákají čiré kazety, jsou na výrobu sice levnější, ale já mám raději kazety barevné, tím mám na mysli i klasické barvy jako černou a bílou. A je to přesně jak píšeš, barvu vždy vybírám tak, aby alespoň trochu evokovala samotný obal nahrávky.
Kam kazety z tvého labelu nejčastěji míří? Už máš něco jako stálé zákazníky, nebo je to nahodilé, každý titul si našel jiné publikum? A podíl tuzemsko/zahraničí?
Jelikož nefunguji jako klasické distro, tzn. nemám svůj shop a ani kazety neměním, pouze prodávám svoje vydání, spoléhám se na síť distributorů, kterou jsem si vybudoval. Samozřejmě zde patří Mystic Production, kteří se starají o český a slovenský trh. Ale mým hlavním partnerem je label Filth Junkies Records, se kterými spolupracuji od prvního vydání, a díky nim si kazety mohou objednat lidi z celého světa, tímto bych chtěl poděkovat Milanu Balíkovi za vstřícnost a ochotu. Mezi mé další distributory patří špičkový český label Neonarcis v čele s Filipem Prchalem. Zahraničí pak pokrývají Unholy Domain Records z Itálie, Extremely Rotten z Dánska a Iron Fortress Records z USA.
Stálé koncové zákazníky mám v Čechách a na Slovensku a tito lidé si většinou objednávají každé moje vydání, berou to spíš jako podporu labelu a ne každý titul pro ně musí být top. Takových lidí si opravdu vážím.
K poslední části tvé otázky, tuzemsko vs. zahraničí, tak tady je to trochu smutné. Můj prvotní plán byl představovat nové a zajímavé kapely především domácím fanouškům, tuto funkci měl plnit jak label, tak již zmíněná FB stránka New Wave of OSDM. Realita ale ukázala, že největší odezva přišla ze zahraničí, takže 70 % nákladu končí ve spárech zahraničních maniaků. Beru to jako fakt, hudba si vždycky najde cestu tam, kde o ni stojí. Stejně tak na sociálních sítích je převážná většina sledujících ze zahraničí, proto jsem také upustil od psaní příspěvků v češtině a vše už je jen anglicky. Nicméně nad českým trhem hůl nelámu, jen zde některé věci fungují trochu se zpožděním.
Možná je to zbytečná otázka, ale přesto – kazety sám sbíráš? Pokud je nová nahrávka tvé oblíbené kapely k dispozici na MC, CD a LP, volíš automaticky kazetu, nebo „taky“ kazetu? Vedle kazet si pořizuješ i další druhy nosičů?
I když nahrávky vydávám primárně na kazetách, protože si myslím, že ve fázi, ve které začínající kapely jsou, je to nejlepší nosič, sám mám nejraději LP nosiče a kazety beru jako skvělý doplněk, nebo spíš artefakt, než hlavní hudební nosič. Takže ano, kazety si občas kupuji, ale není to, po čem bych šel jako první. Streamování hudby mě nezajímá, maximálně orientační poslech na Bandcampu, takže nosiče v jakékoliv podobě jsou a budou vždy top.
Čím si vysvětluješ současný zájem o kazety? Před několika lety po nich neštěkl pes a najednou je vydávají nejen nezávislé labely, ale i velké firmy.
Ano máš pravdu, kazety zažívají určitý boom, ale opravdu hodně malý. I velké labely vydávají interprety na kazetách, ale to množství kusů je opravdu malé, spíš zanedbatelné, nečekám, že by v tomto směru proběhla nějaká hudební revoluce, tak jako se to stalo u vinylů. Takže zájem tady je, ale spíš okrajový, což je samozřejmě pořád lepší než žádný.
Má podle tebe kazeta nějaké výhody proti cédéčkům a gramodeskám? Jaké jsou klady a jaké zápory kazet?
Ha, tak kazeta žádné objektivní výhody nemá. Je to čistě o pocitu, o době a o vztahu k fyzickému nosiči. A právě to mě na tom baví. Jedinou její výhodou bylo, že se ve správnou dobu ocitla na správném místě, a tím ovlivnila minimálně jednu generaci hudebních nadšenců, kterých ovšem v 80. a 90. letech bylo obrovské množství, a ti lidé pořád žijí a vzpomínají. Což se ale dá říct i o CD a LP.
Jak vidíš budoucnost kazety?
Budoucnost kazety vidím tak, že tady má a pořád bude mít svoje místo, pokud bude někoho zajímat. Fyzické vydání jakéhokoli nosiče má svou váhu a hodnotu, kterou nedokáže nahradit žádný stream ani v té nejlepší kvalitě.
