Pojem REFLECTIONS OF KARMA (dále jen ROK) mohli hudební fanoušci v České republice poprvé zaznamenat vlastně stále ještě před nedávnou dobou. Konkrétně to bylo loni na podzim, kdy pánové odprezentovali veřejnosti svůj první společný song „Neon California“, který byl během pár týdnů následovaný druhou skladbou „Clouds Over Jupiter“. Od této doby neuplynul ani rok a kapela již představila svou debutovou desku „Venom & Velvet“, a v době zveřejnění mého článku už k ní navíc stihla odjet i své premiérové domácí, respektive české a moravské turné.
Právě uvedenou zmínku o koncertech bych v tuto chvíli rád využil jako oslí můstek pro představení personálního obsazení formace, která se prezentuje označením „superskupina“. A poněvadž mi není známo, kdo položil základní kámen a kdo se k němu následně přidal, vezmu to v následujícím pořadí. Za mikrofonem stojí irský zpěvák Travis O’Neill, jehož mohou čtenáři znát od punkrockových „dudáků“ PIPES AND PINTS, kytarové party jsou dílem všestranně nadaného umělce (muzikant, skladatel, grafik, výtvarník, moderátor pořadu „Kytarová zbrojnice“…), který během své hudební kariéry prošel množstvím stylově různorodých uskupení (namátkou vybírám NEGATIVE FACE, TATA BOJS, GINGERHEAD) a jmenuje se Martin „Maťo“ Mišík. Druhým zahraničním členem v řadách ROK, ovšem rovněž dlouhodobě působícím na naší hudební scéně, je australský baskytarista a vokalista Josh „J - DRK“ Stewart, souběžně stále fungující v zavedené crossoverové partě GAIA MESIAH. No a na čtveřici pak kapelu doplňuje bubeník Tomáš Hajíček mladší, jinak samozřejmě člen KRUCIPÜSKU.
Pokud v tento moment přemýšlíte nad tím, co že z tohoto muzikantského spojení „leze“ ven (tak, jako já před prvním poslechem alba), může vám k vytvoření celkového obrazu o tvorbě ROK být nápomocno i pár mých osobních postřehů. S jejím souhrnným zařazením do nějaké jednoduché a konkrétní škatulky, jak to mají někteří čtenáři rádi, si v tomhle případě rozhodně nevystačím, poněvadž hudba je opravdu rozmanitá (ne přeplácaná). Obsahuje kombinaci rozličných prvků z některých rockových subžánrů (alternativní rock, indie rock, hard rock) smíchanou místy s popovou jemností a chytlavostí, jindy naopak podpořenou punkovou syrovostí a rázností. Právě druhá zmíněná variace potom v některých pasážích směřuje téměř až k metalovému vyznění, a to i díky temnější atmosféře, jež se nad nimi vznáší. Po prvním poslechu na mě z desky jednoznačně vykukovaly dvě skladby, a to přímočará rocková hitovka „Clouds Over Jupiter“ (track 4), která by mohla být potencionálním hitem pro rádia, stejně tak jako prakticky stejně vydařená, velmi jemně přednesená akustická balada „Dancing On Ashes“ (track 6). Obě tyto věci mi v hlavě utkvěly i proto, že jsou od dalšího obsahu alba, z mého pohledu, celkem odlišné a na první dobrou nejjednodušeji stravitelné.
Do ostatního materiálu jsem se musel přece jenom dostávat trošku delší dobu, což platí třeba i o výrazově asi nejdrsnější písni (i přes několik jemnějších úseků) z CD, výstižným názvem opatřené „No Ratz“ (track 5). Vzhledem k uvedeným pozicím těchto tří songů na desce tak má posluchač možnost slyšet během krátké doby nejen pestrost hudební složky, ale i Travisova vokálního projevu (proměna z pohodáře na drsňáka a následně z drsňáka na romantika), která je pochopitelně rozprostřena i do dalších kompozic. Během opakovaných poslechů mě následně blíže oslovila třeba nejdelší věc z alba „Walk Alone“ (track 3), která na ploše více něž pěti minut představuje kombinaci svižných pasáží s pomalejšími a jemnějšími částmi. V klidné atmosféře začíná i protipól (myšleno stopáží) právě popsané věci, nazvaný „Just Dirt“ (track 7), který se ovšem po úvodní části překlopí do nabroušenější i temnější polohy a na svém konci po sobě zanechává řádně zoranou zem. (úsměv) Hned další píseň v pořadí, „Valium Skies“, přináší zase trochu jinou náladu a dochází v ní k propojení naléhavě působícího zpěvu s výraznou melodickou linkou. Dvojka „Neon California“ byla, jak jsem napsal na počátku článku, vůbec první uveřejněnou věcí od ROK, a za mě to byla rozhodně správná volba, protože se zpětně ukazuje, že pro představení kapelní tvorby funguje, vzhledem ke své stavbě, naprosto ideálně. Určitě je trochu paradox, že úvodní věc celé desky „Snake Eyes 68“ jsem si nechal téměř až na konec výčtu veškerých kompozic, ale jak vidíte, občas se to stát může. S kvalitou to ovšem žádnou přímou souvislost nemá, jelikož se jedná o příjemný pohodový song, jenž mi v určitých pasážích připomíná tvorbu v úvodu zmíněných GINGERHEAD, pouze v tvrdší verzi. Doplnit zbývá ještě dvě skladby, jenž fakticky opravdu tvoří závěr CD, a to devátou, vyzněním temnou a zatěžkanou „Death Of Wolves“, jejíž kytarový riff mi s jistou dávkou fantazie evokuje jeden letitý z písně „Lesní manekýn“ (nebo její cover verze „Špinavej džob“) od skupiny KATAPULT. Finální položkou na seznamu je „Hold Me, Hurt Me“, v níž jsou použité i syntezátory a programování, díky čemuž je její vyznění na albu odlišné od většiny dalších písní. V koncertní verzi při využití „živých“ nástrojů je však méně uhlazená a více energická, čímž dostává nový rozměr.
Veškerý materiál prezentovaný kapelou na tomto albu je autorský a označený jako kolektivní dílo celého kvarteta muzikantů. Zvukový záznam byl pořízený v pražském Golden Hive studiu Tomášem Tkáčem a Vincentem Stránským, mix a produkce je prací basáka Joshe Stewarta (J - DRK Mixiing & Mastering studio Praha) a mastering je dílem Australana Williama Bowdena, jenž ho vyladil ve svém domovském studiu King Willy Sound.
„Venom & Velvet“ vyšlo v podobě lisovaného CD s osmistránkovým bookletem, obojí je vloženo do rozkládacího papírového obalu tvořeného dvěma kapsami. Jeho grafickou podobu obstaral vcelku očekávaně Maťo (foto pořídil Jan Nožička), ovšem vzhledem k jeho schopnostem v tomto směru si dovolím poznámku, že je přebal vyvedený v poměrně jednoduché podobě. Ale může se samozřejmě jednat i o umělecký záměr, což v tuto chvíli nejsem schopen nijak rozřešit. Co se týče využitých barev, tak na samotných kapsách můžeme spatřit kombinaci zelené, černé, bílé a dejme tomu, že žluté, booklet je laděný už jen v kombinaci černého podkladu a bílého písma, jímž jsou na sedmi stranách zaznamenané anglické texty a na zbývající je jméno skupiny a pojmenování alba. Vyjma formátu CD je k dispozici i limitovaný náklad na vinylu, obojí lze stále získat na oficiálním webu ROK.
Seznam skladeb:
- Snake Eyes 68
- Neon California
- Walk Alone
- Clouds Over Jupiter
- No Ratz
- Dancing On Ashes
- Just Dirt
- Valium Skies
- Death Of Wolves
- Hold Me, Hurt Me (87‘ L-Boy remix by J - DRK)
Čas: 41:55
Sestava:
- Travis O´Neill – zpěv
- Maťo Mišík – kytary
- Tomáš Hajíček mladší – bicí, perkuse
- Josh „J - DRK“ Stewart – baskytara, zpěv, programování a syntezátory (10), kytary a piano (1), bicí (6)
