Lídrem kapely s kořeny v počátcích její existence zapuštěnými v hardcoru a okrášlené temnými vlivy black/death/doom metalu je od samého vzniku v roce 2007 Mike Hill. První kontakty s metalem vstřebával díky kapelám NWOBHM, aby jeho obdiv záhy získal HC ze západního pobřeží v podobě BLACK FLAG, SUICIDAL TENDENCIES nebo X. V 90. letech zakládá metal/HC hybrid ANODYNE. Ten po osmi letech končí v propadlišti dějin. Do opravdového varu Hilla dostalo až album „Morbid Tales“ od CELTIC FROST, což byl první BM, se kterým se kdy setkal. Obliba temného umění jej přivedla ke kapelám BAUHAUS, FIELDS OF THE NEPHILIM, JOY DIVISION nebo také dušezpytům NEUROSIS. Ještě bližší mu bylo zoufalství a misantropie kapel druhé vlny norského black metalu. O domácích amerických spolcích jako XASTHUR, ABSU nebo LEVIATHAN neměl v době svých raných „teens“ ani šajn (první pokusy o sdílení hudby peer-to-peer sítí Napster se objevily až v roce 1999).
Hill pod logem vlastní mediální společnosti Everything Went Black moderuje podcasty na téma metal, HC a různé volnomyšlenkářské náměty. Uvádí také Metal Matters, podcast, ve kterém informuje o albech a muzikantech, kteří měli nejen na něho, ale na celou scénu zásadní vliv. Pod jménem Vasilek vydává klidnou ambientní hudbu.
Debut TOMBS nazvaný „Winter Hours“ vychází v roce 2009. Do roka vypouští další placku „Fear Is Weapon“. Následuje „Path of Totality“ (2011), které i přes mnoho Hillových duševních otřesů (a možná právě proto) magazín Decibel vyhlásil za album roku. Ve 2014 poprvé v historii kapely s druhou kytarou (Garrett Bussanick) vychází album „Savage Gold“, na kterém spolupracovali s Erikem Rutanem (ex-MORBID ANGEL, CANNIBAL CORPSE). Uprostřed personálních zmatků a znovu pod Rutanovým dohledem nahráli „The Grand Annihilation“ (2017). Za umělecky nejsilnější TOMBS ale považují EP „All Empires Fall“ (2016) a také 35minutové EP „Monarchy of Shadows“. Předposlední „Under Sullen Skies“ vyšlo ve 2020.
První skladba „Glass Eyes / Ghoul“ cílí na silné riffy, nenabízí jinou šablonu, která by odváděla pozornost a popírá pravidlo to nejlepší na konec jednoduše tím, že nejpovedenější track z hlediska melodičnosti vystřílí hned v úvodu a dokáží zasáhnout s přesností telepatického akupunkturisty. Dobrá strategie. Nevím jak na fyzických nosičích, ale na Spotify, na kterém album omílám do bezvědomí, jsou pauzy mezi skladbami v řádu zlomků vteřiny. Předem avizovaná eponymní „Feral Darkness“ měla ambici divoké karty, ale v kontextu alba svou roli nepotvrdila. V podstatě nenabízí nic, z čeho by si člověk sednul na prdel. Stadiónové vodu šlapající groovy riffy jako by chtěly rozkývat virtuální dav, což se úplně nedaří. Stejně jako digitální efekt na zpěvu, který se až na výjimky plazí celým albem. Vleklé „Granite Sky“ a singlová „The Sun Sets“ vyzařují atmosféru „UMÍRAJÍCÍ NEVĚSTY“ ve „ZTRACENÉM RÁJI“ a zároveň vytváří zvukový monolit solidního old school death metalu, který rezonuje celým albem. Rychlé, dunivé pasáže v „The Wintering“ se střídají s pomalými, doomovými momenty. Basové linky obíhají kolem toho, co dělají kytary, a sledovat je, je zajímavou součástí skladby. Na mysl mi přichází vedlejšák pánů Reiferta a Wilkinsona STATIC ABYSS, odkud není daleko k nemravům AUTOPSY.
Další šlágr z hlediska náklonnosti ke všem žánrům, o které se tvorba TOMBS otírá, „Black Shapes“, sype od počátku v nesmlouvavém režimu. Hillův zpěv s digitálním chrapotem přechází v přísně kazatelské lomození podkreslené loopy a neverending blast beaty. Naprosto neústavní řež bez jakýchkoliv odpustků. Tady bych se nebál vyšlápnout efekt na zpěvu a nechat vokál naturalisticky nařvaný, jak by si hudební krusta zasluhovala. V úvodu líně se povalující „Nightland“ si kytaristé vybírají time out a osud skladby svěří do rukou samplů a basy. I Hill, zdá se, že svůj efekt na moment zhasnul a o své civilním hlasem obsazené frekvence se podělil se Sera Beth Timmsovou, zpěvačkou a baskytaristkou post-metalových BLACK MATH HORSEMAN. Předposlední „Wasps“ s dobře slyšitelnou a velmi přítomnou basou s jakýmsi industriálním bugrem v zádech se soustředí na jednoduchý oldschoolový death metal. Po hostině zůstávají pouze odporné zbytky na podlaze řeznictví. Proč spektrum emocí, zvuků a lomozu v podobě outra „Glaeken“ trvá více jak 2,5 minuty, ví asi jenom Hill. Když už jsem výše jmenoval nebo naznačoval vliv několika proslulých kapel, nesmím opomenout nehynoucí dědictví BLACK SABBATH.
TOMBS, kteří vzešli ze špinavých bulvárů New Yorku, ztvárnili směs black/death/doom metalu a post-metalu s užší škálou experimentování, která si zaslouží pozornost.
Seznam skladeb:
- Glass Eyes / Ghoul
- Feral Darkness
- Granite Sky
- The Sun Sets
- Last Days
- The Wintering
- Black Shapes
- Nightland
- Wasps
- Glaeken
Čas: 50:09
Sestava:
- Mike Hill – zpěv, kytara, elektronika
- Andrew Murphy – baskytara, zpěv, kytara
- Justin Spaeth – bicí, kytara
- Dan Higgins – kytara
