Rozhovor je z května 2025 a původně vyšel v Buryzone zine č. 29.
Zdar jak sviňa! Tak asi začneme klasicky historií kapely, což?
Luke: Zdár do Ostravy, díky že sis na nás po těch rokách taky vzpomněl a věnoval nám prostor ve svým legendárním fanzinu. Naše grupa vznikla někdy ke konci roku 2009 a svůj první gig jsme odehráli v létě roku 2010. Od té doby se v naší sestavě vystřídalo vícero různých muzikantů a zároveň se postupem času, s přibývajícíma letama i zkušenostma, vyvíjel náš hudební projev od skočného grindu až po dnešní, dá se říct, deathmetalovější pojetí. Z původní sestavy jsme v současné sestavě jen já (basa) a Tomáš (bicí). Důležitým milníkem kapely je příchod Ondry na post kytaristy před naší třetí deskou „Mínus 13 Lumenů“, který i nadále nosí nové melodie a nápady a dá se říct, že vytváří ten základní hudební ksicht naší bandy.
Předposlední album „Tulpa“ je z roku 2018, pak byla nějaká pauza/hibernace kvůli odchodu dřívějšího zpěváka? A rozjelo se to zase naplno až s příchodem nového řvouna? Nebo jste nezaháleli a pilně tvořili?
Luke: Někdy v roce 2019 nás z osobních důvodů opustil zpěvák Mira a od té doby začala hlavně koncertní pauza. V té době jsme už měli rozdělaný asi dva nový vály ještě s Mirou a netušili jsme, jakej bude další vývoj kapely. Nechtěli jsme to ale jenom tak zabalit, tak jsme dál hráli na zkušebně a skládali nový válce a zároveň postupně hledali novýho řvouna. Za tu dobu jsme jich vyzkoušeli hned několik, ale nikdy to z různých důvodů neklaplo. Takže když se k nám na konci roku 2022 připojil Obstik, měli jsme už skoro celej materiál na novou desku hotovej.
Novým vokalistou je starý známý Obstik z někdejších 6MAS. Jak ke spolupráci došlo?
Luke: Peťana jsem zmerčil na koncertě u příležitosti křestu alba HADÍHO MORDU, kde taky vystupoval s tím svým vrzacím cirkusem. A když jsem si pak zpětně doma promítal v hlavě ten koncert, napadlo mě, že už dlouho v žádné kapele neřval, tak jsem si na něho sehnal číslo a pozval ho k nám na zkoušku.
Obstik: Jó, to mi tak jednou v práci volá neznámé číslo a na druhém konci se ozval Luke, jestli bych to s nima nechtěl zkusit, a pokud jo, tak abych k nim došel na zkoušku. A protože už jsem několik let nehrál v regulérní kapele (6MAS skončili myslím v roce 2018), tak jsem se naučil dva vály a dorazil na Kravák, kde v té době borci sdíleli zkušebnu se SEE YOU IN HELL. Vůbec jsem nevěděl, jestli to dám v tom stylu, jak si to borci představujou a hlavně mě zajímalo, jak si budeme rozumět po lidské stránce, protože jsme se do té doby znali spíš jen od vidění. Zkouška dopadla dobře. Zahráli jsme si, pokecali, vypili pár piv a já jsem zjistil, že tihle borci jsou z úplně stejnýho těsta jako já a že být s nima v kapele by pro mě byla velká radost a zábava. A tak je to doteď. Jsem moc rád, že mě mezi sebe vzali, protože mně to za ty roky už sakra chybělo a zároveň mě těší, že jsem blíže poznal super parťáky, se kterýma je pořád sranda.
Výsledkem je loňské už páté album „Under The Reign Of Hate“. To sice obsahuje pouhých šest skladeb, přesto má v rámci žánru ideální délku 25 minut. Takže relativně delší kompozice, žánrově ukotvené hodně v death metalu. To vyplynulo tak nějak samo, vývoj? Za mě je ten pokrok v kvalitě hodně slyšitelný!
Luke: Jak jsem psal už v první odpovědi, kapela se po celou dobu své existence postupně vyvíjela a dá se říct, že na každém z našich alb najdeš určitý posun a žánrovou změnu. Hlavně dřív to bylo asi hodně dáno vzrůstajícíma hráčskýma dovednostma, ale v poslední době je to asi víc ovlivněno muzikou, kterou každý z nás poslouchá a celkovým hudebním vývojem každýho z nás. Uvidíme, kam nás to zavede dál. Jeden novej vál už máme skoro hotovej, tak se nechte překvapit, co nevidět ho začneme hrát i živě.
Nemá cenu se ptát, proč jste se rozhodli jít do Davosu… Tak se zeptám na nějaké ty „historky z natáčení“… (úsměv)
Obstik: Je to tak jak říkáš, nemá cenu se ptát. Nejenom, že Otyn je osoba na svém místě a dělá tuhle práci na fakt profesionální úrovni, ale zároveň nás pojí letité přátelství, které rádi utužujeme prostřednictvím sedánků u pivečka a vzájemným hodnocením svých zahradnických schopností. Navíc Otyn má tu dobrou vlastnost, že ti nejen poradí, ale zároveň z tebe vydoluje to nejlepší, co v té chvíli můžeš zahrát nebo zazpívat. Nikdy by tě nenechal nic odfláknout, a to je pro každou kapelu, která u něho nahrává, obrovským přínosem.
Studio bylo docela výživný jak po stránce hraní, tak po stránce večerních párty. Zvlášť Tom a Luke, když už měli splněno, mohli celej den zevlit po studiu a s pivem v ruce sledovat, jak se já a Ondra drtíme s našimi party. Nic jsme neponechali náhodě a vzali jsme si sebou do studia i pípu a nějaké malé bečky, a i když jsme tomu sami nemohli uvěřit, poslední večer jsme museli stejně ještě pro plechovky do obchodu. Každý večer po nahrávání jsme strávili klábosením u piva a posloucháním všelijakých nahrávek, které v tomto studiu vznikly. Úplně poslední večer jsme k tomu ještě sledovali zápas mistrovství světa v ragby. Prostě pohoda.
Ohledně vydání jste šli rovnou za Bohdanem a jeho Rarach Katus nebo bylo ve hře i jiné vydavatelství? Dřív jste byli u Bizarre Leprous Prod. nebo jste si nahrávky vydávali sami…
Obstik: No, Bohdan spíš přišel za námi. Když jsme se s ním potkali na našem koncertu v Moravském Krumlově, zmínil se, že by měl zájem to vydat, a tak se i stalo. Nabídnul nám férové podmínky a zatím jsme s jeho prací spokojeni. Pravidelně mi posílá odkazy, kam všude to naše CD vyměnil a kde se všude po světě dá sehnat. Je docela k nevíře, jak to tenhle srdcař z Miroslavi dělá. Vydává i zahraniční nahrávky, čile mění i s docela profláknutými labely a ve svém distru má fakt hromadu věcí, které stojí za to.
Prý jsou v plánu i kazety a vinyly „Under The Reign Of Hate“. V čí režii budou a v jaké je to fázi?
Obstik: V době, kdy píšu tento rozhovor, jsou kazety zrovna ve výrobě, takže by měly být koncem května 2025 hotové. Vydávám je já na svém mikro labelu Noise Mafia. Co se týče vinylů, je to trošku ošemetná otázka. Chtěli bychom jít do vydání skrz kooperaci labelů a nějaké už máme přislíbeny, ale pořád to není dost na to, abychom do toho sami nemuseli vrážet hodně velký sumy peněz. Nejlepší by bylo, kdyby nám desku vydal jeden label a celý to sám zastřešil, ale uvidíme, jestli se nám ho podaří sehnat. Desky jsou v poslední době docela nákladnou záležitostí a nechceme zase až tak úplně tlačit na pilu. Ale jak říkám, uvidíme, jak to celé dopadne.
A proč angličtina, když jste dřív používali češtinu? Navíc 6MAS měli texty taky převážně v češtině…
Obstik: Tohle jsem způsobil já, protože v době, kdy jsem sepisoval texty pro HIGH PURITY, vůbec mi to nešlo psát v češtině. Zkusil jsem jich pár, ale vždycky letěly do koše. Nějak se mi nedařilo těm slovům dát ten obsah a formu, aby to nevypadalo jako klišé nebo nezněly úplně blbě. A tak jsem to jednou zkusil v angličtině a ejhle, za chvíli jsem měl text hotov. Takže nebyl v tom žádný záměr nebo kalkul, prostě to čistě vyplynulo ze situace a mého interního pocitu, jak texty psát a jak budou znít.
Co obsahová stránka věci? Kolem čeho se točí témata? Nechceš jednotlivé songy okomentovat? Nebo si je musí posluchači přečíst a udělat si vlastní úsudek? Prolíná se albem nějaký koncept zahrnutý do sloganu „Pod vládou nenávisti“? Tím narážím i na grafické zpracování, úvodní intro atd.
Obstik: Albem se přímo žádný koncept neprolíná. Texty jsou zaměřeny na věci, který mě serou, nebo na témata a příběhy, které mně přišly zajímavé. Grafické zpracování, jež má na svědomí Ondra Myšinský mimo jiné z kapely BLUES FOR THE RED SUN, je hodně navázáno na titulní skladbu a má symbolizovat vzrůstající nenávist v naší společnosti. O tom je i text k této skladbě. Lidi se v posledních letech mají tendenci dělit na fanatické tábory zastánců určitých názorů, nenávidí všechny, co s nimi nesouhlasí a nehodlají naslouchat jakýmkoliv jiným názorům nebo argumentům.
Skladba „Angel Of Death“ pojednává o jedné zdravotní sestře z Velké Británie, která na svém pracovišti v dětské nemocnici vraždila novorozence, za což byla odsouzena na doživotí. Ke svým činům se údajně přiznala ve svém deníku, ze kterého jsou použity některé věty v tomto textu. Další je „Bad Experience“, která je o takových těch prodejních šmejdech, co zneužívají staré nebo slabší lidi, aby jim prodali několikanásobně předražené zboží. Potom „Nuclear Fear“ je o hrozbě jaderné války, která se nám v současnosti vrátila zpět z osmdesátých let, kdy jsme ve škole pochodovali v plynových maskách po parcích. Předposlední „Lack Of Interest“ je o mladé generaci, které podle mě chybí zájem o jakoukoliv subkulturu, revoltu nebo jiný způsob, jak vystoupit ze stáda tzv. „normální“ společnosti. Čest výjimkám. A poslední „Somniphobia“ se zabývá chorobným strachem ze spánku a ze všeho, co má se spaním něco společného. Většinou vše začíná chronickou nespavostí a pak už má ten dotyčný strach, že zase nebude moci usnout, až se v něm postupně vyvine tahle fobie.
Co nám povíte o vašich dalších hudebních projektech? Tom bubnuje i v HADÍM MORDU. Chystá se druhé album?
Tomáš: Díky za zeptání. HADÍ MORD se od první desky rozrostl o druhého kytaristu Alexe, který mimo jiné působí v brněnské sludge bandě SLOTH a v takto posílené sestavě v současné době občas hrajeme živě, ale hlavně makáme na nových skladbách pro druhé album, ze kterého máme už zhruba polovinu nachystanou. Můžu prozradit, že koncept alba bude opět o filmech, jenom zatím nebudu zmiňovat o jakých.
Obstik je taky dost vytížený! Hlavně u hlukařin USNU? (album „dEbUt“ mělo vyjít na LP, ne?) a MR. NICE & MR. BEAUTIFUL…
Obstik: Album USNU? mělo vyjít na vinylu, ale z velice prostých důvodů, tedy finančních, jsem se nakonec rozhodl ho vydat pouze na kazetě na svém labelu Noise Mafia a k mému překvapení už v tuto dobu nechávám vyrobit druhou edici, protože se první vyprodala. Možná ještě někdy nějaký raritní vinyl vyjde třeba formou lathe cut, ale nic radši neslibuju. Spíš bych se chtěl postupně dokopat k nahrávání druhé desky, která bude obsahovat současnější materiál a která lidem poskytne možnost si doma přehrát songy, které slyšeli na koncertě. Ty starší z debutu už naživo téměř nehraju. Jinak v plánu jsou nějaké koncertní mini turné s mými drahými kumpány ze SEDEM MINÚT STRACHU a v létě třeba vystoupení na Hradbách Samoty, kam se moc těším, protože ten festival stojí za to navštívit a hrozně rád se tam vracím.
MRNMRB v poslední době není v úplně nejlepší formě. Sice jsme vloni vydali split kazetu s kapelou RMUT, ale v současnosti máme s Fabim poměrně málo času se scházet. Ale pozor, tento projekt určitě není u konce. Jen odpočívá, aby mohl opět povstat a vydat nějakou další úchylárnu. Plány a koncept už máme.
A pak je tady nový „all star band“ FUTILE MOURNING. Co nám k němu povíš. Proč se staří pardálové rozhodli založit další kapelu a hrát doom metal, když jsou všichni vytížení v několika dalších spolcích? A je to projekt nebo regulérní kapela? Kdy se chystá nějaká nahrávka?
Obstik: FUTILE MOURNING je kapela, ve které se snoubí setkání spřízněných duší s láskou k funerálnímu doom metalu. (smích) Původně jsme vše zamýšleli jako studiový projekt, ale nakonec už máme odehráno několik koncertů a chystáme se na další, takže se jedná spíš o kapelu. Základním kamenem téhle kapely je fakt, že všichni, kdo v ní účinkují, mají rádi doom metal, ačkoliv se většinou věnují rychlé nasrané muzice se spoustou klepaček. Všechno začali Paul (THE OWLS, MARNE) a Marzena (IMPULSEALER, MARNE, ex-HIBAKUSHA), kteří po jedné ze zkoušek MARNE zůstali déle a vymysleli melodii, která přesně zapadala do doomové atmosféry. A protože jsme s Mařenou už pár let kolegové v práci, netrvalo dlouho a domluvili jsme se, že bych do toho mohl řvát a mastit nějaké hluky, nebo spíš šumy. A shodou okolností se v téže době rozpadla brněnská doom metalová kapela SOMNUS AETERNUS, ve které na kytaru hrál Kubýk (KANDAR, HADÍ MORD, FORGOTTEN SILENCE a další) a tak nás napadlo ho oslovit pro tento projekt a on souhlasil. Jelikož jsme půlka kapely z jihu Moravy a druhá ze severu, začali jsme si nejdřív vše posílat v mp3 a takto vznikla naše první skladba, která má něco přes dvacet minut. Sranda byla, že když došlo na první zkoušku v orlovském centru Futra, potkali se Kubýk a Paul poprvé v životě osobně. Do té doby se znali pouze z emailové konverzace. No a pak se stal zázrak a kluci to zahráli téměř na první dobrou celé. Z té zkoušky existuje záznam na YouTube. Od té doby zkoušíme docela pravidelně, přičemž střídáme Brno a Orlovou. V současné době máme nazkoušený čtyřicetiminutový set, který je epickou výpravou do krajin beznaděje a zármutku. Zvěčnění ve studiu je v plánu na podzim 2025.
Co brněnská hudební scéna? Které kapely byste aktuálně doporučili? Taky ohledně koncertních míst to u vás pěkně žije, což?
Obstik: No s těmi koncertními místy si myslím, že to není zas až tak slavný. Dobře fungují Sibiř, Kabinet Múz nebo třeba Vegalité. Melodka po vynuceném stěhování taky není špatná, ale ten původní prostor mi prostě seděl víc. Problémem je, že se skoro nikde nesmí hrát déle než do 22 hodin potažmo do půlnoci. Když chceš udělat větší akci, tak musí začínat jak odpolední diskotéka. (úsměv) Velký kluby jako jsou Fléda, Sono nebo První Patro jdou celkem mimo mě, protože si tam málokdy vyberu něco z programu. Ale jinak je koncertů v Brně určitě dost a každý si přijde na své.
Lokální kapely, které mě hodně baví, jsou například ultra rychlý hardkoristi BRÜNNER TODESMARSCH, stonerová SLAŤ i sludge-stoneroví holomci SLOTH. Pak třeba THULSA, což je volné pokračování kapely TUMMO, bláznivý noise core HOTEL KRÁSA, originální noise rock DEGENS, nebo grindovej power metal KANDAR.
To by asi mohlo být všechno. Na závěr můžete prozradit plány do budoucna nebo třeba něco jiného… Díky za vaše odpovědi a ať to sype!
Obstik: Bury, díky moc za otázky a za prostor. V plánu je klasicky co nejvíc hrát a makat na nových skladbách. A pokud by nás někdo chtěl vidět naživo, tak se nám klidně ozvěte, hrozně rádi totiž jezdíme hrát na nová místa a bavit se. Mejdanům zdar!
