LES BATARDS DU ROI je relativně nové jméno, které rozšířilo početné pole francouzských blackmetalových skupin. Tato pochází z Orléans, dala se dohromady v roce 2022, o dva roky později vydala debut „Les bâtards du roi“ (vydavatelství L'Ordalie Noire) a letos druhé album „Les chemins de l´exil“, na kterém je logo firmy LADLO. Les Acteurs se postarali o LP i CD verzi, nám jako obvykle poslali CD, které je jako obvykle velmi pěkně zabaleno. Šestistránkové leporelo zdobí obrázky Willa Argunase, jak ten titulní, znázorňující název alba, tak detail starého domu uvnitř vypadají stylově a nechybí ani ve dvanáctistránkovém bookletu. V něm jsou texty bílou barvou na černém podkladu, grafika je čistá, přehledná, dobrá práce i od Chloé Naudin.
V záhlaví je naznačeno, že trio produkuje melodický černý kov, k tomu je vhodné uvést ještě jedno přídavné jméno, a sice středověký. Ne že by šlo o ryzí medieval metal, folkové hopsání se nekoná, ale určitý odér lidové hudby se nad „Cestou do exilu“, jak snad zní překlad názvu alba, vznáší.
Od začátku je celkem jasné, na co budou „BASTARDI“ sázet – na epické melodie, dramatické gradace, plnotučný zvuk a střídání pomalých a svižných partů. V pomalé pasáži v úvodní „La forêt“ jsou také ke slyšení dvě barvy hlasů, Régicide servíruje hrubý a Æni čistý. Tudíž kontrasty nejen v hudební, ale i vokální rovině. Převahu má hlas drsný, celkem variabilní, Régicide mění výraz od jedovatého skřehotání k řevu, který nejvíce připomíná chrapot při chřipce, nechybí ani mírnější ochraptělá verze, s níž se místy čistý hlas prolíná. Ten (čistý) je dobře zvládnutý a ono střídání či dvojhlasy určitě přispívají k atraktivitě nahrávky, hlavní slovo ale mají kytary. Ať jedou klasické melodické hrátky, jež dominují, nebo vyhrávky v pomalejších úsecích, jsou vždy výrazné, s nápaditostí je to trochu slabší, občas je to takový ten monotónní dril. Ale místy naopak hezky vymyšlené i zahrané. Sem tam se objevují honosné orchestrace, např. v „L'âme sans repos“ jsou hodně výrazné.
Aby oněch hrátek se zpěvy nebylo málo, je na začátku „Vers l'étoile solitaire“ zařazena recitace, která navozuje tajemnou atmosféru; znalcům francouzského jazyka, v němž je deska otextovaná, to asi bude dávat smysl, respektive jim bude dávat smysl celý příběh, který je naznačený na Bandcampu vydavatele; pojednává o duchovní cestě bratří, kteří zavraždili krále, čímž uvrhli zemi do úpadku a utrpení a sebe do vyhnanství.
Ve čtvrté skladbě se trio trochu utrhlo ze řetězu a začalo „blbnout“ s melodiemi sladkými jako cukrkandl; zpočátku se to dá pochopit (zpestření) i poslouchat, ale jakmile dostane navrch čistý zpěv, působí muzika unyle a „Le chevalier au corbeau“ dostává na frak, hlavně dojezd je až protivný a fade out to korunuje. Ale co, slabší chvilku si může vybrat každý. Úvod „Ord Vil Merdos“ si pohrává s heavymetalovými postupy, aby se záhy překlopil do živelné nakládačky, v níž to hezky sypou bicí, jež jsou obecně nejen solidně zahrané, ale i nazvučené, což lze říci i o kytarách.
„Le val dormant“ je sedmiminutová pomalá věcička, která i přes chytlavé hrátky nezní zle; i song s převládajícími melodiemi se dá udělat na úrovni. Titulní píseň, zároveň první vypuštěný singl, je vhodným reprezentantem díla, prostřídají se v něm všechny možné polohy – divá jízda, střední tempa s návykovými postupy, kytarové hrátky šmrncnuté historií, zvolnění takřka ambientní, řev i řeč, silný ústřední motiv… Předposlední song je těžší, zemité riffy a valivost jdou ruku v ruce, i nálada je temnější, byť nějaké ty kytarové kudrlinky nechybí, v závěru ani další orchestrální středověkem líznuté vsuvky. Velké finále trvá osm minut a po varhanním intru následuje členitá kompozice, o které by se dalo uvést totéž, co o „Les chemins de l'exil“ – další vhodný zástupce pro komplexní představení náplně alba.
Uzavřel bych to konstatováním, že LES BATARDS DU ROI nahráli sebevědomé album, které by mohlo rozčeřit žánrové vody, a několik nedotahů není na nějaké výrazné krácení bodového přídělu. Prostě taková klasická LADLO sedmička.
Seznam skladeb:
- La forêt
- L'âme sans repos
- Vers l'étoile solitaire
- Le chevalier au corbeau
- Ord Vil Merdos
- Le val dormant
- Les chemins de l'exil
- La chevauchée cadavérique
- Sous la couronne de l'éternité
Čas: 47:06
Sestava:
- Régicide – kytara, zpěv
- Daemonicus – bicí
- Æni – kytara, čistý zpěv
