DARK TRANQUILLITY – Endtime Signals

Existuje trojka kapel, o které se hovoří jako o zakladatelích tzv. gothenburgského melodického death metalu. Chcete-li ale přesně nazývat tento hudební styl, pak se uvádí švédsky psané město Göteborg. Odtud všechny zmiňované kapely pocházejí. Tedy správně göteborgský melodický death metal. Trojku tvoří IN FLAMES, kteří to dotáhli asi nejdále, AT THE GATES, kteří se na přelomu tisíciletí na mnoho let odmlčeli (dodnes považuji jejich album „Terminal Spirit Disease“ za symbol zmíněného stylu). A posledními jsou DARK TRANQUILLITY, kteří jsou možná neprávem trochu opomíjeni. Já je sleduji už notně dlouho a jejich produkci miluji. To, co na nich mám rád, je mix deathového vokálu, který se často prolíná s čistým a který zpěvák Mikael Stanne ovládá dokonale, hlavně s jeho intonačně nebo spíše emočně expresivním výrazem. Řadu skladeb dotáhne náladou nebo vyjádřením témat k dokonalosti právě jeho uvěřitelný vokál. Určitě má lví podíl na tom, na čem stojí úspěch celé kapely! 

Co ale DARK TRANQUILLITY umí dokonale, je vytvořit tvrdý melodický hit s poměrně jednoduchým chytlavým motivem. To je samozřejmě setsakra těžké. A proto to obdivuji. „Neuronal Fire“, na novém albu třetí v pořadí, je přesně taková skladba. Vrcholem desky je ale „Not Nothing“, to je prostě hit par excellence. Jednoduchá melodie, expresivní deathový vokál, tvrdé beglajtové kytary, vcelku jednoduchý šlapavý rytmus, skvělý čistý vokál. Nevtíravá jemná melodie v pozadí. Tohle si můžu pouštět stále dokola. „Endtime Signals“ obsahuje dokonce dva metalové ploužáky. Těmi jsou „One of Us Is Gone“, kde je pouze čistý vokál, a poslední „False Reflection“. Obě tyhle skladby tvoří tak trochu opak celé jejich produkce k nadupanému, šlapavému melodickému deathu, ale přitom tam dokonale patří. A to je prostě TO umění. Umět vše sladit dohromady tak, aby to do sebe zaklaplo. Tady sedí prostě vše. Dokonalý zvuk, produkce, hity, prostě nějak nemůžu najít nějakou nedokonalost. Jasně, vždycky budeme říkat, že už to tady bylo. Styl ano, skladby ne, ty jsou prostě nové a skvělé. Desku si můžu pouštět pořád dokola a pořád mě baví. 

Dalšími typickými vypalovačkami alba jsou „Enforced Perspective“ a hned následující „Our Disconnect“. Oba songy, když si je nezávisle pustíte, okamžitě poznáte, o jaký rukopis se jedná. „Wayward Eyes“ ukazuje dvě zmíněné tváře – mix brutálního deathového growlingu v kontrastu s čistým vokálem, typické poznávací znamení kapely. Třinácté studiové album se povedlo. Těším se na jejich živé vystoupení. Musím na ně zajít!

Jedinou drobnost bych kapele asi vyčetl a to je možná trochu laciný obal, který může hodně zapadnout. Myslím, že DARK TRANQUILLITY mají docela pěkné obaly, tohle je pohled někam do osmdesátých let. 

PS: DARK TRANQUILLITY mám stále spojené s klipem ke skladbě „Forward Momentum“ z alba „Atoma“ z roku 2016. Možná je to i jejich největší hit. Celý příběh videa mi připomněl vynikající film Larse vor Triera – Melancholia z roku 2011. Velmi doporučuji! Více neprozradím.

Seznam skladeb:

1. Shivers and Voids
2. Unforgivable
3. Neuronal Fire
4. Not Nothing
5. Drowned Out Voices
6. One of Us Is Gone
7. The Last Imagination
8. Enforced Perspective
9. Our Disconnect
10. Wayward Eyes
11. A Bleaker Sun
12. False Reflection

Čas: 50:24

Sestava:

• Mikael Stanne – zpěv
• Johan Reinholdz – kytary
• Christian Jansson – basa
• Martin Brändström – elektronické zvuky, produkce
• Joakim Strandberg Nilsson – bicí

https://www.darktranquillity.com/
Instagram
YouTube
Facebook
https://x.com/dtofficial