
Další z osobitých kapel na scéně má novinku. Když se zaposloucháte do nového alba CREMATORY, poznáte je podle několika nezaměnitelných znaků. Prvním znakem je kvalitní deathový vokál Gerharda „Felixe“ Stasse, který jen velmi málo uhýbá ve své intonaci. Druhým znakem je asi způsob kombinace skvělých řezavých kytar, které se snoubí s melodickými klávesovými party, které tvoří spolu s rytmikou páteř všech songů. Melodická linka je většinou velmi jednoduchá, ale především chytlavá nebo lépe řečeno líbivá. Ve spojení s tvrdým základem pak vzniká něco, na co musí každý metalista reagovat s nadšením. Anebo alespoň přinejmenším lehkým podupáváním.
Fascinuje mě, jak umějí CREMATORY udělat hit na základě jednoduchého vzorce. Ale přijít na něj. To je prostě umění. A tohle oni umí. A už velmi dlouho. Už alba před rokem 2000 tyhle šlapavé songy měly. Sedmnácté album, kterým „Destination“ je, už prostě musí být produkčně na vynikající úrovni, CREMATORY musí mít obrovské zkušenosti jak po stránce studiové, tak i po stránce živých vystoupení. Takže velmi dobře vědí, které skladby u fanoušků zabírají a které ne. Proto na novince předkládají v podstatě jednu hitovku za druhou.
Kdysi v minulosti CREMATORY natočili zřejmě jen pro svou potěchu a potěchu německy mluvících fandů i německy zpívané skladby, tady se objevují hned dvě, které jsou plnohodnotnou součástí alba. A musím říci, že „Welt Aus Glas“ anebo „Das Letzte Ticket“ zní v jejich rodné řeči fakt dobře. Trochu mi tane na mysli určité souznění s krajany RAMMSTEIN. Ale to jen vzdáleně.
CREMATORY jsou pořád řekněme deathmetalovou kapelou s notnou dávkou melodie. A to se za ty roky, které jsou na scéně, nezměnilo. Někde ale určitě objevíte marketingovou hlášku o tom, že se jedná v tomto případě dokonce i o gothic metal, ale to myslím je velmi, velmi vzdálené skutečnosti. Možná jedna skladba na „Destination“ může vyvolat zdání, že jde o gotiku, a to „My Girlfriend's Girlfriend“, což je ale cover od TYPE O NEGATIVE, takže žádná původní věc od CREMATORY. Skvělou náladovou skladbou je také „After Isolation“, kde se krom základního rytmu a nosné melodie objevuji i další vrstvy v podobě vrstvení kytar na sebe, až mrazí na zádech. Přitom je song vlastně jemným pohlazením oproti ostatním kusům na desce. Podobně znějící je třeba i „Deep In The Silence“. Ostatní skladby jsou řekněme tvrdší a šlapavější.
Co se týče originality, to je možná jediným slabším faktorem novinky, ale upřímně, mně to v případě CREMATORY vůbec nevadí. Pokud mě deska baví, jakože ano, pak je v podstatě vše v pořádku. Deska je šlapavá, líbivá a v jednoduchosti je krása. A to je umění!
Seznam skladeb:
- Destination
- The Future Is a Lonely Place
- Welt Aus Glas
- My Girlfriend's Girlfriend (TYPE O NEGATIVE cover)
- After Isolation
- My Own Private God
- Days Without Sun
- Deep in the Silence
- Banished Forever
- Ashes of Despair
- Toxic Touch
- Das Letzte Ticket
Čas: 53:22
Sestava:
- Gerhard „Felix“ Stass – zpěv
- Markus Jüllich – bubny a programování
- Katrin Jüllich – klávesy a samply
- Rolf Munkes – kytara
- Oliver Revilo – basa
https://www.crematory.de/
Facebook
YouTube
Instagram