LACUNA COIL – Sleepless Empire

Jakože předchozí alba se poměrně notně odkláněla od mixu gotického metalu a death metalu, nové album se naopak do těchto vod vrací. Těmi vodami mám na mysli hlavně podle mě veleúspěšné a povedené album z roku 2016 – „Delirium“, z něhož se etablovalo několik hitů, které by mohly být vysílány v mainstreamovém čase. Takovou řekněme podobnou hitovkou je novinka „I Wish You Were Dead“ – klipovka, ale ostatní skladby jsou o poznání tvrdší. Nechávají si přízračnou melodiku v podobě čistého zpěvu Cristiny Scabii, ale v celkovém obrázku jsou skladby poměrně tvrdé a ponuré. Tuhle část vytváří z velké části druhá osobitá persona kapely – Andrea Ferro. Ten tu má rozhodně daleko větší stopu než na předchozích deskách. Možná bych si troufl odhadnout jeho podíl vokálů na téměř poloviční. A to rozhodně u zmíněného „Deliria“ nebylo. Navíc Andrea tehdy zpíval poměrně čistě. Tady je pouze jeho klasický deathový growling, na který jsme byli zvyklí.

„Sleepless Empire“ je desáté album kapely, takže ta už má něco za sebou, vždyť datum založení této milánské skupiny se vztahuje k roku 1994, tedy je to více než 30 let. Vzpomínám si na jejich těžkopádné začátky a pohyb v undergroundu. Rozhodně z nich nebyla tehdy gruppo numero uno. A to dneska rozhodně je. Zkuste si zadat na internetu nejznámější italskou kapelu. Ano, je to skutečně LACUNA COIL. Za těch 30 let kapela skutečně ušla notný kus cesty. A jejich desky byly kromě těch prvních vždycky kvalitní a dobré. Myslím, že v počátku je vystřelil nahoru hlavně tehdy v metalu netradiční ženský zpěv. Dnes je to vlastně normální jev. Ale vraťme k „Sleepless Empire“. Vlastně mě dost překvapuje příklon k tvrdšímu vyznění. Proč? No, protože ta melodičtější vlna určitě způsobila větší „penetraci trhu“, řečeno ekonomicky. Tím se kapela určitě stala známější. Díky tomuto úklonu může být budoucí odliv fanoušků patrný. I když... LACUNA COIL je dneska už etablovanou kapelou. A deathový vokál vlastně může být TO zpestření v živém pojetí. 

Celé album jede. Vlastně tu není žádný „ploužák“, jen malinko pomalejší skladby, ale jinak to sviští od začátku do konce. A vlastně jsem rád. Udržuje to tak laťku vysoko. Těšíte se, že se zase vrátíte na začátek. A o tom to asi je. Rozhodně je to deska, ke které se budete rádi vracet. Já tedy rozhodně. Trochu nenápadné jsou hostující vokály Randyho Blytha z LAMB OF GOD God a Ash Costellové z NEW YEARS DAY. Já bych rozhodně nějak více využil Randyho, být producentem desky. Porovnejte například hostování Cristiny Scabbie v remaku „A Tout Le Monde“, kterou natočila s Mr. Mustainem, alias MEGADETH. Tam je Cristina naprosto nepřehlédnutelná…

Celému albu vévodí přeboostřené podladěné kytary (někdy až moc), ale ve výsledku mě to vlastně baví. Tyhle podladěné kytary vlastně staví desku na tvrdý podklad, o kterém jsem hovořil už výše. A je tak doslova základem všech jedenácti fláků. Album je moderní, vyspělé, produkčně na výši, jsem zvědav, kam se v budoucnu budou LACUNA COIL chtít posunout. K ještě větší tvrdosti by musela Cristina asi zpívat growlingem. A to se asi nestane…

Přesné hodnocení: 7,5/10

Sestava:

• Cristina Scabbia – female lead vocals
• Andrea Ferro – male lead vocals
• Marco Coti Zelati – bass, keyboards, production
• Richard Meiz – drums
• Daniele Salomone – guitar

Hosté:

• Randy Blythe – guest vocals on "Hosting the Shadow"
• Ash Costello – guest vocals on "In the Mean Time"

Čas: 46:48

Seznam skladeb:

1. The Siege
2. Oxygen
3. Scarecrow
4. Gravity
5. I Wish You Were Dead
6. Hosting The Shadow
7. In Nomine Patris
8. Sleepless Empire
9. Sleep Paralysis
10. In The Mean Tome
11. Never Dawn

www.lacunacoil.com
Facebook