SCORCHED EARTH – Specvlvm

Poměrně krátkou dobu fungování má zatím za sebou východočeská, ze Dvora Králové nad Labem pocházející, kapela SCORCHED EARTH, která vznikla na podzim 2022. Při podrobnějším pohledu do historie jsem ale zaznamenal, že tři pětiny jejích současných členů již v předchozích letech společně působily v jiné dvorské formaci s názvem THE ARKANE LEGACY, v níž se ovšem věnovali výrazně melodičtější metalové muzice, se zpěvačkou za mikrofonem. Po personálních změnách a pauze vynucené řáděním C–19 se zmíněná trojice muzikantů rozhodla pokračovat ve vzájemné spolupráci, doplnila stavy o dva nové členy a pustila se do poněkud odlišné hudební tvorby již pod svým současným jménem. Vydala po ním už dvě studiová alba, konkrétně debutové „The Final Crusade“ (ve stejném období, v němž se zformovala a v elektronické podobě) a aktuální, v listopadu 2024, už ve hmotné podobě prezentované a latinským názvem opatřené „Specvlvm“ (česky „Zrcadlo“), které se vám teď budu snažit přiblížit.

Přiznám se, že CD jsem si vzal na recenzi především ze zvědavosti, poněvadž mě při kontaktu skupiny s redakcí zaujalo její stylové zaměření, označené jako symfonický death metal, s nímž jsem se při psaní recenzí pro Fobii tuším ještě nesetkal. Když jsem ale následně po několika dnech vyndal zaslaný nosič z obálky, vypadla mi na stůl přiložená samolepka se jménem kapely, pod nímž bylo napsané melodický death metal. Lehce překvapený jsem byl ale jen pár vteřin, po nichž jsem strčil disk do přehrávače a sám jsem se jal zjistit, co a jak. (úsměv)

Desku otevírá cca půldruhé minuty trvající instrumentálně-orchestrální introdukce „Down The Rabbit Hole“, která přináší několik dramaticky gradujících momentů, ale ještě úplně neodhaluje vše, co se následně bude dít. K tomuto tématu doplním, že instrumentálky jsou na CD celkem tři, vedle právě popsaného intra je to jednak sedmička „Avalanche part I“, jež je úvodní a poklidnější částí této dvoudílné kompozice a závěrečné idylické outro „Behind The Mirror“, obohacené zařazením klavíru. Dvojka „Storyteller“ možná některé posluchače trošku zmate, protože během její první minuty by si někdo klidně mohl myslet, že se bude odehrávat v duchu symfonického power metalu. V průběhu další stopáže se však výrazně přitvrzuje, takže nakonec píseň vyvrcholí až směrem do polohy symfonického black metalu. V celkovém kontextu alba bych pak řekl, že právě tahle skladba představuje naprosto relevantní vzorek hudební tváře kapely. Konkrétně kombinaci melodických částí s těmi výrazně drsnějšími, jejichž atmosféru významnou měrou dotváří vložené orchestrace. Třetí, pro videoklip vybraná, píseň „Odium“, obsahuje větší porci vyšších hlasových poloh ve formě screamu a k hlavnímu řvounovi Filipovi se v ní přidává i jeho kolega od čtyř strun Pepa. Další v pořadí je píseň „9 Lives“, jež je taktéž zpracovaná do video podoby, obsahuje zajímavé momenty jak směrem k melodice, tak i k tvrdosti, ale v celkovém kontextu alba na mě příliš nefunguje. Sice je to paradox, ale obě dvě klipovky, na něž skupina evidentně sází, mě nijak zvlášť neoslovují.

Pátá „Let Therm Burn“ mi na jedné straně evokuje muziku švédských melodeathových velikánů AMON AMARTH (ostatně na YT profilu mají kluci umístěnou i jednu jejich předělávku a uvádějí je jako svou inspiraci), zároveň však díky zapojení screamu (do vokálů se opět zapojuje i basák) a vyznění některých kytarových partů přináší znovu i elementy black metalu. Šestka „Under The Stars“ je vystavěná na orientálních motivech linoucích se celou její stopáží, v kombinaci s výraznými symfonickými součástmi. Osobně ji považuju za jednu z nejpovedenějších skladeb. „Avalanche part II“ působí v kontrastu s již zmíněnou první částí jako opravdová burácející lavina, kterou bych bez skrupulí šoupnul do škatulky death metal bez přívlastků. Další píseň, v pořadí devátá „Split“, je sice též svižného rázu, ale v poněkud odlišné výsledné podobě. Především ve své první polovině totiž přináší značnou porci výrazných melodií, následně se v podstatě takřka zastaví a poté se překlopí do brutálnějšího módu. Podobný model je možné zaznamenat i u desáté položky „Men From Beyond The Grave“, která posluchače nejprve osloví recitací za doprovodu vybrnkávačky a symfonických partů, po minutě a půl exploduje a přechází do rychlejší a tvrdší fáze, čítající zhruba 120 sekund. Následné zklidnění je pak vlastně jakousi předehrou před opětovným rozjezdem této písně, jenž na ploše pěti minut přináší hned několik hudebních proměn. Předposledním zářezem je velmi tvrdě vyznívající song „Farmost Frontier“, který má nejblíže k tradiční deathmetalové formě i díky tomu, že neobsahuje žádné orchestrální doplňky. A na samotný závěr alba už zde máme pouze hned zkraje popsané, velmi pozitivně působící outro.

Pod největší porcí hudebního i textového obsahu na CD jsou podepsaní dva Janové – Langfeiner (kytara) a Mostecký (bicí), ať už společně, nebo každý sám za sebe. Posledním tvůrcem repertoáru je pak baskytarista Josef Zivr. Pokud se týká samotných textů, tak ty jsou, jak už ostatně z článku vyplynulo, v angličtině a jejich hlavním námětem je vhled do nitra člověka.

Představený materiál byl nahraný v českých studiích Citron v Ostravě a Music Service v Praze a jeho mix je prací bubeníka Honzy. Pro finální mastering byl záznam odeslaný do švédského Stockholmu, kde se o něj postarala dvojice Thomas Eberger a Sofia von Haage.

Album vyšlo v podobě čtyřpanelového digipacku s dvanáctistránkovým bookletem přinášejícím texty a několik dalších základních informací. Pro vytvoření jeho grafické podoby využili pánové své vlastní síly, v kombinaci se službami tak zvané umělé inteligence (AI). Výsledný produkt téhle kooperace na mě působí velmi dobře, za sebe bych akorát zvýšil kontrast mezi pozadím a psaným textem.

Co se týče výsledku mého bádání kolem stylového zaměření, tak jsem došel k závěru, že hudba obsahuje jak výrazné melodické části, tak i nepostradatelné symfonické prvky, jež tvoří její temnější a dramatickou stránku. Svoje zastoupení zde má pochopitelně i klasický syrový death metal a v menší míře i symfonický black metal. Do této kombinace je pak zasazený, řekl bych, pestrý vokální rejstřík, v němž zpěvák podle potřeby využívá polohy a výrazy, které zřejmě dle názoru kapely nejlépe pasují do konkrétních částí skladeb. Když to tedy shrnu, vychází mi z toho death metal s výraznými melodiemi a symfonickými prvky, sem tam líznutý blackem. (úsměv)

Tolik tedy mé poznatky k CD; jako ne úplně primární posluchač pro právě popsanou metalovou variaci bych ocenil zajímavé hudební nápady, velmi dobře fungující propojení hudby s orchestracemi, kvalitní instrumentální výkony a výborný zvukový kabát. Naproti tomu jsou zde ale i songy, jenž mě jako celek zase tolik neoslovují, takže ve výsledku je to za sedm bodů.

Seznam skladeb:

1. Down The Rabbit Hole
2. Storyteller
3. Odium
4. 9 Lives
5. Let Them Burn
6. Under The Stars
7. Avalanche part I
8. Avalanche part II
9. Split
10. Men From Beyond The Grave
11. Farmost Frontier
12. Behind The Mirror

Čas: 45:21

Sestava:

• Filip Mostecký – zpěv, klavír (12)
• Jan Langfeiner – kytara, orchestrace a samply
• Arnošt Jäger – kytara
• Josef Zivr – basa, zpěv (3 a 5)
• Jan Mostecký – bicí, recitace (10)

Facebook
Instagram