„Parasomnia“ je v pořadí šestnácté album v historii americké kapely DREAM THEATER. Osobně je pozorně sleduju už od třetího alba „Awake“ z roku 1994, kdy mě hodně oslovili, byť tohle konkrétní album není jejich prodejně nejúspěšnější. Dá se i říci, že DREAM THEATER jsou v mém nějakém pomyslném žebříčku superkapel rozhodně někde vysoko. A to hlavně díky jejich muzikantskému umu, který často vyvolává obdiv. Často s otevřenou pusou sledujete, co dokáží tito hudební mágové zahrát. Hlavně když si pustíte některý z jejich videoklipů nebo ze záznamů koncertů. V posledních letech jsou si ale jejich alba dost podobná, technicky a produkčně naprosto na výši, instrumentálně na nejvyšší možné míře, rytmika, zpěv paráda, progresivní rock / metal nejvyšší úrovně. Horší je to už s chytlavostí (nebo zapamatovatelností?) jednotlivých skladeb. Jasně, chápu, těžko se přichází s nějakou výraznou změnou, posunem. Zvlášť, když byla laťka posazena už notně dávno tak vysoko.
„Parasomnia“ je dobré album. Tohle hodnocení budí dojem, že to je za tři. U DREAM THEATER je muzikantská úroveň nastavena rozhodně výše než u jiných kapel, takže to „dobré“ je vlastně ve skutečnosti výborné. Jistě mě chápete. Jenže. Nějak se tu vytrácí ten pomyslný X faktor, o kterém jsem se již v některých recenzích zmínil, a který u mne znamená jakousi tajnou sílu, která vás nutí si poklepávat si nohama či rukama do rytmu s hudbou a rádi si pustíte onu píseň znovu. Když poslouchám nové DREAM THEATER, ano, slyším je nezaměnitelně, slyším skvělé muzikantské výkony, ale písničky, které by mě utkvěly v paměti, nějak prostě chybí…
Mohlo by platit, že někdy méně je více. Průměrná délka skladeb je téměř 9 minut. Někdy mám pocit, že některých vyhrávek nebo sól už je moc. Sóla jsou to úžasná, neskutečné rytmické přechody, vyhrávky ve zvuku hammondek, prostě stále jejich styl. Možná jedinou skladbu, kterou bych si z nového alba odnesl je „Midnight Messiah“. Je asi jedinou zapamatovatelnou věcí s atmosférou a skvělým rytmem. Když čtete tyhle řádky, mohlo by se zdát, že píši protichůdně. Ne, jen se snažím popsat a hodnotit, a to (doufám) objektivně.
Každopádně „Parasomnia“ je plynulým pokračovatelem předchozího alba „A View From The Top Of The World“, které je zvukem a produkcí velmi velmi podobné. Dokonce bych si dovolil říci, že se jedná o jeho druhou část! Kdož ho tedy máte rádi, tak budete mít rádi i album nové. Takže co říci závěrem? Asi, že je to „standardní deska“ DREAM THEATER, která nikam neodbočuje a plave ve stále stejných vodách jako doposud. Stejně bude mít velký úspěch, ať napíšu cokoliv.
Seznam skladeb:
- In the Arms of Morpheus
- Night Terror
- A Broken Man
- Dead Asleep
- Midnight Messiah
- Are We Dreaming?
- Bend the Clock
- The Shadow Man Incident
Sestava:
- James LaBrie – zpěv
- John Petrucci – kytary, sbory
- John Myung – basa
- Jordan Rudess – klávesy
- Mike Portnoy – bicí, perkuse, sbory
