P.O.D. – Veritas

P.O.D. nebo PAYABLE ON DEATH se do povědomí numetalové scény zapsali především veleúspěšným albem „Satellite“ roku 2001 a přitom už měli za sebou tři vesměs na vlastní triko vydané desky. Hity jako „Alive“, „Youth Of The Nation“ nebo eponymní „Satellite“ musel zaznamenat každý, kdo sleduje alespoň trochu tvrděrockovou americkou scénu. Ale i přesto, že jsem si tuhle kapelu tehdy zapsal do hlavy jako jednu z kvalitních, při hlubším pohledu do jejich historie jsem až nyní zjistil, že se jedná o křesťansky zaměřenou kapelu. Jo, to je proto, že nejsem kovaný Amík a jsem ignorant, pokud jde o anglicky zpívané texty, byť tímto jazykem plynně hovořím. Nikdy jsem se vlastně nezaměřoval na lyriku. Je to chyba, nebo není? Podle mě není, protože když se zaměřím na texty diskotékových hitů, to je pak pošušňáníčko v podobě debilních a opakujících se slov.

Osobně nic proti křesťanským kapelám nic nemám, P.O.D. totiž vždycky působili svěže a moderně a rozhodně na první pohled i poslech nikdy jejich víra nebyla tím prvním, co by mě na nich zaujalo… V pořadí jedenácté album „Veritas“ takové svěží a moderně znějící je. Na první dobrou totiž poznáte vokál zpěváka Sonnyho Sandovala, jehož hlavním umem je rap a anglické frázování. Ale nejen to. Na novince i dříve dokazoval, že je všestranný zpěvák a umí zpívat i čistě. Pokud jde o hudbu, pak vězte, že se zřejmě jedná o nejtvrdší a nejagresivnější album právě od doby „Satellite“. Po „Satellite“ se totiž jejich produkce silně odklonila od chytlavých houpavých rapmetalových songů, nicméně nu metal to byl pořád, ale chybělo tomu něco, co se dá těžko definovat. Novince ale právě to něco nechybí. Jakoby se P.O.D. vraceli právě na začátek století vybavení zkušenostmi, věkem a samozřejmě vyhraností. Dvacet let nebyli P.O.D. v mém sledovacím perimetru a nyní jsem náhodou narazil na informaci o nové desce a hned z toho bylo překvapení.

Album má perfektní produkci, chytlavé houpavé songy, klidná melodická intermezza střídají vypalovačky, těžké a tvrdé kytary se míchají s rapem a čistými vokály. Pěkné spojení. Ano, deska se pohybuje mezi působivými skladbami a momenty předvídatelnosti, ale to mi nevadí. Ba naopak, tohle album opravdu kvituji jako vyspělé a výtečné. Mezi opravdu podařené songy, nebo chcete-li hitovky desky, patří „Drop“, „Afraid to Die“ – nu metal s ženským vokálem (že by odpověď na letošní LINKIN PARK?), vypalovačka „Breaking“ nebo zajímavá střednětempová originální věc „I Won ’t Bow Down“ či „We are one (our Struggle)“.

P.O.D. jsem tak trochu považoval za odepsané, ale musím říct, že i po více než dvaceti letech umějí udělat parádní a chytlavé album, ze kterého čiší cosi, co někdo označuje X faktorem, ale já myslím, že je to jen to, že je to prostě nadstandardní album!

Seznam skladeb:

1. Drop
2. I Got That
3. Afraid To Die
4. Dead Right
5. Breaking
6. Lay Me Down (Roo’s Song)
7. I Won’t Bow Down
8. This Is My Life
9. Lies We Tell Ourselves
10. We Are One (Our Struggle)
11. Feeling Strange

Čas: 34:50

Sestava:

• Sonny Sandoval – zpěv
• Marcos Curiel – kytara, doprovodný zpěv
• Traa Daniels – basa
• bicí nahrával Robin Diaz

Hosté:

• Randy Blythe (LAMB OF GOD) (1)
• Tatiana Shmayluk (JINJER) (3)
• Cove Reber (SAOSIN) (8)

https://payableondeath.com/