Letošní teplé měsíce byly celkem hektické, bohaté na ne zrovna nejlepší události, proto je zde alespoň menší ohlédnutí za koncerty, které jsem během nich stihl navštívit. Astronomické léto v roce 2024 začalo 20. června a skončilo 22. září, proto jsem se rozhodl článek rozdělit na dvě poloviny.
2. 8. 2024 Ostrava – Garage, SOULFLY
Maxe Cavaleru jsem viděl naposledy v prosinci 1996 ještě se SEPULTUROU v Praze. Po jeho odchodu a založení SOULFLY jsem tvorbu obou táborů sledoval jen zpovzdálí, aniž by to ve mně zanechalo nějakou výraznější stopu. A tak jsem tento páteční večer, kdy vedra stále atakovala 35 °C, vyrazil pár zastávek tramvají na koncert kapely, kterou jsem ještě nikdy neviděl. Ohledně návštěvnosti jsem byl celkem skeptický, ale nakonec bylo vyprodáno. No, spíš si troufám tvrdit, že bylo prodáno tak o 200 lístků víc, než je kapacita klubu (sál odhaduju na 700 lidí + balkón). Ten byl tak namačkaný, že se mačkal každý na každého, minimálně tři lidi na metr čtvereční, odhadem! Smůlu měli třeba dva vozíčkáři zaparkovaní vedle zvukaře.
Oproti tomu bylo dobrou volbou, že nebyla povolána žádná předkapela, takže chvíli po 20. hodině večerní Max všechny příchozí přivítal česky: „Dobrý večer všem!“ a koncert SOULFLY mohl začít. Zazněly jak skladby hodně staré z prvních alb, tak novinky z posledního „Totem“. Já jsem rozpoznal tak čtyři songy celkem a „Prophecy“ jsem si s chutí zařval s celým sálem. V něm bylo neskutečné vedro od první chvíle (zaznamenal jsem kamarádovu hlášku, že je poprvé rád, že ten vysoký člověk před ním něco točí na telefon a aspoň něco vidí), proto jsem v polovině setu zvolil krátkou pauzu venku, kdy jsem v přilehlé restauraci viděl několik desítek lidí postávat u dveří, aby něco zahlédli v sálu nebo dva fandy, jak do sebe ládovali nějakou flákotu. Jinak koncert byl super a Max Cavalera je prostě frontman každým coulem! Každou chvíli hecoval dav výkřiky „jump,“ ke kterým později přibylo i české „ruce vzhůru“. (úsměv, kdo mu přeložil větu „Everyboby hands up“?) Možná byl někdo zklamaný, že nezazněly žádné skladby od SEPULTURY, ale za mě to bylo dobře – proč hrát coververze, když má kapela na kontě desítky vlastních skladeb. Po odeznění závěrečné „Eye For An Eye“ byl o půl desáté konec. Jo, bylo to za mě hodně pěkné a jak jsem nic nečekal, dostal jsem nakonec super akci…
16. 8. 2024 Ostrava – Zkušebny na Fr. Šrámka, V KOUPELNĚ JE BŘITVA, HSPTL:BRT, UŽ JSME DOMA hrají F.P.B.
Další horký pátek a tentokrát koncert konaný v areálu bývalých dílen jednoho ostravského učiliště, který už několik let slouží jako ateliéry nebo zkušebny. Byl jsem tady už asi počtvrté, tentokrát se jednalo i o narozeninovou párty, během které zahrály kapely. Jako první vystoupila ostravská alternativní čtveřice V KOUPELNĚ JE BŘITVA a bylo to, no prostě hodně alternativní. Popsal by to asi jako čtyřhlasou recitaci s občasnými výkřiky či podupáváním do podlahy (v sestavě mj. známý noiser Rejža). Po nich nastoupil novější projekt HSPTL:BRT, ve kterém působí členové jiných ostravských kapel (ŸPERITIFF, BUCHTY/NOUZE). Bicí, vřískání nějakých krabiček i do mikrofonu a na ságo hrál Áda z MASSOLA. Prostě harsh-noise. Na závěrečné UŽ JSME DOMA hrají F.P.B. je vyklizená zkušebna, nabízející odhadem 50 metrů čtverečních prostoru, už solidně zaplněna několika desítkami lidí, takže je zde hodně vedro a nedýchatelno. A pařilo se od prvních tónů této legendární punkové kapely, jejíž skladby jsou lehce přearanžovány do alternativnějšího UJD stylu s trubkou. Úžasné vystoupení, během něhož ani jedno triko nezůstalo suché.
17. 8. 2024 Hostašovice – Výletiště u Zrzávky, Vzdor Fest
Dopoledne volám Skuldovi, jestli se k nim nevejdu do auta, když na Vzdoru hrají s KULMOU, nebo jestli mám jet na novojičínsko autobusem. Odpověď je kladná a kolem poledne sraz na zkušebně, kde jsem účastníkem unikátní zkoušky tohoto bočního projektu SHEEVA YOGA, protože bubeník Viki pro střevní potíže není přítomen. Takže za bicími tentokrát sedí Skulda (jinak kytara), na kytaru hraje Maro (v původním obsazení basa), jen Marta a.k.a. Ute Fitta klasicky vříská do mikrofonu. S konstatováním, že po dvou zkouškách to zní celkem fajn a stejně nikdo nic nepozná, vyrážíme.
Takže je tady desátý ročník neskutečně pohodového festivalu, který mi posledních pár let přirostl sakra hodně k srdci. Tak tentokrát jen v sobotu, ale stačí i na jeden den, bo tohle je Valašsko! (úsměv) V pátečním programu hodně lákali např. NEŘÁD, BRÜNNER TODESMARSCH, SLAVENKUST či JUGGLING JUGULARS, ale nejde být všude. Slunečné odpoledně vybízí k příjemné akci, kterou odstartovali kopřivničtí AK-NÉ (nevýrazný punk). Po nich KNOTFRAUD, což je čerstvá kapela, ve které basuje Kokeš (ex-VETO). Pak KULMA a jejich švédský crust. Po vystoupení za kapelou došel týpek, že to bylo super, i když nemají basáka. Bylo vtipné sledovat konverzační přestřelku ve stylu: „Ale já jsem basák,“ „Ne, ty jsi hrál na kytaru,“ „Kytarista jsem já,“ „Ne. Vždyť jsi bubnoval!“ „Jo, ale bubeník je nemocný“. Měl pěkný zmatek v hlavě… Následoval hardcore/punk ON YOUR OWN z Polska a než se nachystali jihomoravští LIFE DISAPPOINTMENT, obloha potemněla a spustil se ukrutný liják, takže během chvilky bylo pod pódiem 10 cm vody. Atmosféra k jejich stenchcore jako dělaná, dokonce se našel i jeden plavec. KALOKAGATHIA je další mladá kapela (u mikrofonu Kanál, ex-JO RIITTÄÄ!) a předvedla obstojný hardcore/thrash. GODOT YOUTH je hardcore punk z Brna, to snad ví každý. A předvedli pěkné vystoupení. Osvěžením bylo polské trio FATE, kteří mě bavili díky roubování prvků reggea a dubu na punkové kořeny. Bohužel SEROTONIN ZERO si vůbec nevybavuju, patrně jsem se během nich schovaný pod přístřeškem kousek od pódia s někým vybavoval (jo, odnesl to Vojta, bubeník UJD). Staronového bubeníka mají INNOXIA CORPORA, který jejich svébytný punk svou hrou (vč. dvojšlapky) víc žene do metalu. Ale stále dobré! UJD hrají FPB tento víkend podruhé, oproti pekelnému vedru mokro a zima, přesto profesionální vystoupení. S kamarádem, od kterého jsem s vděkem přijal ubytování ve stanu, dáváme panáka na dobrou noc a závěrečné tři kapely vynecháváme. Za mě to byl opět povedený ročník a s fajn kapelami v příjemném prostředí s přátelskými lidmi. Už se těším na příště.
Jo a pozor! Vzdor Fest je navíc benefiční na záchrannou stanici v Bartošovicích a letos se vybralo neskutečných 67.000,-!
30. 8. 2024 Mikulov – Amfiteátr, Mikulove
Letos jsme se rozhodli strávit několikadenní dovolenou po pár letech opět v Mikulově. Během ní jsme mj. navštívili výstavu Andyho Warhola, v Dolní synagoze výstavu fotografií Jindřicha Štreita (jeho snímky zdobí obaly posledních dvou alb rožnovských KULTRA!) nebo nedalekou Lednici. A v závěru i „Festival nepopulární hudby“ Mikulove. Ten pod názvem Eurotrialog pořádal bývalý kytarista UŽ JSME DOMA Romek Hanzlík, po jeho smrti ale pokračuje dál pod novým názvem. Letos proběhl 20. + 4. ročník. Znám spoustu lidí, kteří sem jezdí pravidelně a pokaždé básní, jak je tento fest pohodový a přátelský. Očekávání byla veliká. A musím říct, že jsem čuměl. Tohle je opravdu tak trochu jiný festival, než jaký jsem doposud zažil. Už jenom tím, že areál amfiteátru, sice oplocený, byl volně přístupný a opáskování rukou na základě vstupenek probíhalo u stánku. Návštěvník s páskou byl pak oprávněný ke vstupu přímo do amfíku, kde se naházelo hlavní pódium. Druhá polovina kapel hrála v šapitó, které bylo přístupné komukoliv. Taky jsem nikdy neviděl pohromadě tolik hippíků či „starších“ lidí, kteří museli zažít underground 80. let. A vše v naprosto uvolněné a přátelské atmosféře. Super! Mimochodem, pěkná byla i prezentace fotografií Romka a z historie festivalu nebo přímo Romkových, nejen kolem plotu ohraničujícím mobilní záchody.
Během konce vystoupení kapely HROZNĚ v cirkusovém stanu jdeme omrknout amfiteátr, spíš nedobytnou betonovou pevnost, která má i za pódiem výtah pro aparát kapel. Tam jako první začínají PRVNÍ HOŘE se svým experimentálním mixem rocku a metalu. Neviděl jsem je dobrých 15 let, bylo to dobré, stejně jako po vystoupení odložená samoobslužná krabice od banánů s merchem. Následuje muzika v šapitó a OTK, pro spoustu lidí legenda, pro mě nuda. Zpět do betonu a HELMUTOVA STŘÍKAČKA, kytarová kapela z 90. let zpívající o Helmutovi, Hildě, léčebně atd. Neříkám, že konečně, ale rád jsem je konečně poprvé viděl. A užil, bavili hodně, starý repertoár pro staré posluchače zabíral i u mě. Navíc staří muzikanti obohacení o mladou krev, to mělo energii, i když spousta skladeb byla stará čtvrt století. TERRIBLE 2S ze Slovenska ve stanu jsem dal kousek. Pohodová muzika bývalých (čtyř) členů ŽIVÉ KVETY mi náladou a jemností evokovala třeba TARA FUKI. A pak vrchol dne, jeden z mých koncertů letos! PLASTIC DOGS z Japonska!!! Experimentální metal, za mě spíš math grind, bubeník, dva kytaristi a saxofonistka. Dejme tomu, že by staří MESHUGGAH místo growlingu používali ságo! Ale jaké!!! Za mě naprosto skvělé vystoupení, během kterého saxofonistka četla vzkaz pro fandy v angličtině: „Jestli chcete, abychom se dostali zpátky domů, prosím, navštivte náš stánek s merchem a něco si kupte. Děkuji!“ Roztomilou výzvu po jejich koncertě vzali fanoušci útokem natolik, po pár minutách ve frontě už vinyl nebyl (jen CD), tak jsem si koupil aspoň triko velikosti XL („Bohužel, omlouvám se, ale L velikost není!“), což nakonec továrna na textil v Tokiu vyřešila jak kvalitou, tak hlavně ideální velikostí pro mou postavu. Do toho ze stanu hráli holandští „rockoví kovbojové“ THE SPERMBANKERS a my vyrazili ke spánku a následnému rannímu odjezdu domů.
Jo, za to bylo hodně fajn a vřele doporučuju alespoň jednou za život návštěvu tohoto festivalu, jehož příští ročník proběhne 29.–30. 8. 2025 a vystoupí např. BUDOÁR STARÉ DÁMY, WWW, HUDBA PRAHA nebo UŽ JSME DOMA oslaví 40 let.
6. 9. 2024 Ostrava – Barrák, ILLEGALITY, N.V.Ú., THE EXPLOITED
Pořád horký den i večer, přesto hned po příchodu v sále naprosto nedýchatelný vzduch. Navíc ně N.V.Ú. nikdy nebavili. A ani teď ne. Dal jsem konec jedné skladby, začátek jiné, a z téhle tragické prádelny prchl pryč na zahrádku. Slovenští ILLEGALITY byli pro mě hudebně lepší, byť mě taky nikdy nebrali. I tak jsem vydržel asi 10 minut jejich melodického punk rocku. A pak tedy hlavní kapela, kterou všichni viděli několikrát, já poprvé. A možná naposled, dle různých rušení koncertů kapely skrz zpěvákova zdraví. Však i tento měl původně proběhnout na jaře. THE EXPLOITED naběhli se vší parádou, ožili i alko-zombie-punx a za mě to bylo hodně vydařené vystoupení. Energie doslova stříkala jak z pódia, tak i z pod něho, navíc hudba zněla hodně (punk)metalově, nechyběly hity jako „Beat The Bastards“, „Fuck The System“ nebo „Disorder“, kterou proslavili SLAYER a ICE-T na soundtracku Judgement Night. Jsem rád, že Wattie to v tom vedru vůbec přežil (po tolika infarktech) a já jsem je konečně stihl!
19. 9. 2024 Brno – Fléda, SØWT, MUDHONEY
O víkendu (14.–15. 10.) se nejen severní Moravou prohnaly vydatné deště a povodně, díky kterým bylo několik akcí zrušeno (mj. se voda zastavila pár metrů od ostravského Barráku, i tak byl sobotní koncert SILENTŮ zrušen) a spousta jiných subjektů utrpěla velké ztráty. Třeba u nás v práci jsme měli asi pět metrů vody a škody likvidujeme doteď! Tak bylo potřeba po těch prvních dnech po odklízení bahna si trochu odrazit a vyrazit na výlet!
MUDHONEY jsou, pro neznalé, v podstatě neznámými legendami. Začali hrát v druhé polovině 80. let minulého století. A když je tehdy mladíci v Seattlu viděli, rozhodli se taky založit vlastní kapely. A jak se budeme jmenovat? ALICE IN CHAINS? NIRVANA? STONE TEMPLE PILOTS? Takže tohle jsou zakladatelé tzv. „grunge scény“.
V brněnské Flédě jsem byl poprvé začátkem tohoto roku na tour NAPALM DEATH, rád jsem se vrátil znovu. Je to ideálně řešený klub, dostatečně velký a tento čtvrtek se nakonec sešlo odhadem 400 lidí. Navíc fakt hodně mladých na tak starou kapelu a ve finále jediným místním známým byl Martin Koubek (ex-TUMMO atd.). Předkapelou byli holandští SØWT, kapela složená z mlaďochů. Dva kytaristi se předháněli ve vyhrávkách, svými zpěvy doplňovali baskytaristku, vše jistil brýlatý bubeník, který vypadal, že utekl na turné z gymnázia. Nádherný noise rock říznutý post-punkem, prostě alternativa, kterou jsme chtěli slyšet. Tu předvedla i hlavní kapela MUDHONEY, která měla hodně alternativní říz. Ale vítězi i tak byli mlaďoši, kteří přesvědčili, abychom si od nich s Pajoshem nakonec koupili za 20 euro (měli terminál!) LP „Kids Hurting Kids“ (2023).
21. 9. 2024 Ostrava – Barrák, Mikill Fest 5
Je to až neskutečné, jak čas letí! Michal Cichý, bubeník mj. CEREBRAL TURBULENCY nebo RUBUFASO MUKUFO, už mezi námi není tak dlouho. Pět let uplynulo, co se fatálně vysekal na kole. Naštěstí vzpomínka na něj žije, i když tuhle sobotu jsem měl spíš pocit (dle pár desítek dorazivších), že přežívá. Škoda, hlavně z toho důvodu, že nabídka grindových kapel byla víc než zvučná.
První TOP SEKRET a UFONS jsme záměrně vynechali, následující duo IMPULSEALER však své kvality švédské školy grindu nezpochybnilo. Stejně tak jihočeské legendy INGROWING, které mají přátelství s ostravským regionem hodně v krvi! Jejich resuscitace v základním triu je zabíjející! I následující CONTRASTIC měli v Ostravě vždy dobrou základnu, jejich kombinaci grindu a elektronických prvků se tady dařilo odnepaměti. Navíc předvedli neotřelou pódiovou prezentaci s projekcí a spoustou blikajících červených žárovek. Tohle fakt nemůže nudit! Nejčernější svící tohoto vzpomínkového večera byli domácí MURDER RAPE AMPUTATE, v jejichž řadách právě půboví bývalí Mikillovi spoluhráči. Gore grind, ale ten pravověrný, old school hudebně. A k tomu vtipné masky (horrorový vokalista Kino v rifflových lacláčích a se zahradnickými nůžkami), jo, tohle funguje víc než tupa-tupa rytmy a sekrety kolem. Fakt nechápu, proč došlo tak málo lidí – přitom kapely hodně super a Michala taky dost lidí znalo…
Fotky Zkušebna: FB Už Jsme Doma
Fotky Vzdor: FB Vzdor, Bury, Valdemar Bednarz pro Fullmoon galerie
Fotky THE EXPLOITED: Valdemar Bednarz pro Fullmoon galerie
Fotky MUDHONEY: Pajosh
Ohlédnutí za koncertním létem 2024 (část 1.)
