RADEGAST – Otrávená generace

Tak ta neslavně slavná do kontejnerů vyházená deska je zase k mání za normální peníze. 

K albu „Otrávená generace“ se váže několik smutných příběhů:

• Bylo nahráno ve studiu, které nemělo s hardcorovou muzikou žádné zkušenosti. Ani muzikanti nebyli ve studiové práci zběhlí. Výsledkem byl zvuk, který nešlo označit slovem „povedený“.
• Vyšlo ve velkorysém počtu 3 000 vinylů, 1 000 CD a 1 000 kazet vlastním nákladem předáka kapely. Prodeje ale nebyly tak vysoké, jak čekal, což bylo i tím, že se o distribuci zpočátku staral sám, což v době bez internetu nebylo zrovna snadné. Navíc zájem o gramodesky začínal v roce 1992 slábnout. Ve finále po různých životních peripetiích skončila část nákladu v popelnicích.
• Frontman Milan Jonšta se kvůli vydání zadlužil a nebyl schopný dluhy splácet, takže mu museli pomoci rodiče a on následně na dluh vydělával prací v zahraničí.
• Kapela po vydání alba fungovala jen cca rok a i to přispělo k slabším prodejům.
• Až renesance desek přinesla vlnu zájmu o staré edice, najednou byla po „Otrávené generaci“ znovu poptávka, leč polovina nákladu byla dávno zrecyklována. Na různých bazarech a aukčních portálech se první press prodával za 100 euro. 

Všechny uvedené informace jsou součástí reedičního balení, které se opět velmi povedlo. V kombinaci s v roce 2021 vydanou deskou obsahující demosnímky jde o vyčerpávající materiál o kapele, která jako jedna z prvních psala dějiny tuzemského HC. Ke gramodesce (125 kusů má zelenou barvu, 375 bílou) obsahující „Otrávenou generaci“ je přiložený výborný vnitřňák, který na čtyřech stranách formátu 30 x 30 cm obsahuje texty ke všem skladbám, vzpomínky na původní vydání v češtině, překlad historie kapely z předchozího vydání („Demos 86/89“), dobové koncertní fotky a reprint článku z Gramorevue z roku 1990. Nechybí civilní fotka, osoby a obsazení plus kredity (kdy, kde, kdo / nahrával, fotil, psal, remástroval).

O původním zvuku se Milan Jonšta nevyjadřoval pochvalně, takže pro nové vydání prošel  remasteringem, který byl svěřený Otynovi (Davos), což znamená sázku na v rámci možností ostřejší sound. Starou verzi znám jen z YouTube, kde zní mizerně (ale YT obecně zvuk prasí), ale nová mi nikterak tragická nepřijde, vlastně naopak, zvuk mi přijde v pohodě, možná mají převahu nižší tóny, ale to nevnímám jako problém, slyšet je všechno a dobová patina není na škodu, zní to autenticky.

A muzika? Logicky podobná jako na demáčích. Většina skladeb z „Otrávené generace“ se na demosnímcích z let 1986 a 1989 objevila, novinek je poskrovnu. Asi nebudu otravovat se statistikou a vypisovat, která skladba z kterého dema je na té a té straně, která skladba z dem chybí a kolik je přesně nových. Kdo chce, může vše najít na Bandcampu PHR, který funguje naprosto skvěle a nabízí poslech vydaných desek bez omezení a lámání srdcí. I když jednu novou věc zmíním – je zařazená jako první a jmenuje se stejně jako album: „Otrávená generace“. Klidně se dá říci, že tento song udává tón – je rychlý i střednětempý, agresivní, s riffy, které nepůsobí lacině, s post-punkovými momenty, s textem, který toho říká o tehdejší době dost: 

Otrávený vzduch, otrávená voda, otrávené žrádlo,
jsme otrávená generace.
Otrávená země, otrávené stromy, otrávená zvířata,
jsme otrávená generace.
Naše děti budou dementní.

Skoro mi přijde škoda, že není písnička delší, protože některé motivy by si zasloužily rozvést. Což by se dalo napsat na adresu dalších položek, které jsou vesměs krátké, trvají minutu až dvě, ale i do této stopáže toho RADEGAST dokázali vměstnat až až. Většinou rychlé pasáže a odbočky k punku, tu převládá drive, jinde spíše ten punk, který má kořeny v Anglii v sedmdesátých letech. Nechybí ani post- náznaky, hlavně kytara si občas s nějakými podivnými tóny vyhraje. K dalším hitům lze zařadit „Bejrút“, v němž je popisován kontrast mezi životem v občanskou válkou zmítaném libanonském městě a u nás, „Prahu“ s TELEXOVSKÝMI postupy, takřka grindovou „Pubertální depresi“, která se v závěru láme k post-punku, možná i ke gotickému rocku. To „Nálet“ je řežba od začátku do konce, ale je třeba se při poslechu soustředit, a to ze dvou důvodů; prvním je, že song je slepený s dvěma dalšími, druhým, že jak je to tak rychlé, je hůř rozumět zpěvu, protože Milan slova seká s kadencí kulometu a nemůže to stihnout s pořádnou artikulací. Ke „zpěvu“ ještě jedna poznámka – je poznat, odkud kapela pocházela, severomoravský přízvuk je často patrný. Výborným textem disponuje po hudební stránce poněkud roztříštěná „Blbost“, což se rozhodně nedá říci (to o textu) o „poetickém“ „Hovnu“ ani odrhovačce „Pivo“, která načíná druhou stranu. 

Ta mi v globálu přijde o něco slabší, hlavně kvůli dvojbloku „Zlý den“ / „Bad day“, první je divně nazpívaná (melodickým hlasem, který mi neleze do uší), druhá je v angličtině a nazpívaná je zase zvláštně, možná je to parodie, možná za tím cosi vězí, ale já tomu na chuť nepřišel. Mnohem lepší je „Cesta do Evropy“ s textem, který shrnoval frustraci z porevolučního dění, což činila i „Beznadějná situace“ a svým způsobem i „Starý cyp“. Jinak depresivní je „Šedý život“ popisující běžný život těch, kteří se pořád za něčím pachtí a hraje k tomu nervně tepající muzika. Na podobné téma je textů více, i dva na konci nahrávky. Nahrávky, která si zaslouží zápis v archivu tuzemského HC tučným písmem a která by s lepší produkcí aspirovala na jednu z nejlepších žánrových nahrávek nejen své doby, ale obecně. Díky PHR Records došlo k její konzervaci na skvěle vypraveném vinylu, který se počítám brzy vyprodá a za pár let bude zase prodávat za balík. (úsměv)

Reedice – nebodováno.

Seznam skladeb:

• Strana A

1. Otrávená generace
2. První pomoc
3. Bony
4. Bejrút
5. Praha
6. Pubertální deprese
7. Vyvrhel
8. Pověz, že tam nebyl
9. Vlajka na půl žerdi
10. Nálet
11. Erotika-politika
12. Blbost
13. Hovno

• Strana B

1. Pivo
2. Nikomu nevěř
3. Něco není v pořádku
4. Zlý den
5. Bad day
6. Cesta do Evropy
7. Beznadějná situace
8. Starý cyp
9. Šedý život
10. Marná snaha
11. Lidi jsou hloupí a zlí

Čas: cca 35 min.

Sestava:

• Milan Jonšta – kytary, „zpěv“, hudba, texty
• Jiří „Bobeš“ Prokš – bass
• Jiří „Ďábel“ Pavlica – bicí 

Bandcamp

www.phr.cz