UNITED CORPSES – Ve smrti jednotní

Západočeská skupina UNITED CORPSES funguje zhruba šest let. Vznikla po rozpadu DEMÖRALYZÉRU, z něhož se rekrutovali dva členové, kytarista Krtek a bubeník Venca, třetím do party se o něco později stal zpěvák Fanda. Ač zpěváka a duo dělí generace, plují všichni tři na stejné vlně, která se zvedla už v osmdesátých letech a na jejímž vzniku se podílely punkové, HC i metalové kapely. U nás např. ŠANOV, HNF, NAŠROT / TÖRR, DEBUSTROL, KRYPTOR – toť inspirační zdroje UNITED CORPSES. Ti před debutem nahráli dva demosnímky, přičemž první „Dead Lives Matter“ (2021) vyšel na kazetách u Tapes Of Terror a druhý, „Seno, sláma, smrť!“ (2022), jen digitálně.

„Ve smrti jednotní“ je logicky poskládaný debut kapely, která nepíše dlouhou historii, dalo by se říci výběr z hroznů, neboli prakticky všechny skladby z demáčů v novém hávu a jen pár novinek. Pokud jsem v předchozím odstavci zmínil hardcore a punk, tak na desce jde spíše o pocit, nikoliv hudební postupy, které jsou hlavně metalové a převážně thrashmetalové. V osmdesátých letech by se asi říkalo black, thrash, speed, ale té černoty není tolik a melodie se taky objevují jen občas. Většina songů tepe ve svižném tempu, klasické thrash riffy, vyhrávky, přímočaré bicí, do toho Fanda řve většinou hlubším hlasem, ale nejen jím, občas nasadí ječák, frenetický řev nebo čistější polohu. Nechybí samozřejmě sóla, ale ani vyhlazovací pasáže – a prakticky vše uvedené se objevuje hned v první skladbě parodicky nazvané „Seno, sláma, smrť!“. Text je úsměvný a musím říci, že mě opravdu pobavil. Předpokládám, že do rolí vidláků pasují muzikanti sami sebe a jejich účtování s hipstery, heretiky a kritiky v zemědělských kulisách jasně ukazuje, že se pánové neberou smrtelně vážně – a ve finále samozřejmě vítězí: „je konec útlaku všech hudebních vidláků“. 

Materiál je poměrně dlouhý, 45 minut, což při muzice postavené na old school principech může znamenat, že se po nějaké době začnou skladby slévat. UNITED CORPSES jdou proti tomuto nebezpečí tím, že se snaží nahrávku nějak oživit. Daří se to různě, jednak těmi stylovými kroky stranou, nebo zařazením pomalých pasáží, např. úvod „Hřbitova“ je takový, podobně začíná i „Noční můra“. Řadě písní nechybí chytlavé motivy, zejména refrény se rychle dostávají do podvědomí, typicky např. ryze KRYPTOROVSKÝ v „Rande post mortem“ vedený v hardcore rytmu. „Noční můra“ se proměňuje několikrát, objevuje se i heavymetalový part. Některé nápady zní jako pravěká dema z osmdesátých let, např. „Smrt v kostce“ má primitivní start typu „brambory se sypou do sklepa“, ale ač se v takových chvílích neubráním úsměvu a hlavou mi běží myšlenky o naivitě, zároveň se přidává pochopení. Prostě tak nějak rozumím tomu, jak to má trio rádo, jak to má nastavené a jak si to mydlí po svém a neohlíží se kolem sebe, jen do té dávné minulosti. Zpěv je v téhle i následující skladbě hodně ujetý, ale zase… opakoval bych se.

Na druhé straně pokračuje podobně laděná jízda, hned v úvodní „Dead lives matter“ zpěvák vyjíždí snad ještě výše, ale zároveň zkouší i cosi jako recitaci, takže další prosvětlení nahrávky, v čemž kapela pokračuje i nadále, ale přece jen, 45 minut podobného divočení je moc. Při poslechu druhé strany se dostavuje únava materiálem, aniž by klesala jeho úroveň – pořád je to hlavně thrash prastarého ražení, sem tam s nějakým tím démoničnem nebo hardcore rytmikou.

Texty jsou hlavně o smrti v různých podobách, někdy v hororovém duchu, jindy odlehčené. A pak témata „veselejší“, např. o kurvě, co se vrací mstít po smrti svým vrahům, o nebezpečí číhající na seznamkách , farářových sexuálních praktikách nebo sebevrahovi (takže taky vlastně o smrti). Navzdory dvěma anglickým názvům je vše kromě několika sloganů v češtině, žádná velká poezie, stylová klasika opět z roku cvaj, víceméně jednoduché rýmovačky, sem tam nějaký vulgarismus, což obecně moc nemusím. Podobně laděné texty ale k téhle muzice patří a v angličtině by nepůsobily tak infantilně.

Co si určitě zaslouží pochvalu, je zvukový progres. Předchozí demáče zněly všelijak, jen ne dobře, deska na tom je lépe, byť se částečně nahrávalo v domácích podmínkách, kytary a baskytaru nahrál Krtek doma, zbytek se natáčel ve studiu Kdyně, kde to Václav Váchal taky zmixoval a prohnal masteringem. Zase… i sound si pánové udělali po svém, relativně čitelný, ale zároveň lehce ušpiněný – jak jinak.

Obal, aneb vzkaz: „Až vás pánové zase napadne vydat gramodesku, udělejte obal jinak. Jakkoliv, jenom ne tak, jak jste ho udělali teď: jednostranně potištěný dvojlist a příloha s texty a kredity. Tento způsob nesnáším ani u sedmipalců, natož u velkých desek. Nevím, o kolik korun dražší by byla jiná varianta, ale když už vydáváte desku, tak ji zabalte do klasické kapsy a do ní vložte přílohu s texty. Nebo do těch kapes sáhněte hlouběji a udělejte gatefold, klidně bez přílohy, s texty uvnitř. Což by šlo i v případě vašeho ekonomického dvojlistu, což bych taky viděl raději než to, co jste nakonec zvolili. Přitom titulní kresba je pěkná žánrová práce, navazuje na předešlé obaly a společně s logem dává jasně na srozuměnou, jaká hudba se na albu nachází. I textová příloha je OK, jsou na ní i fotky a další informace, nic tedy nechybí.“

Seznam skladeb:

• A

1. Seno, sláma, smrť!
2. Hřbitov
3. Rande post mortem
4. Narkonekromancie
5. Noční můra
6. Smrt v kostce
7. Horší než ďábel

• B

1. Dead lives matter
2. Kurva mstivá
3. Rande se smrtí
4. United corpses
5. Vzpříčení Krista
6. Sebevrah
7. Zmrdův konec (alt. verze)

Čas: cca 45 min.

Sestava:

• Fanda – zpěv
• Venca – bicí
• Krtek – kytary 

Facebook
Bandcamp