Nejbližší koncerty
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

LP 2023, Day After Records / rock / Česko

Jana Tomáše sleduju od dob jeho působení v THEMA 11. Po jejím rozpadu a krátkém intermezzu s MOTHER, škoda tak krátkého mateřského života, se objevila kapela TOMÁŠ PALUCHA, která mi léta přišla jako to nejslabší, pod co se Tomáš podepsal. Nominace na cenu Vinyla za jejich debutovou desku „Guru“ to jen podtrhla. Tyhle ceny nechápu, takže vše bylo na svém místě.

Dodnes si živě vzpomínám na iniciační moment, kdy se karta mojí náklonnosti ke skupině otočila a kapele jsem začal rozumět, což dorostlo až do tohoto bodu, kdy držím v ruce LP „Rauš“. Zkraje roku 2018 si jdu na koncert LVMEN do Akropole, kde předkapelou byli právě TOMÁŠ PALUCHA. Nečekám od kluků nic extra. Ale najednou to přišlo. Čtveřice muzikantů mě překvapila materiálem, který zněl najednou úplně jinak a hlavně mnohem lépe než to, co jsem odzíval na „Guru“. TOMÁŠ PALUCHA právě přehrávali desku „Čaro“, která teprve měla vyjít.  A tady jsem už doma. Jejich post-rockové, hodně zjednodušeně řečeno, muzicírování mě do sebe vtáhlo.

Podobným lehčím šokem, jako mezi deskami „Guru“ a „Čaro“, může působit i přechod z „Čara“ na aktuální „Rauš“. „Rauš“ znova vyznívá jinak, ale přesto nabízí dost prvků, díky kterým jsem si kapelu oblíbil. Navíc ony nové elementy, kterými je aktuální studiová podoba kapely obohacena, se mi vyloženě líbí.

Úvodní věc „Hlad / pistol“ navzdory svému pro mě neuchopitelnému názvu nenabízí žádný hudební hlavolam, ale jedná se o velmi příjemně šlapající kytarovku, kdy obě kytary pánů Tomáše a Paluchy tradičně zručně vyšívají, aby byly podpořeny šlapajícími bicími a pěkně nazvučenou a hlavně funkční basou. Velké překvapení nastává s následujícím songem „Never high Enough“. Nejenže si kapela z češtiny přeskočí do angličtiny, což všeobecně je dost nešťastné, ale v tomto případě mi kombinace více jazyků na jedné desce nevadí; zajímavé na tom je, že o vokál se postarala zpěvačka Soňa Amran z WHYOHWHY, kteří nedávno také na Day After Records vydali pěknou desku. Tím ale výčet nečekaných momentů nekončí. Tím největším je, že skladba se veze na vlně stylu, který má nejblíže k dubovému vyznění, kterému z podstaty žánru vévodí výrazná basa a velmi barevné bicí, nad kterými poletují parádní kytarové vyhrávky. Pravdou je, že do téhle skladby se právě ženský element krásně hodí. Za mě jedna z top položek na albu.

Za další výraznou věc považuju třetí instrumentální song „Nahlédněte“, který svou úvodní melodií a spiritem odkazuje na tvorbu LVMEN, což se chca nechca s personálním propojením těchto kapel v podobě Honzy Tomáše nabízí. „Nahlédněte“ je instrumentální óda na radost, silný kytarový nosný moment dokáže emocionálně pohladit. Vysokou laťku předchozích tří věcí nepodlézá ani poslední skladba na první straně „Wilde Jagd“, která je zase úplně jiná. Kromě hostujícího vokálu Dominika, který tu pro změnu zpívá německy, zaujme použití saxofonu, který do skladby dokonale sedne a je pro mě jedním ze zásadních momentů desky.

První strana ve vinylové podobě je takovým malým hudebním zjevením. Každá ze skladeb je jiná. Tři vokálem opatřené věci jsou zpívané pokaždé jiným člověkem (úvodní „Hlad / pistol“ si vzal na starost Honza Tomáš), navíc v odlišném jazyce. Kromě toho perfektně drží dohromady, a přesto, že jsou tak odlišné, nepůsobí to rušivě. V jiných případech bych na podobné pojetí nadával, ale tady nezbývá než smeknout, protože udržet takový koncept na uzdě není lehká disciplína.

Rád bych řekl, že si podobně ujíždím i na druhé straně. Ale ta je pro mě o něco méně výrazná. Netvrdím, že další čtyři skladby jsou slabé, ale v konkurenci s první polovinou alba nedosahují takového lesku. Možná je to pomalejším tempem páté a šesté věci „Serpent Handling“ a „Divočina“, které nejsou tak silné… z lehčího útlumu mě vytrhne předposlední „Induráin“, která je svižnější a tu klesající laťku opět pozvedne. Určitě je to i tím, že se tu podruhé objeví vkusně vložený saxofon. Závěr alba obstarává rozvážná „Good Man Bed Man“, ve které se za mikrofonem představí Todd Nesbitt, jehož hlasový příspěvek je k hudebnímu podkladu jako dělaný.

„Rauš“ je pro mě jedna z nejlepších desek loňského roku. Vnímám ji jako hudebního chameleona, kde hlavním dominantním vyjádřením je jakási post-rocková složka, na kterou je umně nabalováno x dalších výrazů, které má tahle kapela nějakým záhadným způsobem dar propojovat a daří se jí vyjít s vítězným štítem, který je opakem nějaké náhodné multižánrové slátaniny. 

Seznam skladeb:

  • strana RA
  1. Hlad / Pistol
  2. Never High Enough
  3. Nahlédněte
  4. Wilde Jagd
  • strana UŠ
  1. Serpent Handling
  2. Divočina
  3. Induráin
  4. Good Man Bad Man

Čas: cca 31 minut

Sestava:

  • Jan Tomáš
  • Libor Palucha
  • Tomáš Vondra
  • Vítek Chaloupecký

Bandcamp


Zveřejněno: 13. 05. 2024
Přečteno:
480 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář