Čau, tenhle rozhovor vzniká hned ze dvou důvodů, tím prvním je rozjíždějící se skupina ÁNNI, druhým návrat DARK ANGELS. Ale Venca má, nebo měl, prsty i v dalších projektech. Navrhuju na začátek krátkou bilanci, abychom si udělali obrázek, co bylo a co je. Takže Venco…
DARK ANGELS – Dark metal. Založeno v roce 2004, na kontě čtyři řadovky, další nahrávky a stovky odehraných koncertů v ČR i zahraničí. Perlička: Letos se kapela vrátila po pětileté pauze.
NO BELIEF – Death metal. Aktivní v letech 2010-2013, na kontě jedna řadovka. Perlička: Kapela vznikla na troskách kapely AGONY.
AFTER RAIN – Doom metal. Aktivní v letech 2010-2019, na kontě čtyři řadovky. Perlička: Kapela natočila i pátou desku, která ale dosud nevyšla (a nejspíš ani nikdy nevyjde).
THE RIVER OF THE LOST SOULS – Hard rock. Aktivní v letech 2016-2023, na kontě jedna řadovka. Perlička: V posledním roce kapela vystupovala pod názvem IN THE RIVER.
Stejný dotaz pro Neiru – co tvé další hudební kroky kromě ÁNNI?
ARTHEMION – Melodic metal. Založeno v roce 2014, já se přidala v roce 2016, když jsem se do jižních Čech přestěhovala z Moravskoslezského kraje. Kapele zatím vyšlo jedno demo, jedno EP a několik singlů. Letos kapela oslaví 10 let. Je to moje první a zároveň stále současná kapela.
ÁNNI
ÁNNI je, dá se říci, žhavým uhlíkem. Jak jste se dali dohromady? Potkali jste na tom, že máte oblíbenou stejnou muziku? I když u Venci – jaká muzika je oblíbená, když posloucháš všechno. (úsměv) Jakým žánrům dává přednost Neira?
Neira: Vzhledem k tomu, že oba už nějakou dobu hrajeme v kapelách, potkali jsme se jak jinak než právě na společných koncertech. ARTHEMION a DARK ANGELS (a později i IN THE RIVER) spolu často koncertovali (a stále tomu tak je). No a vloni Vencu napadlo, že mě osloví na spolupráci v ÁNNI. Myslím, že jsme v tu chvíli ani jeden netušili, co z toho vzejde, prostě jsme to zkusili a ono si to krásně sedlo. Co se týče mé oblíbené hudby, je to taky směska všeho možného, od symphonic metalu přes death metal, nu metal, folk metal až po atmosférickou pagan folkovou hudbu.
Název ÁNNI znamená co? Uvádíte inspiraci Islandem, takže mě napadá, jestli je to v islandštině?
Neira: S názvem přišel Venca. Měl už od začátku jasnou vizi a já jsem souhlasila. Napadá tě správně, že název je v islandštině. Znamená řeka.
Říká se, že ve dvou se to lépe táhne, ale v případě kapely to tak jisté není. Jasně, dva lidi se shodnou snáze než pět, ale zase nastává problém s obsluhou nástrojů na případných koncertech…
Venca: Já mám na starosti kompletní hudbu, Neira vokály, ačkoliv… i do hudby mi kecá! Ale to je dobře. (úsměv) Pro mě tohle není nic nového, jsem takhle zvyklý pracovat už od dob AFTER RAIN. Co je však důležité, ÁNNI vždycky budeme jen my dva, byť samozřejmě na koncertech nás budou doprovázet další muzikanti. Ale základem vždy bude naše duo. Jsme takoví SATYRICON… jen hezčí! (smích)
Jakým způsobem nahráváte? Asi nepotřebujete studio, dneska řada muzikantů natáčí doma do PC, což bude asi i váš případ.
Venca: S ÁNNI máme zajímavou filozofii. Považujeme se víceméně za audiovizuální projekt, kdy si všechno děláme vlastními silami. Líbí se mi na tom absolutní tvůrčí svoboda, kterou máme. Často je to o hledání… ale i to hledání je vzrušující a je součástí cesty. Naštěstí dnešní doba je podobným radostem nakloněna!
Jak dlouho hledáte ty správné polohy hlasu? Vzniká více verzí zpěvu, nad kterými pak dumáte a ve finále Neira něco i přezpívává?
Neira: Většinou si tak dva týdny stěžuji a jsem naštvaná, že do skladby nemůžu nic vymyslet, že mi to nejde a že se na to vykašlu. Pak mě to najednou osvítí a za dvě hodiny mám hotové komplet zpěvové linky i s vícehlasy. Připravuji si pracovní nahrávky doma a všechno pak dáváme do finální podoby u Venci, kde už většinou jen doladíme detaily.
Venca: Neira se vždycky snaží vymyslet nějakou neotřelou vokální linku, dva týdny naříká, že to nejde, a pak mi vytře zrak. (smích)
Texty máte v angličtině – o čem pojednávají?
Neira: Texty jsou hlavně o přírodě a o pocitech. Snažím se, aby text spolu s melodií fungoval tak, že člověka přenese přímo do skladby. Aby cítil tu vůni přírody, chlad, vítr… Nebo v něm vyvolal klid, nebo jinou emoci.
Máte představu, jaké je spektrum posluchačů vašich písniček – asi se na streamech dá vysledovat, odkud pochází ti, kteří stránky navštěvují…
Venca: Představu máme díky statistikám, které mluví jasnou řečí: Většina posluchačů je ze zahraničí. Obecně si myslím, že dneska už se v hudbě díky YouTube, Spotify a podobně hranice stírají. Už to není jen jeden malý rybníček, ale celý svět. Po vydání singlu „Ánni“ nám snad denně chodily zprávy, komentáře, zkrátka zpětná vazba z nejrůznějších koutů světa. To byla naprostá fantazie. Ta skladba byla průlomem. Nečekaným průlomem, hodí se dodat. Vlastně nás to hodilo do vody celkem nepřipravené. (úsměv)
Zatím jste udělali tři věci, které jste pojali jako „visualiser“, „music video“ a „lyric video“ a upnuli je na YouTube. Jako autorka je uvedena Neira, která v jednom případě použila video z Islandu a v dalším z tuzemska. U toho Islandu to vypadá na inspiraci např. u SÓLSTAFIR – líbí se vám záběry na severskou přírodu, a vlastně i tu naši? Příště budete taky pracovat s podobnými motivy, nebo by mohlo dojít na hraný klip?
Neira: Plánujeme určitě klipy, kde zase budeme i oba. Co se týče přímo hraných klipů, kde by byla i dějová linka, to zatím nevím. Vzhledem k tomu, že skladby jsou hlavně o abstraktních věcech/pocitech, tak budou i klipy spíš umělecky nekonkrétně laděné, aby dotvářely celkovou atmosféru. Jak už zmiňoval Venca, ÁNNI by se dali považovat za audiovizuální projekt, protože hudba, klip, grafika i vše ostatní je propojené a vzniká víceméně současně. Často už při tvorbě zpěvu mám představu, jak chci skladbu zobrazit i vizuálně, a je fajn, že v tomhle mám úplně volnou ruku.
Venca: Mě ty hrané klipy obecně nebaví. Většinou je to prkenné, spíš úsměvné, kolikrát to ani s hudbou nekoresponduje.
Kromě YouTube máte tvorbu i na streamovacích platformách, které mě úplně míjí, protože jsem stará konzerva, která potřebuje v ruce fyzický nosič. Tahle móda „jedna skladba za nějaký čas“ je dnes běžná, ale v tom obrovském množství takto prezentované muziky se už nikdo nemůže vyznat, orientovat… Doufám, že až nashromáždíte více skladeb, tak je vydáte na fyzickém nosiči…
Venca: Dřív kapely natočily desky a pak uvolnily několik singlů. Dnes je trend opačný. Zprvu jsem ho nechápal, ale nakonec to vlastně dává smysl. Každá písnička si žije svým vlastním životem, nestane se, že zůstane bez povšimnutí na albu. Osobně ale samozřejmě zbožňuji dlouhohrající alba a fyzické nosiče. I my budeme mít desku. A sakra… hrozně moc bych chtěl vinyl! Má to však čas. Nyní vydáme nový singl a s ním oslovíme první labely. Odezva na kapelu je skvělá, tak věřím, že bychom mohli mít štěstí. Popravdě v ÁNNI cítím potenciál, chci do toho dát maximum energie. Je to ta nejryzejší muzika, co ze mě kdy vyšla.
Asi se dá říci, že ÁNNI je plus minus doom metal, asi nejvíce z něj je cítit vliv THE GATHERING, hlavně z prvního singlu „Deliverance“, ostatně jako inspirační zdroje uvádíte právě uvedenou ikonu devadesátkového female fronted doom metalu, ale taky BLACK SABBATH nebo MYRKUR. Všechny tři dosud zveřejněné skladby jsou pomalé, éterické, postavené na posmutnělé atmosféře. Kapela produkující takovou muziku v Česku momentálně chybí, možná tu nebyla nikdy, takže zaplňujete bílé místo na mapě, na druhou stranu doom metal je na metalové mapě poněkud stranou. Jaké máte s ÁNNI ambice?
Venca: Označil bych nás spíš za pagan, Neira mluví o folk metalu. Ve své podstatě se jedná o pomalejší black metal s čistým ženským zpěvem, což samo o sobě tvoří zajímavý kontrast. A asi máš pravdu, u nás nic podobného není, alespoň nám to lidé často říkají. Myslím, že jsme docela dobře strefili dobu, aniž bychom to plánovali. Ve světě tyto fúze mají slušnou živnou půdu, o čemž nejspíš svědčí, že i nás si fanoušci hned od začátku našli. A ambice? To je docela vtipné. Na úplném počátku jsem si myslel, že to bude jen čistá radost, kdy si s Neirou natočíme několik písniček, jenomže to nabralo spád a dneska se nebojím říct, že jsem s žádnou jinou kapelou neměl takové snahu to někam dotáhnout. Cítím, že hrajeme něco, co není běžné, co se ale líbí, co funguje. Do toho mám vedle sebe zpěvačku, která do toho dává maximum, se kterou jsem na naprosto stejné vlnové délce… a která je nesmírně charismatická a má nejkrásnější hlas. Jsme na začátku, bude to dlouhá cesta, ale máme chuť a vůli si za tím jít. A studiovou prací to rozhodně končit nebude. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2026 se uvidíme na prvních koncertech!
DARK ANGELS
Pojďme ještě k návratu DARK ANGELS. Proč vlastně kapela cca v roce 2019 skončila? Napadají mě personální problémy spojené s vytížením většiny členů, Honza Kapák, Radek Popel, David Zíka – další kapely, další aktivity, přestali stíhat, nebo vám to přestalo ladit, nebo…?
Venca: Ne, chybu je třeba hledat u mě. (úsměv) Prostě jsem vyhořel. Místo abych se radoval z hezkých akcí, cítil jsem se unavený, že na ně musím jet. Starší muzikanti mě před lety upozorňovali, že se to stane, protože táhnout kapelu (v mém případě v jednu chvíli hned kapely tři) je vyčerpávající. Tvrdil jsem, že jsem výjimka. Že to miluju natolik, že mi to nehrozí. A bum. Dost jsem s tím bojoval, nevěděl jsem, jak s tím naložit. Pak přišel covid, který to vyřešil za mě. Přestali jsme se vídat, až jsem na podzim roku 2020 řekl, že končím. Všechno to ze mě spadlo. Technicky vzato se tedy kapela vrací po čtyřech letech, ale bereme to od posledního koncertu, který byl v roce 2019. Tuším, že se jednalo o ETEF ve Volyni. Chci ještě dodat, že poslední sestava DARK ANGELS pro mě moc znamenala. Všechno to byly výrazné osobnosti, kterých jsem si vždycky vážil. Hrát s Honzou Kapákem? S tím Honzou Kapákem, na jehož AVENGER jsem v šestnácti chodil a hltal jsem to? Zároveň to byla velká muzikantská škola. A když mluvím o Honzovi, ještě zmíním jednu perličku. Půl roku po tom, co k nám nastoupil, přišel koncertní comeback MASTER´S HAMMER. Každej druhej muzikant by zpychnul a na nás se vykašlal. On ne. Toho si moc vážím! Takže… kapela se rozpadla na základě únavy materiálu jejího kapelníka, rozhodně ne po lidské stránce, myslím, že jsme byli skvělá parta.
Poslední sestava z roku 2019 a ta aktuální se poměrně dost liší. Zůstalo řekl bych trio dlouholetých souputníků z většiny tvých kapel (ty, tvoje manželka Petra a Jakub Vondrka), ale druhá polovina kapely je nová, byť složená ze zkušených muzikantů, respektive zpěváka, o kterém nic moc netuším. Takže jak se nová sestava rodila a proč je taková, jaká je?
Venca: Za comebackem DARK ANGELS stojí souhra několika dalších událostí. Je zajímavé, že vloni začaly sílit hlasy, zda se nevrátíme, což jsem ještě na podzim odmítal. (smích) Nejvíc to nakonec rozhýbal bubeník Stresor, který s námi hrál v těch nejaktivnějších letech a natočil s námi dvě alba. Pořád mě popichoval, že bychom měli udělat comeback. Pak už se rovnou ptal, kdy konečně začneme zkoušet. Kdo ho zná, ví, že dokáže být neodbytný! (smích) Abych to vysvětlil, on se po letech vrátil k hraní a DARK ANGELS vždycky považoval za svou životní kapelu, zkrátka se chtěl vrátit domů. Měl to skvěle načasované, protože já v té době rozhýbal ÁNNI, což mi vrátilo chuť do tvorby a metalu. Neira mě svým nadšením vyloženě nakazila, takže i ona má určitý podíl na návratu DARK ANGELS. Na konci roku oťukávání přerostlo v to, že jsme se o tom začali konečně naplno bavit. Chtěli jsme fungovat jako za starých časů, kdy jsme se pravidelně scházeli ve zkušebně a pracovali na nových věcech, což se v poslední sestavě příliš nedařilo, protože jsme byli vytížení z jiných aktivit. Na basu jsme oslovili Míru (YTIVARG, ex-ISACAARUM), neboť je to kamarád, do zkušebny to má tak dva kilometry a je to perfekcionista, na kterého je spolehnutí. Bohužel z časových důvodů návrat odmítl Radek Popel, což nám popravdě sebralo vítr z plachet. Myslel jsem, že to na tom umře, ale zkusili jsme dát inzerát a záhy se nám ozval Pavel Stejskal. Hned na první zkoušce bylo jasné, že jsme měli štěstí.
Jak to teď máte ve zkušebně? Zkoušíte primárně starší songy, nebo už pošilháváte po nové tvorbě? Na plánovaných koncertech zazní jaké skladby – shodli jste se v kapele, co hrát a co ne, nebo jsi musel z pozice šéfa zavelet?
Venca: Setlist pokrývá celých 20 let kapely, což nikdy dřív nebylo. To je na návratu hezké, můžeš začít na čistém stole. Nemusíš řešit, že máš novou desku atd. Prostě jsem hodil na papír 11 songů, které podle mě fungovaly nejlépe, a až na dvě změny se toho držíme. Myslím, že pro fanoušky to bude atraktivní setlist. Chci ale zdůraznit, že nehodláme žít z minulosti. Jakmile budeme stoprocentně sehraní, vrhneme se na tvorbu nových skladeb.
Překvapilo tě, že váš ohlášený návrat celkem zafungoval, už máte potvrzených několik koncertů, na FB vás sleduje celkem dost lidí, kteří asi nezapomněli, nebo na vás možná narazili až teď?
Venca: Byli jsme z toho nervózní, ale zpětná vazba je vážně skvělá. Minimálně mě osobně to překvapilo. Na druhou stranu… celé ty roky se furt někdo ptal, kdy se vrátíme. O to víc vloni, kdy jsem začal v rozhovorech říkat, že jsem díky ÁNNI opět dostal obrovskou chuť hrát metal. Ale jo, nečekal jsem, že to bude až takové. Píšou staří fanoušci, ale i kapely, se kterými jsme hrávali. Je to super. Přijde mi, že až teď si konečně uvědomuju, že jsme si s DARK ANGELS nějaké jméno přece jen vybudovali.
