Metal Age Prod. poměrně nedávno vyslali do světa pozoruhodné promo CD, na němž dostalo příležitost k prezentaci celkem 21 kapel a stejně jako u kompilace Grimoire Productions (vol.10) hýří i tenhle počin potěšitelnou stylovou barevností.
Prim na disku hrají tři neotřesitelné pilíře současného metalu ? death, grind a black v podání neokoukaných kapel, v drtivé většině z Německa. Výrazné zastoupení tu ale mají i bandy z metalově exotických zemí jako jsou např. Francie, Itálie a Španělsko. Na první dojem a v porovnání s kompilačkou od Grimoire, zaměřenou víc na dark, gothic a doom, máte u tohoto dílka co do činění s tvrdším, syrovějším materiálem, na kterém si smlsnou především příznivci výše uvedených žánrů, i když?
Celé CD zahajuje skvělý vál od legendy AVULSED; kapely, která je jen mezi spolky na své domovské scéně (Španělsko) pokládána za nejzkušenější vůbec a její album ?Gorespattered Suicide? to jen potvrzuje. Chytrý brutal death a vokál mistra Rottena jsou zatraceně nakažlivé?:-)
Dvojka na přehrávači a představuje se česká scéna, satanžel naposledy ? PANDEMIA a její nejnovější ultratechnický death se mi do vkusu prostě nestrefili. Neupírám kapele sehranost, namakanost a snahu o odlišný zvuk, ale na druhé straně na mě materiál působí poněkud uměle, nepřirozeně a coby fandu mě nebere. Nic, čas na blackovou introdukci - NECRODAEMON otvírá mohutný blok německých kapel. Black jak mazec, žádný atribut stylu nechybí, trošku zbordelená mjuzik se ze zběsilého tempa přenese do těžších pasáží, aby pak vyvrcholila v úchvatném rychlém finále s pekelným sólem. Jestli vám zvuk kytar připomíná Dark Funeral, tak jste poznali správně, ale troufám si říct, že tady se žák vyrovnává mistrovi. Skvělá řežba.
GUERRILLA z Kolína (nad Rýnem) předvádí řemeslně precizní fúzi melodic deathu a thrashe. To, co tu převažuje, je kupodivu stařík thrash a i tohle stojí za hlubší poslech. Nostalgicky metallické vyhrávky jako vytržené z poloviny osmdesátých let navnadí a deathově přitvrzené nářezy s kajtrovými odrazy dochutí tuhle povedenou věcičku. Vzhledem k tomu, že se jedná o song z druhého alba, doufejme v další zdárný vývoj bandy, poněvaadž žít jen z klasiky let minulých ? to přec nejde donekonečna?
INHUMATE a po deathových a blackových záležitost pořádná porce francouzského grindu. Motor traktoru už běží a řeznické komando se právě dává do práce. Zabíjačka jak má být! Grindová klasika ? co nejtvrdší zvuk kytar, prasečí ryk, přímočaré kompozice a hlavně naprosto odosobněný a bezcitný nátěr, na který nestačíte točit kebulí. Na pařbu super, ale fajnšmekrům a lidem s citlivějším vkusem (a hlavně sluchem) nedoporučuju :-)
Věcičku ze svého debutu ale zrovna servírují další zástupci německé scény ? ERADICATE a jejich technický death trochu zlobí zvuk a ne zrovna výrazné vokály, ale napoprvé je to docela ucházející. Trochu přidat na vlastním ksichtě, teď je to ?jen? deathový průměr.
A pro změnu zase BM ? a přímo z Norska! KOLDBRANN po čtyřech letech existence vydali svou první desku a nevím, jestli je to tamní školou černé muziky, ale nevědět, že to hrají oni, začnu na přehrávači projíždět starý Stormblast od Dimmu Borgir a hledat, který že je to vlastně song. Podobnost s touto úspěšnou kapelou je až do očí bijící ? čiší z hudby, vokálů a považte ? i z promo fotek. Ale ani plagiát to není. Nenáročná muzika, která v sobě skrývá zárodky pozdějšího atmosférického blacku (jak jej ostatně Dimmu Borgir představil na Enthrone Darkness?), se i přes jednoduchost dobře poslouchá a nechybí jí ani ten ?UG feeling? v podobě zahulených bicích a vikingských vyhrávek. Pro připomenutí starých dobrých časů ideální, pro příznivce blackové progrese přímo depresivní materiál.
CELEBRATUM patří k těm zkušenějším a hraní s Ancient, dvě vydaná alba a skoro desetiletá existence poskytly kapele dost času na vybrušování vlastního zvuku. Death/black se sypačkami a sázející na mohutnou zvukovou stěnu je perfektně zvládnutý, nářez prokládají rychlé technické vyhrávky šmrncnuté norským, švédským a britským blackem. Docela v poho, ale obávám se, že takový zvuk má dnes už příliš mnoho kapel a materiál Celebratum mezi ně, žel, poněkud zapadá.
Čerstvý vítr přináší FALL OF SERENITY, německý metalcore. Šťavnatý, průrazný zvuk a technické nakřížení HC s death metalem zlobí jen trocha obyč zvracák tlačený v jedné monotónní poloze, jinak ale velmi kvalitní materiálek.
REQUIEM AETERNAM mají být melodický black metal původem z Urugaye, ale jejich vál má s tímto pojetím černého kovu společný toliko název (?Antichrist?). Tahle vyměklost má nejblíže tak k thrashi, tuctovost je snad všudypřítomná a nad zařazením této kapely na kompilaci jen kroutím hlavou. Ve srovnání s ostatními kapelami na disku se deficit kvality ještě násobí.
To MIDWINTER (Ger) mi rychle spravují chuť a jejich silně éterický vznosný black s klávesami nezapře ani inspirace a vlivy typické pro zemi původu kapely ? při poslechu zaslechnete zřetelné heavy vlivy, které tu ale nejsou na škodu. Slabina, spočívající až v příliš častém čerpání z cizích vzorů a která je typická pro více německých metalových skupin, je poznat žel i zde ? málo rozvinutý vlastní ksicht a trochu přehnaný respekt ke Cradlům?
Jedenáctka vás zaručeně vytrhne ? nefalšovaný heavík z Itálie v podání veteránů RAIN. Zvuk s charakteristickými vysokými vokály, sólíčky a power-vyhrávkami není nakažen žádnými moderními novotami a pokud vás láká vskutku historický old schůl a máte už po krk těch blijících, krkajících a krákajích ?bendů?, pak jste asi na správné adrese. Můj šálek čaje tohle nikdy nebude, ale dělejme, co nás baví.
Další zklidnění přináší metal-rockový RIEFENSTAHL, zpívající důsledně v mateřském jazyce a právě zvučná němčina muziku nejvíc přitvrzuje. Na hudbě Riefenstahl oceňuju potešitelný prog-zvuk, kdy kapela dovedně kombinuje vlivy gothic metalu, moderního cinkavého rocku a elektroniky. Skladbička ?Ist es?? ostatně kráčí důstojným krokem a její poslech není žádná nuda, i když je to skoro metalový popáč. :-)
Kratičkou věc si na kompilačku nachystali Francouzi COITUS. Kapela je zajímavá minimálně svou kombinací thrash metalu, deathu a blacku. Old school deathové zasekávačky se najednou bez varování zlomí do známých pagan melodií (viz náš Trollech) podpořených bojovnými výkřiky vokalisty. Při těchto pasážích se mi bezděky vyjeví armády severských válečníků sborově křičících a mávajících štíty a sekyrami před bitvou. Z deathu naráz black jak poleno, a pak zase zpět. No považte, že z takové stylové míchanice se člověk musí chvilku vzpamatovávat! Ale bavil jsem se skvěle, tohle se jen tak nevidí. :-))
Z Francie přes hory a lesy do Itálie na kus pořádného HC ? AGABUS se nevydávají na riskantní experimentátorské výlety a drží si klasický corový výraz. Zpěv se v táhlých výškách trochu třese, ale muzika je metalově přiostřená, nechybí rychlé thrashové výprasky a řemeslo je tu v zásadě dobré, i když osobně bych šel raději do progresivnějších spolků.
Tohle přání mi ale rozhodně nesplní brutální hard & heavy výmaz v podobě německých DR. ROCK INC. Jedovaté poznámky na adresu pojmenování kapely ponechám stranou a zaměřím se na hudbu. Dobře zahraná záležitost, která ale jen dokazuje ustrnutí stylu a nespraví to ani motorkářský sound kytar. Nu a i přes pěkné sólo ke konci tuhle záležitost doporučuju jen těm největším konzervativcům.
Razantní přitvrzení a vál pro prasátka v podání brutal death/grindových TOMBTHROAT. Údery na škopky sypou zatraceně rychle, prsty na hmatníku se rychle míhají a v horkém kotli plném bahna a v dešti se právě roztáčí páča věrných grinderů. Kapela jen minimálně sleví z rychlého, technického tempa a nabušená ochutnávka z lednového alba (Out of the Tomb) šlape sakra dobře.
Naopak ani zřejmá inspirace jedinečnou tvrdostí amerických Obituary nezachránila deathový HEXENHAMMER před šedí průměru a vál ?Rebel Amok Suicide? na mě dost možná právě proto neudělal valný dojem.
Blackové intermezzo v podobě BLACK HORIZONS z Německa, kteří zase čerpají z tvorby starých Dissection a Satyricon. Ani tady bych pro nějakou progresi nechodil, ale na druhou stranu se jedná o dovedně a poctivě odvedenou práci v duchu klasiky stylu, kytary mají příjemně infernální zvuk a kapele nelze upřít ani techniku, která nejvíc vynikne právě ve středním tempu. Docela ucházející věc.
Předposlední jsou Estonci CATAFALC a jejich death. Jedná se o tvorbu z prvního alba ?Pain Performance?. Technikou prodchnutý smrtící kov nepostrádá nápadité pasáže a rychlá napískáváná sólíčka. Tempo skladby sice není nijak závratné, ale žádný strach ? při poslechu se neuzíváte, neb na první album je to dost promakaný matroš. No a jestli máte rádi deathovou Ameriku (USA), pak by vás mohla tahle placka oslovit.
Na konec se do práce dávají death/blackoví ORKUS, kteří na scéně debutovali v r.2001 albem ?Thorns?. Opět Německo a opět přejímání cizích vzorů ? vliv švédské melodiky se nedá přehlédnout, blackové střídání strun ve vyhrávkách v monotónním rytmu odsýpajících bicích ostatně také ne. Pozoruhodné je také heavy/thrash intermezzo, i když kombinace výše uvedeného ve výsledném dojmu trochu skřípe. Muzice ale nelze upřít energii a šťávu a nebýt vyloženě nevýrazného vokálu, byla by to docela prima jízda...
A to je taky konec další zajímavé kompilace, která splnila účel a až na výjimky představila metalové občině zajímavé a schopné spolky, povětšinou z ciziny. A když se příště na kompilačku vleze víc českých a slovenských kapel, zlobit se určitě nebudu. :-)
Čas: 76:30
Seznam skladeb:
- AVULSED ? Gorespattered Suicide
- PANDEMIA ? Streams of Destinies
- NECRODAEMON ? The Last Havoc
- GUERRILLA ? Imperial Gloom
- INHUMATE ? The Fight
- ERADICATE ? Complete Eradication
- KOLDBRANN - Kaosmanifest
- CELEBRATUM ? Death-gate
- FALL OF SERENITY ? Behind the Veil
- REQUIEM AETERNAM ? Antichrist
- MIDWINTER ? Dying in Vein
- RAIN - Wings
- RIEFENSTAHL ? Ist es?
- COITUS ? Lug
- AGABUS ? Responses
- DR. ROCK INC ? Definitely Deaf
- TOMBTHROAT ? Bad Blood
- HEXENHAMMER ? Rebel Amok Suicide
- BLACK HORIZONS ? Princess of Suicide
- CATAFALC ? Death in Deathrow
- ORKUS ? Pagan Dust
