Jednou z výhod navštěvování koncertů je i možnost dostat se k novinkám již v den či několik dní před jejich uvedením na trh. Tentokráte se to podařilo s novým albem Tonyho Martina, které se dostane na pulty nejdříve 18.11.
Album se mi do rukou dostalo v klasické krabičce s papírovým přebalem k desetiletému výročí společnosti MTM MUSIC a celkově lze říct, že je vnější přebal velmi pěkně provedený. Zobrazuje stín orla, prolétávajícího plamenem v jakési "hvězdné bráně". Po otevření bookletu ihned zaujme rozsáhlá předmluva Tonyho Martina k celému albu - jenom ona sama zabírá tři stránky v bookletu. V předmluvě se mimo jiné Tony zmiňuje o svých aktivitách za posledních deset let, které uplynuly od jeho vyhazovu z Black Sabbath, o jeho plánech s novým albem a také o samotných písních na Scream. Píše zde též o Raisin Hell...
Raisin Hell je otvírákem celého alba - ultramelodická střednětempá píseň vyloženě nakažlivá na první poslech. Co je na ní ovšem tolik zvláštního jsou bicí v této písni - byly nahrány začátkem devadesátých let dnes již mrtvým Cozy Powellem. Ten v té době věnoval své bicí party Tonymu s tím, že z tohoto partu jednou bude otvírák Tonyho příštího sólového alba. Škoda jen, že se jej nedožil a nemůže si poslechnout jak skvělou píseň k jeho bicím Tony složil.
Druhou píseň, Bitter Sweet, uvádí syntetizátorem upravená baskytara, která dává až doomovou náladu celé písni - velmi heavy začátek provázený Tonyho vypjatým zpěvem podkreslený těžkým kytarovým riffem. Mám-li tuto skladbu přirovnat k nějaké skladbě z éry Black Sabbath, pak jednoznačně Virtual Death z Cross Purposes. To ovšem platí jen do poloviny písně, neboť od ní se píseň rozjíždí k vyšším otáčkám. Podobnou kompozici má i třetí skladba alba ? Faith in Madness - začíná vyhrávkou na španělku, pak klasický heavy riff, a ke konci skladby opět přichází zrychlení.
Po velmi kompozičních skladbách přichází dva přímočařejší kousky - I'm gonna live forever a titulní Scream. I'm gonna live forever je opět střednětempá svižnější záležitost, která v sobě čímsi evokuje svižnější písně Deep Purple či Rainbow. Celá píseň je lazená na veselé melodické lince, což ještě umocňuje Tonyho vtípek před sólem skladby.
Scream začíná Purpleovskými klávesami, do nichž se ozývá zvuk startované motorky. Rabiácká jízda začíná. Píseň je lazená pochmurněji než předchozí a tomu odpovídá o těžší tempo skladby. Perlou je ovšem sólo - to obstarává (i naživo) sám Tony Martin na elektrické housle.
Podobně svižná jako I'm gonna live forever, ale více kompoziční je i skladba Surely Love is Dead, která je postavená hlavně na rytmice - perfektní spolupráci bicích a basy, jimž pouze sekunduje kytara. I u této skladby je poznávacím znamením sólo - to je postaveno opět na rytmice, která podtrhuje sólo hrané na španělku.
Nejrozporuplnější písní alba je The Kids of Today (Don't Understand the Blues). Celkově se na album trochu nehodí, ačkoliv jde o vynikající píseň. Stylově by asi nelépe šla tato skladba zařadit k progresivnímu metalu - rytmikou, melodikou, podkreslením počítačovými klávesami. Ty zde dokreslují slova písně, ve kterých Tony píše o silném vztahu dnešních nejmladších generací k počítačům. Perla této písně se nenachází paradoxně na CD, ale v bookletu. Slova písně uvedená v bookletu k písni na CD od druhé sloky vůbec nepasují :-) Vlastně jsou úplně jiná :-D
Před poslední skladbou, kterou je Field of Lies se nachází, jako oddělení od zbytku alba, lehká balada Wherever You Go, v níž je Tony Martin doprovázen pouze na španělku.
Field of Lies. Nezávažnější skladba celého alba. Napsaná je jako reakce na dění v Iráku a vlastně v celém světě, kde politici vraždí lidi svým perem. ("Seems the pen is mightier than the sword, how many lives did you sign away.") Pro zesílení atmosféry písně se dokonce rozhodl Tony Martin vyrobit vlastní kytaru, kterou je možno naladit do A.
Tak toto je nové album Tonyho Martina. Vynikající, plné nové energie. Když člověk chce, najde si tam svoje odkazy na éru Black Sabbath, ale proč to dělat - i bez toho toto album nemá chybu. Důležité je, že Tonymu se podařilo vytvořit vlastní album s vlastní tváří a překročit tak stín padlých Black Sabbath. Takhle se má hudba dělat a všem novým kapelám lze jen vzkázat - tady se učte.
Čas: 43:37
Seznam skladeb:
- Raisin Hell
- Bitter Sweet
- Faith In Madness
- I'm Gonna Live Forever
- Scream
- Surely Love Is Dead
- The Kids Of Today (Don't Understand The Blues)
- Wherever You Go
- Field Of Lies
