Francouzská plus minus blackmetalová scéna je velmi pestrá a díky aktivnímu labelu Les Acteurs De l’Ombre Productions hojně prezentovaná i na našich stránkách. Skupina PÉNITENCE ONIRIQUE se objevuje potřetí, recenze vyšly na obě předchozí alba, která byla relativně odlišná, jak kvalitativně, tak po hudební stránce. Zatímco z debutu zněl standardní melodický black metal, druhý počin byl pestřejší a koketoval s post-black metalem. Novinka je zase trochu jinde…
A nejspíš je to tím, že se neustále mění sestava, ve které se popravdě nevyznám. Nevím, jestli se mění muzikanti, nebo jejich přezdívky, případně se přezdívky kosmeticky upravují; netuším, jestli je Noctürn na novince stejný jako Noktûrnos minule, asi jo, další jsou v aktuální sestavě nejspíš noví, samozřejmě s výjimkou Bellovesose, který jako jediný v kapele (původně dvoučlenném projektu) působí od založení.
Novinka se zpočátku tváří nasypaněji, „Désir“ je po ambientním intru jízda na divoké vodě, klepačky, bzučící kytary, řev a skřehot s kadencí kulometu, ale co chvíli vykoukne melodie, takže posluchač čeká a čeká, kdy že se něco pohne jinam. Několik náznaků se objeví, po nich další atak, postupně ale songem probleskne nějaké to světlo v podobě kytarových melodií a vokál i hudba naberou epičtější ráz. Prakticky podle stejného mustru se odvíjí i druhá „Les Mammonites“, ve které mi ony epické nebo melodické pasáže přijdou o něco silnější. Deska tak nějak příjemně plyne, změny temp a nálad jsou pozvolné, nic se s ničím netluče, dlouhé skladby (šest až deset minut) nenudí, v pravý čas je zařazeno něco, co zapůsobí, ve třetí „Nature morte“ je to hned doomový úvod, který se překlápí v další honosný úsek, který špiní akorát extrémní vokál.
Album půlí instrumentálka „Lama-sabachthani“, u které jediné mi napadá souvislost s nějakým post- čímsi, i když jde spíše o ambientní záležitost, po které se zase vracíme do podobných sfér jako v případě předešlých tří songů. Post-black metal, se kterým se minule koketovalo, je tentokrát přítomný minimálně, vyhrává se podle tradičních meloblackových not, čímž nechci říci, že je to špatná cesta. Muzikanti jsou zruční nejen jako instrumentalisté, ale i jako skladatelé, nápadů na osvěžení mají taky celkem dost, zvuk kytar je místy zajímavě zabarvený, zejména v „Je vois Satan tomber comme l'éclair“, kde zní i piano, na které hraje hostující hráčka. Nejen díky zapojení piana, ale i kvůli zařazení dramatických pasáží mi tenhle song přijde nejsilnější, ale celkově jde o vyrovnané album, které asi sedne hlavně fanouškům melodického black metalu, kteří si dají líbit melodie skromnějšího rázu a nestojí o cukrkandl a vlezlé melodie – ty se na kompletu nenacházejí, vždy jsou to melodie rozumně chytlavé a mnohdy i schované nebo lehce pokroucené, což je případ předposlední věci „Pharmakos“, která se sem tam vymaní z koloritu nahrávky a nabere lehce avantgardní ráz; o post-metalu bych ale nemluvil. Závěrečná skladba hraje skoro deset minut, takže je nabíledni, že se s ničím nespěchá, úvodní doommetalový motiv se opakuje a různě variuje, hluboký vokál k tomu pasuje, stejně jako odlehčená jemná část, v níž zní kytary pěkně zvonivě; prolínání zahuštěných a provzdušněných partů je fajn, ale v druhé polovině už to začíná být dlouhé a ani sporadické zařazení čistých vokálů není ničím extrovním – tady se mohlo krátit.
Vydavatelství LADLO si zakládá na kvalitním zpracování obalů, ten, v němž je uložené CD „Nature Morte“, je jedním slovem parádní. Jak titulní motiv, tak podobný na vnitřních stranách digipacku, vypadají moc pěkně, autor pracoval s přírodninami a kolem větví akátu naaranžoval další rostliny, které dohromady tvoří pěkně vybarvené zátiší. Nechybí ani booklet s texty a sestavou (zbytečně tmavý, těžko čitelný i za dobrého osvětlení), informace o nahrávání a několik citátů významných osobností historie, vše (kromě nástrojů a informací o nahrávání) ve francouzštině, což je u labelu a jeho kapel taky obvyklé.
Seznam skladeb:
- Désir
- Les Mammonites
- Nature morte
- Lama-sabachthani
- Je vois Satan tomber comme l'éclair
- Pharmakos
- Les indifférenciés
Čas: 46:07
Sestava:
- Bellovesos – lead guitar
- Noctürn – ambiant guitar
- Obscur – bass
- Iendar – drums
- Vorace Tenebrae – rhythmic guitar
- Logos – lyric & voices
