Podzim se blíží… Tak začíná tiskovka vydavatele, která přibližuje druhé album západočeské skupiny LLYR. Podzim je v metalovém světě tak nějak nenápadně spojovaný s doom metalem, v životě pak se zpomalováním životního rytmu. K LLYR pasuje oboje, jak pomalé životní tempo, tak doom metal. K tomu tempu – druhé album za dvacet let existence. K tomu doomu – debut „Two Years of Emptiness“ vydaný v roce 2010 k němu měl blíž, ale novinka s ním taky úspěšně koketuje.
Důvody, proč byla prodleva mezi alby tak dlouhá, jsou při pohledu na seznam muzikantů, kteří kapelou prošli, jasné – personální změny, neustálé personální změny. Když se objevila zpráva, že LLYR vydávají nové album, překvapilo mě to. Myslel jsem si, že už je s kapelou ámen, že se to Jakubu Uhlíkovi rozpadlo pod rukama a už nedokázal sehnat nové spoluhráče. Leč zdání klame, nová sestava LLYR je na světě, z té předchozí zůstal s Jakubem (baskytara, klávesy) jen kytarista Franta (neboli Olav; ex-MYTHOPOEIA, ex-GOLD OF ATHANOR, ex-WITCHCRAFT), nově se připojila jedna „známá firma“, bubeník Míra (neboli Ottar Distress; SORATH, ex-MYTHOPOEIA) a dvě pro mě nové tváře, zpěvák Karel (ex-GOLD OF ATHANOR) a kytarista Dominik.
Tahle parta na předchůdce navázala, nachystala komplet nových songů a otázka zní, jak (ty songy) zní? Jako v devadesátých letech. To je zaklínadlo, které se hojně používá, když je třeba nějakou nahrávku rychle někam zařadit. Někdy je to trefné více, někdy méně, na album „Wings“ to ale sedne dokonale – nejen podle mého mínění. Stejně to vidí vydavatel, který na hudbě devadesátek vyrostl a který v tiskové zprávě na devadesátá léta odkazuje nikoliv jednou, ale hned dvakrát. (úsměv) Stejná slova volí v průvodním dopisu kapela; když už jsem u průvodního dopisu, tak doplním, že spolu s CD bylo doručeno ještě CD-R s bohatou nadílkou fotek, grafických podkladů a nahrávkou v digitálním formátu, což je přístup, který se dnes už moc nevidí a mně jako staromilce těší, že to ještě někdo takhle pojme.
Stejně tak mě těší, že tu je label, který když cokoliv vypustí do světa, tak s obalem na úrovni. Mnohdy, pokud jde o CD, jako výpravný digipack, vždycky s grafikou, která má řád a styl. Digipack LLYR sice není rozkládací jako dětské leporelo, ale oku lahodící je, výtvarná stránka působí dotaženým dojmem, vše je na svém místě hezky srovnané, titulní kresba se taky povedla, Marek Pišl odvedl dobrou práci, podobně jako na albech QUERCUS, UMBRTKY nebo SELF-HATRED.
Ale zpět k LLYR. Ti na novince vsadili na mix doom a death metalu, ten opatřili silnými melodiemi, což je kombinace, která bodovala v již několikrát zmiňovaném období a u pamětníků myslím boduje doposud. LLYR na to jdou chytře a s fortelem, bez dlouhého intra (to krátké je vměstnáno do prvního songu a má podobu šepotu) cílí rovnou na komoru. Dusající bicí, zahuštěná muzika, překvapivě svižné tempo, následně bigbítový rytmus a vstup frontmana, který od prvních chvil dokazuje, že mu nečiní problém ani hrubý, ani melodický zpěv, přičemž v určitých pasážích jsou slyšet hlasy oba a jejich kombinace se povedla. Muzika se přelévá od uvolněné po natlakovanou, nechybí ústřední melodický refrén, hned první kousek zní hodně dobře. Za mě se ale ještě lepší věci dějí v dalších písničkách. Ano, písničkách, LLYR složili a nahráli písničky, které mají jasnou strukturu a kterým kralují epické pasáže podpořené silným hlasem zpěváka. V další celkem svižné písni „Black Lodge“ jsou ty chytlavé motivy tak návykové jako v kompozicích doom/death veličin PARADISE LOST. Tohle přirovnání možná malinko kulhá, ale mě napadlo hned při prvním poslechu, tak na něm asi něco bude.
Ke klasickému doomu má nejblíže „Crowned (by the leaves)“, má nejoblíbenější skladba z alba. Což možná působí jako protiřečení si, když vyzdvihuju silné melodie v předchozích docela živých kompozicích, ale ony se ty chytlavé melodie objevují prakticky všude, v případě třetí skladby se jen hraje o poznání pomaleji. A je to paráda… Navíc podpořená hlasem hostující zpěvačky, která se ke slovu dostává po odlehčené pasáži v režii zpěváka; Markéta není taková ta ukuňkaná bledule, ale přispívá příjemně civilním projevem. K tomu melodie, dramatické zvraty, trocha experimentování se zvuky, vše pěkně sedí. A nepolevuje se ani v dalších skladbách, pořád se něco děje, LLYR dokazují, že jsou mistři v budování nálad, „Nibiru“ se opět kloní k doomu a objevují se v ní ony překrývající se vokály, „Rebellion“ je protkaná kytarovými vyhrávkami i tóny, které evokují sedmdesátkový art rock, a „Fall Of Love“ disponuje velmi nakažlivým refrénem, minimalistickou pasáží i příjemným sólem.
Titulní song odkazuje na samotný začátek 90. let, zpočátku je takový syrovější, jednodušší, ona jednoduchost se skladbou ostatně vine jako pověstná nit, jakoby trochu předznamenávala poslední položku, ale nepředbíhejme. „Wings“ je rozpolcená, chvíli melodie, chvíli ostřejší výjezdy, pak melancholický part, často se jeden motiv několikrát opakuje a ve finále mi tahle skladba přijde nejméně povedená. K tomuto stanovisku přispívá i fade out… A k tomu předznamenávání – jako poslední je zařazená převzatá věc od TIAMAT, „Lady Temptress“ z alba „The Astral Sleep“ (1991). Oproti originálu zní verze LLYR logicky moderněji, i úderněji, byť samozřejmě původní verzi nová nezapře. K mikrofonu se postavil Admirerforestae (neboli Mírův brácha Ctibor; SORATH a GAUNEŘI), jehož chraplák do nálady skladby ideálně pasuje.
Náběry si LLYR, resp. Jakub obstaral sám, o mix, mastering a produkci se postaral Lord Morbivod a záznam je důkazem toho, že i v domácích podmínkách lze pořídit slušný zvuk, CD hraje velmi dobře, čistě, nástroje jsou pěkně identifikovatelné, žádný nemá špatný zvuk, což platí hlavně o bicích, které jsou fajnově dunivé, nikoliv protivně papundeklové.
Návrat LLYR hodnotím velmi pozitivně, album mi dělá příjemnou společnost nejen při pozorném domácím poslechu, ale i jako kulisa v zaměstnání, kde jsem jej v posledních dnech točil několikrát denně a vůbec mě neomrzelo.
Seznam skladeb:
- Asylum
- Black Lodge
- Crowned (by the leaves)
- Nibiru
- Rebellion
- Fall Of Love
- Wings
- Lady Temptress
Čas: 36:13
Sestava:
- Karel – lead & backing vocals
- Franta – guitars
- Dominik – guitars
- Jakub – bass, keyboards
- Míra – drums
Hosté:
- Markéta Štychová – vocals (3)
- Lord Morbivod – programming (5)
- Admirerforestae – lead vocals (8)
- Jakub – aditional guitars (2)
