Nejbližší koncerty
  • 08. 10. 2024Úterý 8.10.2024 - Rock Café Praha - POPPY SEED GRINDER de...
  • 08. 10. 2024Black/punková kapela Owls Woods Graves se členy Mgla v se...
  • 09. 10. 2024První Hoře - přední česká alternativní kapela, která bývá...
  • 11. 10. 2024Niakara se po roce vrací zpět na místo činu, tam, kde se ...
  • 12. 10. 2024FDK - legenda českého postmetalu přiveze do Ostravy svou ...
  • 12. 10. 2024Arawn / Morthymer / Origin of Infinity
  • 13. 10. 2024Female fronted heavy metalový večer v Barráku! Crystal Vi...
  • 16. 10. 2024Stress Positions - hardcore d-beat z Chicaga dorazí poprv...
TELEPATIE VI

154 stran, A5, červen 2023

Téměř jako vždy vyšlo před začátkem prázdnin nové číslo Buryzone. 27. numero se tentokrát kvůli výběru respondentů stalo přísným UG zinem se zaměřením na extrém v extrému. Z desíti rozhovorů jsou hned čtyři s projekty, které snesou přídavek noise. Prvním z nich je Míra Vejvoda alias CHRUP, jehož registruju, ale nemám odvahu si ho pustit. Každopádně rozhovor je dobrý v tom, že dá člověku nahlédnout do světa tohoto stylu, jehož krása je mi dokonale ukryta. Pro jednou dobré, ale podobným experimentům se věnují další tři rozhovory, a to s THE OWL (experimental noise), USNU? (noise-experimental) a PTAO (noisecore). Samozřejmě každý rozhovor má nějakou nadstavbu, zajímavý je třeba příběh u THE OWL, takže z toho Bury a odpovídající vybruslili dobře, ale přece jen mi to přijde dost monotematické.

Buryho oblíbený grind reprezentuje tuzemský one ma projekt –  MEAT CHOPPER IN ACTION. Tradiční formu hardcore málo známá parta UNSOLVED CASE. Další extrém, a to z vod fastcore powerviolence, reprezentují CONTROLLED EXISTENCE, u nichž se událo za poslední léta dost personálních změn. Zajímavý je rozhovor se slovenskými NIČITEĽ a možná ještě zajímavější než samotné povídání je jejich hudba, stojí za to si je poslechnout. Matěj Lipský byl poslední rok všude a to minimálně dvakrát. Bojím se otevřít skříň, aby na mě nevybafnul. Matěje mám ale rád – a jelikož je to inteligentní člověk, vždy si s odpovědmi pohraje, a tím pádem nikdy vyloženě nerecykluje to, o čem už mluvil x krát. Pěkný je rozhovor s FORCE OF HELL, kde mě hlavně baví Jurgen, jehož odpovědi, upřímnost a vidění světa reálným pohledem je fajn zjištěním. Pro mě nejpříjemnější rozhovor v zinu.

S reporty se roztrhl pytel. UŽ JSME DOMA v Japonsku, to musí být už z principu zajímavé. Pan Wanek blbou věc nenapíše. Report CHRUP / RABIES Brazílie tour 2023 z pera Míry Vejvody mi přijde jako nevyužitý potenciál. Nějak mi to vyprávění neklouže. Report je zaměřený spíš jen na jeho performace; tady bych si rád přečetl víc o samotné Brazílii, to je přece něco úplně jiného, než když vyjedeš do Polska. A když už to je o Brazílii, většinou to skončí u piva. Report KRONSTADT minitour 2022 od xHonzyx je pěkně sepsané povídání, kde se toho ale moc zajímavého nestalo; ale napsáno je to čtivě. Vlakin nikdy nezklame. Co jsem od něj četl, bylo vždy fajn, takže s chutí dávám report z koncertů, kdy se šediváci kolem pade vypravili na čtyři dny zablbnout si jako za mlada – INGROWING / DISFIGURED CORPSE / SICK SINUS SYNDROME tour 2023. Po přečtení mě mrzí, že jsem nakonec tu Prahu nedal. LUCIFER EFEKT / LIDSKÉ ZDROJE minitour 2022 je klasicky smutný report. Při tomhle čtení, stejně jako u mraků jiných podobných reportů, mě zamrzí, jak to vlastně stojí za hovno. Jedeš dálku a nikoho nezajímáš. Realita? Tak určitě. Reporty zakončuje popis výletu, který napsal sám majitel Buryzone. A i když vymetal se svojí bandou sympaťáků (zdravím vás, kluci) „jen“ Kotěhůlky v jižních Čechách, hlavně hospody a pivovary, a k tomu je celý report hlavně o pivu, a vlastně se tam nic zajímavého nestalo, tak je to tak fajn napsané, že mě to baví.

Zin obsahuje tradiční anketu. Tématem „tvůj první koncert“ nic nezkazíš. Odpovídající jsou samé fosílie z pravěku, takže se vzpomíná na pozdní 80´, případně rané 90´. Tady je škoda, že Bury vsadil na jistotu a prověřená jména (Skulda, Čert, Čurby, Bilos, Vlakin, …). Jasně, je tu jistota kvalitní odpovědi, ale zrovna tady by bylo fajn se zeptat i mladších lidí nebo méně okoukaných tváří.

Zin uzavírají mraky recenzí jak na muziku, tak i na čtivo, takže další inspirace k něčemu, co bylo člověku utajeno, nebo se mu to za rok vykouřilo z hlavy a tím se to opět připomene.

Obálku zdobí stejně jako v minulosti super malba, za což jsem rád a jen doufám, že tohle spojení zinu a Bena bude nadále pokračovat. Zin tím má jasnou a hlavně pěknou tvář. Jestli se nepletu, tak poprvé v historii je obálka v lesklé laminaci, takže se povrch stává méně ušpinitelným, a tak můžete v klidu, aniž byste si obálku poničili, časákem třeba zabít masařku.

V první řadě jsem rád, že Bury po roce zase přišel s další várkou materiálu, to není prdel. Na druhou stranu z hlediska atraktivity jmen v zinu se z mého pohledu (jakého jiného taky, že…) jedná o jedno z nejslabších čísel za poslední dobu, což je ale jenom můj problém. Těch šest hlukařů, co v republice noise poslouchá a zároveň ho hraje, bude mít ale z tohoto čísla jistě radost.

buryzone(dot)seznam.cz

 


Zveřejněno: 04. 08. 2023
Přečteno:
715 x
Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář