Ptáš se mne: „Bojoval bys ve válce?“ A já říkám: „Já už dávno bojuji, bojuji proti těm kdo vyhlašují války, proti masové mentalitě a postojím, které pro svou chamtivost, ignoraci, hamounstvi a brutalitu ohrožují můj život a životy mých bratrů a sester. Bojuji se ,společností‘, která vidí destrukci a nátlak jiných jako řešení, považuji se být ve válce s těmi, kdo by bránili ostatním vybrat si svoji vlastní cestu a způsob života, s tim kdo by bránil v rozhodnutích s kým žít a jsem ve válce s těmi kdo znásilňují, ničí a špiní tenhle náš krásný svět.“ (Bandzone V.A.P.)
„Pro nás byla muzika vždy jen prostředkem ke sdělení našich názorů a postojů.“ (V.A.P. ke svým textům na periferia.cz, 2019)
„Personální obsazení hudebního projektu je velmi nestálé a často se mění. Není svázáno s konkretními lidmi, ale ideály anarcho-pacifismu jako takovými.“ (Bandzone V.A.P.)
„Já jsem se nějakou haluzí dostal do tehdy poměrně známé anarchopacifistické kapely V.A.P. a čtyři roky tam hrál na klávesy, aniž bych na ně uměl, což je takovej můj celoživotní styl. S V.A.P. jsme byli kultem pro onu část autonomní scény, která odmítala jakékoli násilí, za to jsem zpětně rád. Jinak to byl velký idealismus: víra v lidské dobro, které nám umožní žít bez hranic, bez vlády, bez třídních rozdílů a jaderných elektráren. Trochu jakoby hipíci a trochu křesťané – zpětně tomu už nerozumím.“ (Tomáš Poláček v magazínu Telepatie, 2020)
O pražské skupině VOICE OF ANARCHO PACIFISM, existující v letech 1993–2014, se příliš informací jen tak na první dobrou dohledat nedá, přesto jsou výše uvedené úryvky posbírané na „rychlých odkazech“ a v rozhovoru s novinářem Tomášem Poláčkem (Reportér magazín) v Telepatii dostatečným vodítkem k pochopení, o co kapele, nebo spíše komunitě, jejíž myšlenky prezentovala i hudební sekce, šlo. On to ve zkratce symbolizuje už název, prohlubují pak texty V.A P., jichž si lze na internetu přečíst spoustu a udělat si tak obrázek, jakým tématům se projekt věnoval. Mně je hlásání V.A.P. sympatické, jejich myšlenky apelující na morálku jsou čisté, možná lehce naivní, ale to k anarchopacifismu https://cs.wikipedia.org/wiki/Anarchopacifismus patří, stejně jako boj za spravedlivost, svobodu, rovnoprávnost atd. bez používání násilí.
Sedmipalec vydaný u Knockout Records (jde o jejich vůbec první počin) obsahuje dvě skladby V.A.P. nahrané v letech 1998 a 2002 ve studiu Professional Sound. Což je plus (že se nahrávalo ve studiu a ne někde na koleně), nahrávka má slušný zvuk, byť na každé straně jiný. Obal taky vypadá slušně, středobodem titulní strany je logo V.A.P., na zadní jsou texty a krátké info o nahrávání plus obdoba úvodního odstavce této stati (tady převzatá z Bandzone, na obalu mírně upravená). Přiložena je i samolepka a letáček vydavatele s dalšími informacemi o V.A.P.
Křič o rovnosti a o svobodě lidu,
boj za pravdu vždy na paměti měj,
proklínej stokrát despotu a bídu
a odvahu dál v lidech probouzej.
V první skladbě „Křič“ začínají budovat atmosféru klávesy, k nim se přidávají střídmé bicí, následně i kytary, nakonec baskytara a výsledkem je naléhavá muzika, jejíž dopad prohlubuje stejně tak naléhavý zpěvákův projev. No zpěvákův, frontman spíše text přednáší, samozřejmě tak, aby mu bylo rozumět každé slovo. Tu přidá na té naléhavosti, tu ubere, stejně tak muzika, která se nikam nežene a pozvolna plyne v punkových a rockových rytmech, ale nejen v nich, klávesová mezihra je skoro ambientní. V mixu je upřednostněn právě hlas, protože, jak už bylo uvedeno, a jak říkal Jára Cimrman, „mně o myšlenku se jedná“. Ale ono vytažení hlasu neznamená, že by nebyly slyšet ostatní nástroje – ty mají takový obyčejný přirozený zvuk, žádná HC špína, a k tomu, že zvuk působí spíše rockově, přispívají i klávesy.
Pak snáž najdeš, co tolik hledáš,
láska rozkvete ti jako květ,
pak pochopíš, že upřímné srdce,
je základem pro lepší svět.
Druhá „Láska“ je svižnější, zpočátku hlavně kytarová, zpěv je o něco hrubší a není tolik zvýrazněný, zvuk je trochu jiný, asi by se dal označit jako ostřejší. Hodně výrazná je baskytara, bicí mi přijdou jednodušší, klávesy, které se připojují později, naopak pestřejší, ostatně na jejich nahrávání se podílel Mark Pickstone (CONFLICT, SCHWARTZENEGGAR). Když se klávesy objeví, nastane zvolnění a zjemnění zpěvu, ale záhy dojde na nejvýraznější pasáž songu, kdy je naléhavost zpěvákova projevu vytažena na maximum a nutno říci, že i když zpěvák není žádný slavík, tohle zabírá a při poslechu jeho apelu naskakuje husí kůže.
V.A.P. asi nikdy nebyli bráni jako kapela, která boří žánrové hranice a která má masovou podporu, nicméně tenhle vinylek dokládá, že dělala zajímavou intenzivní muziku, přičemž ona intenzivnost nespočívala v ultra rychlém tempu a řevu, ale v textech, které byly přednášeny se zápalem a které doprovázela slušně složená i zahraná muzika, místy označitelná jako hitová; a asi není úplně mimo naznačit určité souznění s KRITICKOU SITUACÍ.
Mně dělá tenhle sedmipalec, vydaný v nákladu 300 kusů, radost. Rozšířil jsem si díky němu obzory a nezlobil bych se, kdyby někdo vydal HLASU ANARCHOPACIFISMU reprezentativní nosič. Samozřejmě jsem si našel, že vyšel ještě split s THALIDOMIDE obsahující šest písní V.A.P., poslechl si je taky, a i ty se mi líbí.
Reedice – nebodováno.
Seznam skladeb:
- Strana A
- Křič
- Strana B
- Láska
Čas: cca 9 min.
Sestava:
- neuvedena
