Nejbližší koncerty
  • 27. 07. 202427.7 první ročník festivalu Leviathan Open Air, fotbalové...
  • 03. 08. 202427. ročník festivalu extrémní hudby v posázavských Krhani...
  • 09. 08. 2024Druhá zastávka nukleární fúze proběhne v Kestřanech na fo...
  • 20. 08. 2024Ruská pagan metalová kapela Arkona se vrací do Ostravy s ...
  • 22. 08. 2024More Noise For Life Vol. 16 BASTARD ROYALTY - Crust co...
  • 23. 08. 202423.-24. 8. 2024, fotbalové hřiště Lužná u Rakovníka SQUA...
  • 24. 08. 2024TOUTATIS FEST První ročník jednodenního plzeňského fest...
  • 30. 08. 2024Warm-up festivalu METAL!!! v čele s ILL NIÑO je zde! Tato...
LLYR

LP 2023, vlastní náklad & PHR Records & Beskid Punkowy / hardcore punk / Česko

THE NEUNIKNEŠ patří mezi dlouhověké kapely, prvopočátky, ještě pod názvem OSM, sahají do roku 1989, po čase se měnil název na CHEMICKOU REKREACI a od roku 1992 platí THE NEUNIKNEŠ. V sestavě se objevilo vícero muzikantů, v letech 1996 až 2002 kapela nefungovala, ale po návratu na scénu a zejména po albu „Konfrontace“ z roku 2015 jakoby pánové čapli druhý dech a od té doby jsou aktivnější – jak koncertně, tak studiově. Ne že by chrlili jednu desku za druhou, ale v období 1989–2012 vydali pouhá dvě dema, takže tři velké desky (kromě „Konfrontace“ ještě „Ty nemáš den!“ z roku 2012) za jedenáct let je solidní počet.

Ke mně se předchozí nahrávky nedostaly, s výjimkou jednoho songu zařazeného kdysi na kompilačním CD přiloženém k Pařátu, takže s čistou hlavou rovnou k novince. A s prvním poslechem mě napadla zajímavá paralela: v blackmetalových vodách pluje dlouhé roky skupina SEAR BLISS, jejímž poznávacím znamením je trombon; v HC punkových vodách se podobně prezentují právě THE NEUNIKNEŠ, kteří uvedený nástroj používají zhruba dvacet let. 

A nutno uznat, že trombon je do muziky zakomponován citlivě, že to není o tom, že by chvíli kapela drtila hardcore a pak zařadila pasáž postavenou na žesťovém nástroji, trombon hraje s kytarami a dalšími instrumenty prakticky pořád, někdy je výraznější, někdy spíše v pozadí, každopádně přeslechnout jej nelze a jeho party zpestřují zvuk nahrávky, která díky němu zní neotřele, zajímavě. Nicméně pořád je to hlavně hardcore, tu šmrncnutý punkem, tu crustem, tu i metalem. Celkově zní kapela překvapivě tvrdě, což je dáno nejen hudební rovinou, ale i hutným zvukem, který vznikal ve studiu Mroš, kde se o produkci postaral Bilos z MALIGNANT TUMOUR. Možná i on může za ono lehké zmetalizování nahrávky… A možná za to může Otyn, který v Davosu nahrávku mixoval a mástroval.

Deska začíná zostra, „Kecy o tom, jak mohlo být jinak“ pěkně odsýpají a zároveň dokládají, že muzikanti působí vyhraným dojmem, kapela šlape jako dobře namazaný stroj a zpěvák dobře artikuluje, takže je mu prakticky všechno dobře rozumět. Hraboš používá polohrubý hlas – není to vyloženě řev, ale k civilnímu projevu to má daleko, do muziky to sedne a hlavně to nepůsobí takovým tím nuceným dojmem. Dobré je, že i když většina písní frčí, tu a tam se objeví melodická pasáž, která onen těžkotonážní nářez trochu prosvětlí – někdy se o to postará trombon, většinou ale kytara. O prosvětlení se starají i songy vedené ve volnějších tempech, např. „Slova“ jsou místy spíše rocková než HC punková, navíc text patří k těm nejvýraznějším, se slovy si autor hezky pohrál a o „slovech“ dokázal napsat text, nad kterým je možné/dobré se zamyslet. 

Největším hitem je ale „Industrial design“; skladbou se vine chytlavá linka, zpěv je vyhnaný do extrémů – zařazeny jsou i ječáky – a navíc jde o skočnou věc, která na koncertech určitě zamotá fanouškům nohy. A slogan „jsme proti novým trendům“ taky snadno zůstane v paměti. Metalově se rozjíždí „Restart“, asi nejtvrdší položka, v níž hrají prim ostře řízlé kytary a tepající bicí, trombon je zařazovaný jen v některých úsecích a napadá mě kacířská myšlenka, že by se písnička obešla i bez něj. 

Z vzácně vyrovnaného materiálu bych ještě vypíchl „Domácí násilí“ s dalším burcujícím textem, „Uspávanku“, do níž jsou slova použita od básníka Jana Skácela, ale ono by se u každé skladby dalo cosi vypíchnout. Obecně texty jeden po druhém, protože z nich čiší určitá nechuť k moderní době prezentované zejména digitálními technologiemi, které oblbují populaci a bez nichž si řada lidí nedokáže svůj život představit, ať už jde o selfie tyče nebo sociální sítě. A ještě jedna písnička zaslouží pár slov – závěrečný bonus „Jaro ´22“, v němž se zpívá několika jazyky a který je logicky inspirovaný děním na Ukrajině na jaře 2022. Všechny tři zpěvy jsou něčím zajímavé, ukrajinský part působí posmutnělým dojmem, český naléhavým a polský burcujícím, všichni tři za mikrofonem stojící odvedli skvělé výkony a těžko hledám toho, kdo se mi líbí nejvíc, ale kdybych musel, uvedl bych polskou zpěvačku Pauku, ta dáma je skvělá. A aby těch zajímavostí týkajících se tohoto songu nebylo málo, zazní v něm i hammondky.

K dobrému dojmu z alba přispívá i obal. Autorem kreseb na přední i zadní straně je Jan „Bogy“ Lörincz, který na titulku nakreslil postmoderní výjev, který nejen že pěkně vypadá, ale vybízí k zamyšlení, kam ten svět spěje. Vzadu pak skvěle vystihl pány muzikanty zasazené do industriálních kulis, nechybí ani podrobné informace týkající se nahrávky a poděkování. Jediné, co chybí, jsou texty, což mi vždycky vadí, jsem radši, když si je můžu v klidu přečíst. Přitom tady nechybí přiložený list, ale ten je plný fotek  z kapelního života a je na něm i historie kapely, žel titěrným fontem. Jinak ale balení exkluzivní, Papagáj si na něm dává tradičně záležet, obaly mají tučnější hřbety, přebal je z lakovaného papíru a černá deska je vložena do sáčku s antistatickou fólií – pro někoho možná detaily, já je považuji za důležité. 

Celkově mě „album „Bez kontaktu“ velmi příjemně překvapilo. Ne že bych k němu přistupoval s nějakými předsudky, já prostě netušil, do čeho jdu – a po několika rotacích docházím k závěru, že jde o jedno z nejlepších alb v ranku tuzemské hardcore punkové scény, navíc s oním bonusem v podobě trombonu. 

Seznam skladeb:

  • Strana A
  1. Kecy o tom, jak mohlo být jinak
  2. Chceme ven!
  3. Jsem vším
  4. Slova
  5. Industrial design
  6. Restart
  7. Svině
  • Strana B
  1. Domácí násilí
  2. Uspávanka
  3. Selfie tyč
  4. Bez kontaktu
  5. Rakev nemá kapsy
  6. Jaro ´22

Čas: cca 37 min.

Sestava:

  • Hraboš – zpěv
  • Detlef – kytara, zpěv
  • Kliman – kytara
  • Ondřej – basa
  • Marcel – trombon
  • Drak – bubny 
  • Ve skladbě Jaro ´22 hostují Dawe Straka na hammond pianu, Yehor Zhuzha (UA), Ajfel (CZ) a Pauka (PL) za mikrofonem. Autory textu jsou B. Chersonskij, Yehor a Pauka, hudební motiv je od Billa Contiho.

ROZHOVOR

https://neuniknes.net/
Bandcamp

www.phr.cz

 


Zveřejněno: 11. 04. 2023
Přečteno:
1204 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

11. 04. 2023 15:45 napsal/a Pup
The Neunikneš
Skvělá rychlá ... Jednou na ,,plamenech ,, jako headlineři,, Držím palce
11. 04. 2023 12:26 napsal/a fanoušek II.
Hoši super, jen tak dále!!!!!!
11. 04. 2023 11:40 napsal/a FANOUŠEK
THE NEUNIKNEŠ BEZ KONTAKTU
PARÁDA!!!!!