MUERTI – ...asi to má takhle bejt

Když jsem z balíku s deskami na recenze vyndal LP skupiny MUERTI, dokázal jsem v hlavě vydolovat dvě v mlžném oparu zahalené informace: 
- vím, že kapela existuje,
- jednou jsem ji viděl na koncertu.

Na onen koncert si pamatuju díky tomu, že na něm hrál TELEX, a když jsem kromě mlhoviny v hlavě našel dobový report, docvaklo mi, že MUERTI šli vždycky mimo mě, protože jsem jejich tvorbu nevyhledával a sama se ke mně nedostala. 

Teď se tedy naskytla možnost udělat si jasno a „vyřídit si s MUERTI účty“. V prvé řadě zaslouží pochvalu provedení vinylu, k němuž (tomu provedení) mám ale i nějaké ty výtky – nikde jsem nenašel sestavu, která album „...asi to má takhle bejt“ nahrála, autory hudby a textů ani místo, kde se nahrávalo (ale ví se, že to bylo v plzeňském „dvojstudií“ ExAvik a Pyha). Jinak ale vše ostatní na úrovni, deska je uložená v sáčku s antistatickou fólií, na vnitřní příloze jsou texty ke všem songům a koláž z fotek a plakátů, titulní strana je věrna původní verzi. Ano, jde o reedici, vydanou po deseti letech od prvního vydání na CD, o které se v roce 2012 postaral Cecek Records. Kapela se krátce po vydání alba a odehrání koncertu ve Strakonicích odmlčela, ale i když uváděla, že jde o ukončení aktivní činnosti, brzy byla zpátky a funguje do dnešních dnů. Jen se nějak nehrne do vydávání dalších nahrávek,  „...asi to má takhle bejt“ je, i když to zní podezřele, stále aktuálním počinem, protože od roku 2012 MUERTI vydali pouze sedmipalcový split s CROSSCZECH.

Na neaktuálním „aktuálním“ albu se nachází jedenáct skladeb, které většinou pěkně odsýpají a které se drží podobného mustru, byť nějaké výjimky se najít dají. Úvod alba je v duchu toho odsýpání, „Agent 077“, „Asi to má takhle bejt“ a „Máš chuť“ jsou skočné chytlavé kousky, které toho Oi! příliš, kromě sloganu v „Máš chuť“, neobsahují, spíše se jedná o punkové až pubrockové halekačky, které v dobové recenzi kolega Mikael přirovnal k ranému ALKEHOLU. A tohle srovnání mi nepřijde mimo mísu, rychlé písničky MUERTI nemají k těm ALKEHOLICKÝM daleko, navíc často používají podobný textový základ týkající se hospod, alkoholu a holek. S čtvrtou „Jdeme dál“ a pátou „Proč?“ nastavuje kapela druhou tvář, skladby jsou pomalejší, punkrockové, melodičtější, ale taky se v nich dají najít halekací refrény, navíc i kytarové vyhrávky, které nemají daleko k metalu. Závěr strany A, pojmenované Lopata side podle části textu v titulní písni, obstarává další hospodská vyřvávačka.

Béčko má podtitul Krumpáč & hrábě side, nářadí opět pochází ze stejného zdroje jako v případě áčka, přičemž nutno podotknout, že nejde o zemědělské propriety do agro punku, ale nástroje vhodné na fízly, i když v textu se o ACAB rétoriku nejedná – jde konstatování řady faktů z různých životních peripetií. Druhá strana je obecně umírněnější, např. „Na řetězu“ je zpočátku vyloženě jemná věc, následně taky příliš agresivity nepobrala, ale jsou v ní pěkné vyhrávky jak od kytary, tak od baskytary. Zatímco dosud jsem s texty tak nějak dokázal žít – životní peripetie i ty hospodsko-kapelní jsou napsané celkem s fortelem, tak „Navoněnej“ je celkem děs, takové to punkové vymezování se vůči „šampónům“ bylo možná aktuální někdy v osmdesátkách, ale v roce 2012? Z celého kompletu vyčnívají dvě položky na konci. „Semtexový blues“, které je opravdu načichlé blues, i zpěv je takový „nablueslý“, závěr pak patří songu pro holky, patetický text i přednes, přístupná hudba… mně je milejší ostřejší tvář kapely zaznamenaná na začátku alba.

Ještě jsem nezmínil zpěv, který je takový typicky punkově obhroublý, a zvuk, který mi přijde k produkované muzice perfektní. Ono se to asi i dobře zvučí, když se nejedná o složitosti a hromadu nástrojů, ale i tak nutno uznat, že deska hraje parádně, všechny nástroje jsou pěkně slyšet, výrazná baskytara dostává v mixu hodně prostoru a vše zní přirozeně.

„...asi to má takhle bejt“ vyšlo ve dvou verzích, nicméně po barevné limitce se zaprášilo, takže aktuálně je dostupná klasická černá deska. Nakolik se zapráší po ní, nejsem schopný odhadnout, ale kromě toho, že se na ní nachází snadno poslouchatelná a lehce stravitelná plus minus punková muzika, má oproti reedicím již nefungujících kolegů velkou výhodu, že kapela stále koncertuje. A taky se o distribuci stará agilní Papagáj.

Reedice – nebodováno.

Seznam skladeb:

• A: Lopata side

1. Agent 077
2. Asi to má takhle bejt
3. Máš chuť
4. Jdeme dál
5. Proč?
6. Dneska večer

• B: Krumpáč & hrábě side

1. Vítězství a prohry
2. Na řetězu
3. Navoněnej
4. Semtexový blues
5. Vrásky a lásky

Čas: cca 35 min.

Sestava:

• neuvedena

Facebook
Bandzone

Distribuce: www.phr.cz