Vše špatné je k něčemu dobré nebo jak se to říká? Snad i díky jednomu trapasu mi napsal Wlad, jestli bych nechtěl napsat pár řádků na jeho čerstvou (leden) černočernou prvotinu. Za to jsem mu poděkoval a moc rád kývl. Určitě je super vědět, koho má tohle EP za sebou a jaká motivace a tvůrčí proces byl zvolený, protože samotné album je zajímavě a tak nějak hodně roztříštěné, na rozdíl od, například, velmi homogenní poslední desky INFERNA, máme-li zůstat v našich končinách.
Nečekal bych, že by člověk z corové kapely natočil blackmetalovou desku. Nečekal bych, že by to byl jeho splněný sen. A přesně taková je „In the Eternal Silence“ od DECOMPOSE TO ASHES. Za projektem stojí Vládin z ORIGIN OF INFINITY, kteří jsou hudebně přeci jen někde jinde. Wlad (zůstaňme u tohoto pseudonymu) čerpal inspiraci a část alba nahrál při dovolené v Norsku, kde si jen pronajal byt, coural okolím a hrál. Někomu možná něco říká jméno Helvete, nyní Neseblod Records. V tomto obchodu s nahrávkami to prakticky v roce 1991 začalo, když ho otevřela legenda scény - Euronymous. Část byla nahrána v Čechách za pomoci bubeníka Leviho z OOI a Honzy Kapáka.
V návaznosti na obchod začnu trošku na přeskáčku. Norskem a historií černého kovu je silně ovlivněna druhá polovina desky. Jedna skladba nese přímo název obchodu „Helvete“ a opěvuje člena MAYHEM. Při poslechu „Black Blood“ jsem měl zase pocit, že slyším neskrývané party ze skladby „De Mysteriis Dom Sathanas“ (pocit déjà vu jsem měl mnohokrát při poslechu celé desky). Text se relativně typicky zaměřuje na kritiku křesťanství/církve a pokrytectví mnohých oveček.
Jak mnoho blackmetalových alb začíná nějakým tím ambientnějším intrem, než se na nás vrhne smršť, skladba „Dark Clouds“ tady působí jako oldschoolová facka do tváře. Nekompromisní, jednodušší black metal s repetitivními riffy, neplést ale se špatnými nebo nudnými. Je to skladba nejvíce spadající i do kategorie „přírodní lyriky“. Nejvíce jsem si užíval a čekal na střednětempé party, u kterých se objevovaly líbivé melodie a vše bylo o něco snadnější rozeznat. Nejvíce atmosférická a hypnotická byla pro mne druhá skladba „Stavkirke“ – dřevený kostel. S žánrem (a žárem?) spojená budova je i na obalu desky. Je to skladba vracející se tradičně ke kritice a krvavé historii ve jménu kříže. I když je album antireligiózní, naštěstí (pro mne) tu neslyšíme prvoplánovitou masírku v podobě neustálého primitivního uctívání nebo volání Satana, morbidních rituálů a podobně. Texty působí příjemně a vyzrále. To mne potěšilo.
Album obsahuje i jedno ambientní a melancholické intermezzo dělící onu lyričtější, odlidštěnou část alba, a konkrétnější „MAYHEM worship“ část. EP je pak rovněž uzavřeno ambientním outrem. To je ale o mnoho odlišnější a působí silně orientálně, ale tady nepatřičně. Něco takového bych čekal u CULT OF FIRE nebo MIDNIGHT ODYSSEY, zde mne to zaskočilo. Melodie je to ovšem příjemná a zvláštně (až příliš?) pozitivní. Podle názvu „Water, Trees and Animals“ ale chápu. Koncept uspořádání skladeb mi vnucuje myšlenku mít ucelené tři skladby, končící bez vokálu na každé straně nosiče nebo jako dvě krátká dema? Kdo ví...
Wlad tvrdí o albu, že chtěl mít špinavou produkci. Mně přijde kvalita, na black metal, až překvapivě čistá. Nečekejte „Hlad z Transylvánie“ od DARKTRHONE. Zvuk si ale ponechává typickou surovost a chlad i přesto, že zvuk kytary mi přijde relativně středový (na black metal) a chybí mu extrémní řezavost. Basová kytara nehraje hlavní roli, ale tu a tam ji uslyšíme více. Bicí jsou velice čitelné a dost rázné (někdo by možná ubral na hlasitosti zejména u činelů) s příjemnou dávkou reverbu díky produkci nebo nahrávací místnosti a fungují v celém tělese dobře. I přes ideovou a žánrovou roztříštěnost má album sjednocený zvuk u metalových skladeb. Vyzdvihnout chci vícevrstvé vokály, které jsou prakticky nesrozumitelné a působí na mne více jako další hudební nástroj. Když už jsem zmiňoval „Paradeigma“ INFERNA na začátku, vokál je tu tedy naopak silný, ostřejší, není jakkoliv utopený.
Kvalita nahrávky působí profesionálně asi i proto, že kluci opravdu umí hrát a nejsou to jen nasraní floutci, kteří chtějí dělat tu nejextrémnější a nejrychlejší muziku na světě a zbytek hraje druhé housle.
„In the Eternal Silence“ vyšla i na vinylu, bohužel jen na zkoušku v počtu patnácti kusů, které si rozebrali přátele Wlada. V trochu větším počtu vyjdou MC kazety a skladby je naštěstí možné získat i na Bandcampu.
I přes tříštivou rozpolcenost desky se jedná o album, které si příznivce black metalu najde. Zaměřuje se primárně na ty uctívající materiál let devadesátých, ale díky progresivnějšímu pojetí, ať už texty, vokálem, atmosféričtějšími nebo ambietními pasážemi, zaujme nejen ortodoxní posluchače. Chytlavost některých riffů a melodií je silně hypnotizující. Není to deska, která bude definovat, kam se bude ubírat žánr, ale je to deska, z které jde cítit, že je dělána srdcem, zdravou hlavou a zápalem. Uvidíme, co bude příště.
Seznam skladeb:
- Dark Clouds
- Stavkirke
- The Eternal Silence
- Helvete
- Black Blood
- Water, Trees and Animals
Čas: 23:00
Sestava:
- Wlad – kytary, basa, synth, vokály
- Leviathan – bicí
