Nejbližší koncerty
  • 17. 07. 2024Oldschool death metalová kapela Jungle Rot z USA hrající ...
  • 21. 07. 2024Black'n'rollová senzace ze Skotska dorazí poprvé do Ostra...
  • 27. 07. 202427.7 první ročník festivalu Leviathan Open Air, fotbalové...
  • 09. 08. 2024Druhá zastávka nukleární fúze proběhne v Kestřanech na fo...
  • 20. 08. 2024Ruská pagan metalová kapela Arkona se vrací do Ostravy s ...
  • 22. 08. 2024More Noise For Life Vol. 16 BASTARD ROYALTY - Crust co...
  • 23. 08. 202423.-24. 8. 2024, fotbalové hřiště Lužná u Rakovníka SQUA...
  • 24. 08. 2024TOUTATIS FEST První ročník jednodenního plzeňského fest...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

O novém albu s Kverdem a Einskem.

Ahoj. Album „Andzjel“ už je venku zhruba tři měsíce, takže první vlna zájmu začíná odeznívat a můžete začít sumírovat ohlasy a sčítat prodeje. Co se týká ohlasů, tak co jsem měl možnost vidět, prakticky samé kladné recenze, komentáře. Překvapilo vás, že „Andzjel“ zatím sbírá samou chválu, nebo jste té desce hodně věřili? Mám dojem, že takhle vřelé přijetí se žádné předchozí nahrávce nedostalo, byť „Dolores“ a asi i „A kdybys už nebyla, vymyslím si tě“ taky ve své době uspěly a dodnes se o nich mluví.

Einsk: Ahoj Johane, ohlasy jsou zatím pouze pozitivní a jsme moc rádi, že se „Andzjel“ našemu publiku i novým fanouškům líbí. Vzhledem k naší opravdu intenzivní a detailní práci na skladbách, zvuku i aranžích je to pro nás odměna, která nás motivuje a dodává energii dále hrát a tvořit. Zároveň však nechceme říct, že je práce s „Andzjel“ u konce. Naopak, stále přemýšlíme, jak ještě „Andzjel“ lidem přiblížit a chceme se teď věnovat i koncertování. Rozdíl mezi „Dolores“ a „A kdybys…“ deskami a „Andzjel“ je hlavně v tom, že „Andzjel“ má pozitivní ohlasy i ze zahraničí, což předchozí alba nemohla mít, jelikož jsme je venku vůbec nepropagovali.

Na sčítání prodejů je asi přece jen brzy, ale na druhou stranu největší zájem o fyzické nosiče je vždycky v době vydání a pak na koncertech. Koncerty chystáte, takže ty se ještě můžou na odbytu projevit; jak se tedy deska a CD prodávají jen na základě klasického proma? A o co je větší zájem, o gramodesky, nebo cédéčka? Jak často se stane, že si někdo objedná oba nosiče?

Einsk: V době YouTube a Spotify jsme rádi za každý fyzicky prodaný nosič a jeho podobě jsme také věnovali velkou pozornost. „Andzjel“ se prodává v porovnání s předchozími alby nejlépe. Je to dáno i tím, že celé promo jsme dělali podle předem daného plánu a velmi systematicky a využili více i platformu Bandcamp, náš kapelní e-shop atd. To je oproti minulosti také rozdíl, protože dříve jsme to nechávali na vydavatelství a moc to neřešili. Tentokrát jsme to chtěli jinak a s výsledkem jsme spokojeni, i když je těžké bez silného labelu v zádech získat větší pozornost velkých médií za hranicemi. Zatím se prodalo více CD, což nás překvapilo. Občas se to stane, že si někdo vezme oba formáty vydání, ale jsou to opravdu výjimky.

Když už si povídáme o těch nosičích, tak musím vyseknout poklonu, protože obaly LP i CD jsou moc hezky udělané. Napadají mě dvě otázky. První, která asi napadne každého – proč je na titulní straně obrázek děvčete, které zametá prašnou cestu? Na plus minus metalové poměry velmi netradiční řešení…

Kverd: Díky, ten motiv vychází ze staré fotografie, kterou jsem našel během rešerší. Pro účely obalu ji přemaloval Luděk Řezáč, se kterým jsme spolupracovali na několika dřívějších obálkách. Originál fotografie v obalu najdete také. A proč zrovna tenhle motiv? Přijde mi nádherný, atmosférický, profánní i svatý zároveň. Dokonale souzní s názvem alba.

Druhá, která napadne toho, kdo vlastní kompaktní disk i gramofonovou desku – proč se liší fotografie, které jsou na obalech použité? A kde jste se fotili?

Kverd: Fotografie se liší, protože jsem chtěl, aby každá edice byla něčím specifická. Fotky s námi realizoval skvělý Tomáš Šrejber a fotili jsme se ve skanzenu Veselý Kopec. Bylo ráno a dost zima, nikdo tam nebyl a výsledek, myslím si, perfektně podtrhuje rurální poetiku nahrávky.

Nosiče vyšly u Magick Disk Musick, kde už jste vydali dvě předchozí nahrávky. Byla to jasná volba, navíc když se Berry nebrání vinylům, na kterých vám vyšly předešlé tři počiny, nebo jste přemýšleli o změně vydavatele? 

Einsk: Vzhledem k charakteru nahrávky a velké změně našeho přístupu byl náš původní plán jít s nahrávkou ven pod křídly zahraničního labelu, který by nám pomohl s distribucí a propagací mimo Česko. Ale nabídky, co jsme dostali, nebyly zajímavé a nikam by nás neposunuly, proto jsme nakonec pro vydání oslovili Magick Disk Musick, kde jsme vydali i předchozí album a promo venku si udělali po své ose, jelikož s tím jakési zkušenosti mám z doby, kdy jsem dělal Naga productions.

„Sedm písní, tématicky zasazených do nehostinné krásy Bílých Karpat, nabízí nahlédnutí do duší zdejších lidí, sdílení půdy, krve, léčení a vědomostí předávaných po generace. Fenomén žítkovských bohyní, který poválečný totalitní režim nadobro vymýtil.“ To jsou vaše slova k albu. Já bych se rád u každé písně zastavil a o textech si udělal jasno – ke každé uvedu svůj pohled a věc (který jsem napsal v recenzi) a poprosím o uvedení na pravou míru.

Kverd: Neměj mi to za zlé, ale já nechci nic uvádět na pravou míru. Moje texty jsou úzce spojené s pocity, tématy a obrazy, které mě inspirují. Jsem moc rád, že se jimi zabývají i ostatní, ale za sebe nechci nabízet jednu správnou interpretaci. Napíšu, jak písně cítím.

„Nevěřím těm očím“: Padesátá léta a komunistický útisk, bezpráví a ubližování lidem, kteří se komusi mocnému znelíbili. Řešení – útěky před slídily do hor.

Kverd: Nevěřím těm očím“ je píseň o neurčitém strachu zvenčí. Popisuje pocit, kdy se svět kolem nás přes noc nenávratně změnil a my jsme u toho nebyli. Nejistotu a vykořenění. 

„V hodině vlka“: Opět padesátá léta, noční přepadovky estébácké lůzy v hodině vlka, navíc citáty z filmu Tichá bolest. Proč zrovna tenhle smutný film? Citáty z něj jste použili už podruhé… 

Kverd: Ukázky z filmu Tichá bolest jsme měli v archivu už od „Dolores“ s tím, že se k nim možná v budoucnu vrátíme, s „Andzjel“ přišla vhodná příležitost. Text je o vzpomínkách, které už dávno neměly před očima být.

„Musím ti tolik říct“: Do třetice...  pronásledovaný volí život samotáře, v odloučení, daleko od lidí…

Kverd: Skladba „Musím ti tolik říct“ je o touze ochránit svůj způsob života, eskapismu a zatvrzelosti. 

„Září“: Pocta krajině na pozadí nadcházejícího podzimu, ale zároveň znovu nechybí kousek tajemna a vypravěč se kromě kochání nimrá ve svém nitru. 

Kverd: „Září“ je první písní, kterou jsme pro „Andzjel“ napsali. Byla pro nás impulzem, který nám otevřel dveře k celému materiálu, výrazně ho definovala i tematicky. Z většiny ji tak stále cítím.

„Sviť, měsíčku, jasno“: Lidovka. Tady se asi o textu moc povídat nedá, tak jinak – proč právě tahle?

Kverd: Asi proto, že jsem v ní od počátku cítil velké vnitřní pnutí a mnoho smutného.

„Běsů se nezbavíš“: Tahle věc mi připomíná knihu Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen, ten pocit, který jsem po přečtení knihy měl, je podobný jako po poslechu uvedené písně…

Kverd: Tu píseň jsem psal s pocitem, že jsem svědkem situace, ve které jsem se nikdy nechtěl ocitnout. Nikdo mi ale nedal na výběr.

„Patřím sem“: Tady název napovídá – lidé v kopanicích žili s vědomím, že tam patří. I když život tam byl těžký sám o sobě, a co potom, když se krajem prohnaly za války fašistické bestie a po válce pustili do modernizace tamního života komunisté. Místní samozřejmě nestáli ani o fašisty, ani o komunisty, chtěli si žít po svém, „patřili sem“, žili v souladu s přírodou… a tohle všechno z písně cítím.

Kverd: Život přirozeně změní mnoho věcí, zkušenosti, se kterými jsme během něj konfrontovaní, nás značně tvarují. Je až k nevíře, že hluboko uvnitř jsou pořád věci, které se změnit nedají.

Čím si vysvětlujete, že v poslední době u nás vyšlo několik „horských“ alb, kromě vašeho mj. šumavské dílo PANYCHIDY, doupovské DOUPOVA, jesenické ELBE? 

Einsk: Myslím, že jsme všichni tak trochu stejná generace a že hory jsou natolik fascinujícím místem plným příběhů a obrazů, že se to samo nabízí jako zdroj inspirace v tomto žánru a věku. 

„S hudbou to taky není jednoduché. Zjednodušeně lze tvrdit, že se HEIDEN ,někam‘ vracejí, že jim opět zachutnala ostřejší muzika, že znovu ,objevili‘ black metal, což je zčásti pravda, ale podle mě to tak jednoduché není.“ Opět kousek recenze… Ačkoliv se dost často ozývá, že se vracíte k black metalu, já si myslím, že to tak úplně není, že se dá mluvit o vývoji, nikoliv regresi. Jak jste přistupovali ke skládání – s cílem přitvrdit, nebo písničky vznikaly samovolně?

Kverd: Chtěl jsem vytvořit model tvrdého, temného a atmosférického zvuku, který ale nepřejímá standardní interpretační vzorce. Ten materiál silně dýchá black metalem, zároveň ale neignoruje náš progres a etapy, které nás k němu přivedly. Neměl jsem za cíl přitvrdit, složit takové či onaké písně. Chtěl jsem vytvořit zvuk, který bude moderní, výlučný, temný a náš. Vyzkoušel jsem hodně kombinací, dokoupil docela dost vybavení a když se mi povedlo ten zvuk najít, nechali jsme se jím jako kapela inspirovat. Zavedl nás k písním, které na desce jsou.

Jsou na albu skladby řazeny tak, jak vznikaly? 

Kverd: Nejsou. Vůbec první byla skladba „Září“, tu jsme lepili dohromady snad rok a jak jsem psal výše, docela to bolelo. Na stranu druhou, když byla první píseň na světě a s ní i model toho, jak by mělo album znít, šlo další skládání celkem hladce. Nepamatuju si, že bychom něco vyhodili či nad něčím dlouze polemizovali. 

Proti minulému albu jste změnili systém nahrávání, část nástrojů nahráli doma (baskytaru, klávesy), část v Shaarku, mix a mastering jste si nechali udělat v zahraničí, u Karla Daniela Lidéna ve studiu Tri-Lamb. Osvědčil se tento postup – jste stoprocentně spokojeni s výsledkem? Jak byste charakterizovali Lidénův přínos?

Einsk: „Andzjel“ je zvukově jednoznačně nejlepší nahrávka HEIDEN vůbec. Z výsledku jsme nadšeni a v podstatě se nám podařilo předčít naši původní představu o zvuku alba. Jednak je to stavbou skladeb a přístupem k jednotlivým nástrojům a dále také mixem a masteringem Daniela Lidéna. Ten skladby přesně pochopil a až na pár malých úprav jsme do jeho práce nijak nezasahovali. Lidénovým přínosem byla naprostá profesionalita a vize jakým způsobem album smíchat.

Situaci vám asi neulehčil odchod basáka, jestli dobře počítám, už čtvrtého. Proč se V taky vytratil? A jak jste zlanařili Murkyho? V bookletu se píše, že Murky nejen že baskytaru nahrál, ale složil i její party. Proč není oficiálním členem kapely?

Einsk: Post baskytaristy je u nás opravdu nestálý. Je to dáno tím, že Tom, Kverd i já jsme přátelé už přes dvacet let a většinu času spolu máme HEIDEN a celá tato vazba je velmi silná a nejde o tom uvažovat pouze jako o kapele, kde hraješ, dokud jde vše podle plánu. Je to jako rodina, v dobrém i zlém. A Werlinga je Kverdova manželka, takže se také stala nedílnou součástí HEIDEN. Naši předchozí basáci byli vždycky skvělí kamarádi a parťáci a vždy jsme je přijali mezi sebe, jak nejlépe jsme uměli. Ale ono to hraní v kapele bere člověku tolik času, peněz a energie, že pokud to neděláš z čisté vášně a s ochotou hodně obětovat, pak tě to semele a ztratíš motivaci. A to se časem stalo všem našim basákům. S Murkym se známe už delší dobu, kdy se svou kapelou hráli společné koncerty s HEIDEN. A jelikož víme, že je skvělý kytarista, napadlo nás mu nabídnout post baskytary a pomoci nám. Jeho party na „Andzjel“ jsou skvělý a i naživo nám to šlape. Tak snad s námi vydrží, i když žánrově jsme mimo jeho záběr a on sám preferuje jiné hudební styly. Proto jsme se také dohodli, že jeho role zůstane jako „host“ – velmi vítaný a vážený.

Plánujete koncerty na květen, snad se objevíte i na nějakých letních festivalech. Jak budete řešit post baskytaristy – odehraje koncerty Murky, případně jiný host, nebo využijete techniku? A samozřejmě můžete fanoušky na koncerty pozvat – jaká jsou potvrzená místa a data?

Einsk: V květnu nás čeká dvojkoncert s rumunskými DORDEDUH a slovenskými BESNA, v Brně 12. 5. (Melodka) a v Praze 13. 5. (Underdogs´), kde chceme pokřtít album „Andzjel“, protože doteď na to nebyl prostor kvůli mateřským povinnostem. Také máme již potvrzenou účast na Enter the Eternal Fire Festu 2023 ve Volyni, kam se moc těšíme. V tuto chvíli počítáme s Murkym pro všechny tyto koncerty.

RECENZE

www.heidenhorde.com
Facebook
Bandcamp


Zveřejněno: 19. 02. 2023
Přečteno:
1104 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář