DARK GAMBALLE LP Romance panenky a kladiva

BAHRATAL, KAOSQUAD, CHLAD, BETON, CRYPTIC BROOD

Johan:

První akce pojmenovaná Burial In Sand proběhla v Písku v prosinci 2019, další plány na pokračování hatil covid, takže podruhé se vyznavači všeho metalově špinavého mohli sejít až letos. Sešlo se jich zhruba osmdesát, možná o pár méně, ale u některých jedinců těžko říci, jestli přišli na muziku, protože zároveň byl bar otevřen štamgastům a ožralcům, z nichž byli, co jsem zaregistroval, dva, kteří se neuměli chovat, vyvedeni jak ze sálu, tak z předsálí. 

Naše početná výprava naštěstí takové problémy neměla a mohla si v klidu užít pět kapel, z nichž právo zahájit temný večer měli BAHRATAL. Ty jsem viděl před necelým rokem v českobudějovickém prostoru Světadíl, kde se o komfortním prostředí s ohledem na jeho velikost nedalo mluvit, to v Písku si mohli všichni užít koncert bez mačkání a postávání na jedné noze. Zvuk se záhy srovnal a bylo možné si vychutnat zejména pestrou kytarovou hru v jinak ortodoxně pojatém black metalu. Pozornost na sebe strhával i pološílený zpěvák, který asi dvakrát obohatil svou image šavlí, takže budil respekt, nicméně několik jedinců se nebálo ani šavle, ani pomalovaného čerta a jalo se tančit v předních řadách. Pražská „legie ubožáků“ odehrála výborný ideálně dlouhý set.

KAOSQUAD se na soupisku dostali na poslední chvíli poté, co se ze zdravotních důvodů museli omluvit EREMIT, což mně až tak nevadilo, protože jsem nenašel čas si německou sludge/doom partu poslechnout. To divoké trio vidím poměrně často, přerod z ryze grindové divočiny v mix grindu a death metalu jsem zaregistroval už před časem a set v Písku se právě mezi těmito dvěma žánry pohyboval. Ideálně dlouhý koncert nenechal nikoho vydechnout, kapela bavila v obou polohách, byť závěrečný blok grindových hitovek asi fanouškům šmakoval více. Za mě další palec nahoru.

CHLAD jsem zatím živě neviděl, ale z nahrávek mě jejich tradicionalistický doom metal hodně bavil, a tak jsem se na jejich vystoupení těšil nejvíce. A užil jsem si jej od první do poslední minuty. Hezky složené a precizně zahrané skladby sice nezapřou inspiraci v prastarých žánrových kapelách typu SAINT VITUS apod., ale čeština v textech, které je díky dobré zpěvákově výslovnosti rozumět, posunuje CHLAD, alespoň na tuzemských pódiích, k určité dávce originality, což platí i na další dvě záležitosti. Za prvé že tím zpěvákem je bubeník a za druhé že spousta melodií mi opravdu přišla chladných, mrazivých, ostatně v textech se cosi o zimě taky objevovalo. Kromě skladeb staršího data, jež se vyšly na různých nosičích a souhrnně pak na CD vydaném Pařátem. Zazněly i nějaké novinky, z nichž jedna disponovala parádními kytarovými party. Do třetice všeho dobrého.

BETON jsem viděl myslím potřetí a pokaždé to bylo jiné. Kdysi na OEF slovenská kapela drtila crust, tehdy se mi hodně líbila, méně potom v okleštěné sestavě v Praze, kdy produkovala death metal, více opět v Písku, kde už opět v plné sestavě ten death metal udělala pestřejší, zábavnější, chytlavý. Jeden svižný kousek střídal další, pořád mi to přišlo uvolněné a zahrané s radostí, navíc dvě kytary a dobrý zvuk taky udělaly své. Počtvrté velká spokojenost, asi bych si dal ještě jednu dvě skladby navrch.

CRYPTIC BROOD jsem nepochopil a po cca patnácti minutách vzdal. Co na tom, že šlo o hlavní kapelu akce, když mě její mix death a doom metalu nebavil. Respektive některé pasáže i jo, ale dohromady to působilo jako neurovnaný mišmaš. Chvíli ponurý, možná až funeral doom metal, z ničeho nic zběsilý death metal, k tomu nepříliš povedený zvuk a citelně chybějící druhá kytara. Zaujalo rozdělení vokálů mezi všechny tři členy sestavy, mně nejvíce pasoval chorobný projev bubeníka. Jinak ale poprvé nespokojenost, nepochopení.

Akce jako celek ale podařená, optimální návštěva, vesměs kvalitní zvuk, dodržování plánovaných hracích časů a konec asi v půl dvanácté, toho jsme se ale nedočkali, protože jsme se ještě během setu CRYPTIC BROOD sešli v předsálí a záhy vyrazili k domovům.


Coornelus:

Po maratonu u televize, kdy bylo potřeba zmapovat 1. kolo prezidentských voleb, a před nimi manchesterské derby, ve kterém se ukázalo, že i v Anglii jsou rozhodčí šílenci, což ale bylo stále hodně málo proti tomu, co předvedl na svojí tiskovce jakýsi pomatený Slovák, co by chtěl být prezidentem, bylo nutně potřeba vyčistit si hlavu. A to pořádně. Ideální podmínky pro koncert v Písku.

BAHRATAL – nalíčená blackmetalová záležitost pracuje se syrovou formou žánru, kde se kormidlo času otáčí víc jak 30 let nazpět. Nebyla by to ale kapela, ve které vystupuje jeden z nejšikovnějších kytaristů na scéně – David Vála, aby se ve vyhrávkách nevyskytovalo plno zajímavých vychytávek a občas tam propluly vlivy i z jeho další kapely VOLE. V kytaře mu skvěle sekundoval druhý kytarista Vojta, jinak taky hrající ve SNĚŤI. Samotnou část reportu snese zpěvák, z kterého šel strach a jeho maniakálnost z něj doslova sálala a to mi přijde, že kvůli tomu, že BAHRATAL byli první kapelou a publikum se teprve zahřívalo, se ještě šetřil. Ale i když jsem si zpětně pustil video z akce, tak se ho bojím ještě teď. Každopádně jistější bylo stát pár metrů od pódia. Nicméně BAHRATAL mě hudebně nadchli, těším se na desku a snad i další koncert.

KAOSQOAD jsou čím dál tím víc death metal než grind, ale tím netvrdím, že je to špatně. Líbí se mi pořád stejně jako kdysi. V jejich společnosti ta necelá půlhodina vždy dobře uteče a na jejich výkony je spolehnutí. KAOSQOAD vídám pravidelně a nepamatuju jediný špatný koncert. Snad jen... vždy si povzdechnu, že by tu jejich činnost už za ta léta chtělo nějakým způsobem zakonzervovat a vydat v podobě fyzického nosiče.

CHLAD mě překvapili. Nečekal jsem, že to bude naživo až tak dobré. Kluci si nastavili parádní zvuk, kytara zněla předpisově doomově, a celkově to kapele šlapalo. Pomalé tempo, žádné velké zvraty, ale i z toho minimalistickém projevu bylo evidentní, že CHLAD ví, jak se správně v tomhle žánru chovat. Prastarý doom v jejich podání mi dával naprostý smysl a z každého člena bylo cítit oddání žánru. Velmi dobré.

Na BETON jsem se kdo ví jak netěšil, přiznávám. Další verze „Left Hand Path“ už dávno aktivně nesleduju, ale tady se musím BETONU omluvit za svoje předsudky. Kapela naživo frčela jako válec. Ačkoliv jsem neslyšel cokoliv originálního, tohle jde aplikovat vlastně na všechny předešlé kapely, tak mě BETON svojí energií dokázali strhnout a celý set mě bavil. Tuhle partu jsem viděl po hodně dlouhé době naživo, takže už si ani nevzpomínám, jaké to naposled bylo, ale na sobotu budu mít určitě tři vzpomínky, které mi na ní zůstanou: skvěle seštelovaná koncertní kapela, kytaristův mustafa kňour a basákův kovbojský klobouk. A to není málo!

CRYPTIC BROOD jako trhák večera nepřesvědčili. Přiznávám, doma jsem se málo učil. Dal jsem jen pár jejich songů a uzavřel to jako solidní death/doom záležitost s tím, že HOODED MENACE jsou jen jedni, ale naživo se uvidí. Naživo se vidělo a bylo to málo. Kapela zněla, jakoby jí chyběla druhá kytara, kdy v hlavně rychlejších a sypacích pasážích zněla suše. To bych ještě v klidu dával, ale po druhé skladbě jsem se přistihl, že nejsem schopný zachytávat jejich kompoziční manévry. Songy se přelévaly z funeral doomových partů, středních temp až do zběsilých deathmetalových řežeb (s čímž v zásadě nemám problém), problém byl, že to na sebe nelepilo a kapele chyběl cit tyhle kontrastní momenty šikovně propojovat. Popravdě... z kapely jsem byl tak zmatený, že po půlce setu jsem její show vzdal.

Vyloženě pochválit musím skvělou organizaci, což je v Písku vždy standard. Předně, ideální délka setů kapel. Žádná z prvních čtyř nehrála víc jak třicet minut. Což při počtu pěti kapel člověk cení. Až na malé mouchy, které se téměř vždy obratem odstranily, měly kapely velmi dobrý zvuk. Celkově u mě panuje s akcí velká spokojenost a snad dojde i na další pokračování „Buriálu“…


Jindra:

Pohřební obřad nemusí být zákonitě smuteční záležitost, která by si vyžadovala trudomyslnou náladu. Příkladem, že to jde také s úsměvem od warpaintu ke corpsepaintu a bubáckými grimasami byl druhý ročník Burial In Sand. První kar proběhl v roce 2019, následující dva ročníky se nekonaly a letos tedy nad čerstvou hlínou vonícím hrobem podruhé. 

Stroze osvětlenou scénu písecké Podčáry jako první okupují pražští vagabundi BAHRATAL s bezlimitním zpěvákem Markem. V čase, kdy v televizi končí legendární Večerníček, popouští kvintet stavidlo black metalu s prvky thrashe a punkovými rytmy a fanoušci dostávají, co si zaslouží, prostě „Lágry všem“. Strunný tandem David Vála (VOLE) a Vojta Jasanský (SNĚŤ) nekompromisně přikládá svoje „know how“ do ultimátní řeže moderované bicími, opravdu to řeže do krve. Na závěr gigu zpěvák tasí odkudsi šavli k setnutí obětního berana. Pro mě středobod večera, nic lepšího už nebude. 

Původně anoncovaní Němci EREMIT, kteří umí i 30minutové skladby, nakonec nedorazili, a tak jejich minutáž využili grindcoroví KAOSQUAD. Po prvotních peripetiích s odposlechem přichází agresivní chaos s několika pomalejšími změnami tempa, které se pro jistotu stejně jako Kozlovy a Víťanovy chorobné vokály střídají. Nejen díky v těchto luzích a hájích profláklému jménu se začínají trousit fanoušci a je nutné míti se na pozoru.

Další v pořadí CHLAD z Frýdlantu n. Ostravicí nabízí, ale nevnucují prostor pro přitažení ručky a mobilizaci sil. Žádné instrumentální vylomeniny, pouze syrový a zčásti neotesaný doom dlážděný stoner rockem, tak jak jej v pravěku definovali BLACK SABBATH a později umravnili britští CATHEDRAL. Zpěv bubeníka Milana Marka, troufám si říci prohnaný přes nějakou krabičku, disponuje jakýmsi mrazivým smutkem a definuje poznávací stigma kapely. Mnozí fanoušci choreograficky naplňovali filmovou hlášku „otec byl toho večera poněkud neklidný“.

Jako první se ze zahraničních smutečních hostů představili bratislavští BETON, kteří přestože fungují 18. rokem, mají venku teprve druhé album divně pojmenované „Zombie Mustang Safari“, které tvořilo základ sobotního playlistu. Z prvního alba „Konský kokot“ (2014) zazněly „Satanovy rifle“ nebo „Jama a kyvadlo“. Jelikož mám kazetu „BETONÁROU“ nachystanou k recenzi, živé vystoupení kapely panoptického vzezření mi naznačilo, s kým mám tu čest. Zpěvák používal svůj víceúčelový stojan mikrofonu chvíli jako nepolapitelný Jánošík, jindy zase jako Freddie Mercury (tímto zdravím kamaráda Coorneluse). Deathmetalová variace na DISCHARGEOVSKÝ HC břinklý severským D-taktem měla za následek nejsilnější turbulence celého večera. 

Posledním CRYPTIC BROOD (Německo), přestože ladili ze všech kapel nejpoctivěji (tedy nejdéle), se nevyhnuly technické problémy. Nejprve odmítlo poslušnost kytarákovo kombo, které bryskně zapůjčili BAHRATAL, načež se po chvíli začalo z PA ozývat nepříjemné lupání, praskání. Death/doom CRYPTIC BROOD se chová jako masochistická bestie, nejdříve si nebožáka za uši rvoucího kvílení a hutných riffů vysouká z hrobu a vzápětí ho tvrdým deathmetalovým direktem srazí zpět na dno.

Nevím, jestli předem daná kapacita sto návštěvníků byla naplněna, ale v prostorách malé scény se na rozdíl od listopadové akce 20 let LAHAR dýchalo navýsost dobře. Dramaturgický model „přitáhnout, povolit“ mi z mnoha důvodů vyhovuje. Kvůli odpadnuvším EREMIT, kteří by měli jisto jistě delší set než zaskakující KAOSQUAD, nevznikl časový deficit, a tak pár minut před půlnocí opouštíme objekt a valíme doom. 


Berry:

Podruhé Pohřbeni v Písku! Smuteční obřad nyní vykonali šavlí rituálně šermující černí rouhači BAHRATAL, na prach léta páně old school přísně drtící KAOSQUAD, funerálně mraziví poslové zániku CHLAD, nesourodě souladní řidiči s kovovými číry střemhlav se valícího domíchávače BETON a dvě extrémní polohy kovu smrti a záhuby zcela utavující CRYPTIC BROOD! Lednový pohřeb byl důstojný obřad v černých oblecích asi stovky pozůstalých, který jak valivě, tak drtivě otevřel sezónu nemála velkolepých koncertních akcí a festivalů z undergroundového piedestalu obráceným křížem žehnajících Thrash Nightmare Crew! 


Fotky: Jindra 

Berryho video


Zveřejněno: 17. 01. 2023
Přečteno:
724 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

18. 01. 2023 12:59 napsal/a Mičl
Foto a CB
Souhlasím opravdu parádní fotky! A super akce! CRYPTIC BROOD je opravdu potřeba naposlouchat, já mám doma už nějaký čas kazetu a díky tomu je považuju za jednu z nejlepších současných UG kapel! Jejich spojení skládání muziky jako horrorovýho soundtracku a silových neandrtálských blast beatů je výborný!
17. 01. 2023 09:01 napsal/a Coornelus
+++
Jindro, parádní fotky!